#27. Kapitola
Přišli jsme domů a já si hned sedla k notebooku a jukla na Facebook.
Matthew Taylor : Jak se daří? :)
Isabella Clark : Mám se skvěle, díky za optání.. :)
Matthew Taylor : Proč si myslím, že ti nemám věřit?
Isabella Clark : A proč já používám ty stupidní smajlíky?
Matthew Taylor : To já nevím, co se stalo?
Isabella Clark : Bude lepší, když to nebudeme řešit.
Matthew Taylor : Ani jsme to nezačali řešit.
Isabella Clark : Tak to ani nezačínejme řešit!
*zobrazeno*
Co to zase provádím? Jsem úplně mimo..
Zaklapla jsem notebook a šla si lehnout.
****
Je něco kolem deváté ráno a vůbec se mi nechce vstávat. Nejradši bych proležela a prospala celý den.
Ale dneska musím vymyslet ten program pro mě a mámu. To bude taky zase práce.
Pomalu jsem vstala ze své vyhřáté postele a zamířila jsem udělat ranní hygienu přitom jsem se málem zděsila toho jak vypadám. Prohlašuju se za nejlepšího zombíka za tento rok.
A.. nebo radši ne.
****
Sešla jsem dolů do kuchyně a všimla si lístečku od mámy.
Toasty s nutellou nebo s marmeládou? Vyber si :)
- Máma
,,Skvělý." povzdechla jsem si a pousmalá se.
Nutella nebo marmeláda? Proč si neudělat obojí?
Dva toasty jsem namazala marmeládou a jeden nuttelou. K tomu jsem si uvařila horké kakao.
Sedla jsem si ke stolu v kuchyni.
Pojídala si svoji snídani a popíjela horké kakao, když někdo zazvonil.
,,Co tu chceš?"
,,Chtěl jsem tě navštívit."
,,Viděli jsme se včera.." protočila jsem oči.
,,To není důvod k tomu, abych nemohl přijít. Mohu dál?"
,,Ehm.." podívala jsem se do země. ,,jo.. pojď dál.." koukla jsem na něj a usmála se.
,,Děkuju."
****
Seděla jsem na židli u notebooku a Matthew mi ležel na posteli a házel si s míčkem.. Ani nevím kde ho vzal.
,,Hele.." otočila jsem se k němu a Matthew mi věnoval pozornost. ,,řekneš mi pravej důvod, proč si přišel?"
,,Ehmm.. jo. Jo, řeknu." vstal a sedl si na postel.
,,No?"
,,Asi tak ti to řeknu.. Přestěhování do Richmondu mělo i jiný důvod. Něco hledám a vím, že je tu někdo, kdo hledá něco stejného a pokouším se zjistit kdo to je.." zasmál se. ,,zní to šíleně já vím..-"
,,A začalo to tím, že se ti ztratil papírek z džínů, když si lezl poprvé do mého pokoje.."
,,Takže si věděla o co jde! Proč si mi nic neřekla?"
,,Nevěděla jsem jak ti to říct!" stoupla jsem si a začala chodit z místa na místo.
,,Ty stopy, lístečky, scházení se na stejných místech, ať už to byla Fifth Street nebo park a poslední lavička! No jasně! Proč si mi neřekl, že jsi to ty?"
,,Počkej co? Ty?! Ty to hledáš taky? Já si říkal, že mi chybí lístečky!"
,,No.. začalo to v Londýně, když jsme tam byli s Rosie na víkend.."
,,Máš ale jinej začátek.."
,,Mám nápad!"
,,No?"
,,Spolčíme se!"
_________________
Už se to konečně trošku pohlo! :D Každopádně mám tři informace!
1) Ke každé kapitole budu přidávat nějakou písničku^^
2) Příběh momentálně pojede bez osnovy, protože můj sešit jsem roztrhala, takže ty díly budu protahovat.
3) Do konce příběhu zbývá : cca 5 kapitol :)
S láskou Nicoll^^
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top