#23. Kapitola
,,Měla by si jít."
,,Proč?"
,,Nechci, aby sis o mně dělala starosti."
,,Ale Rosie.."
,,Promiň, bude to tak lepší. A ve škole mě nečekej. Rodiče mě z tama už dali pryč."
,,Dobře.."
Neměla jsem slov, tohle se vážně stalo?
Naposledy jsme se rozloučili a objali a pak jsem odešla.
****
Do slova jsem práskla dveřmi od pokoje a sjela jsem po nich dolů. Slzám jsem nechala volný přístup.
,,Bello, pusť mě dovnitř."
Neodpověděla jsem, přes ty slzy to vážně nešlo.
Vstala jsem, otevřela jsem a pořádně mámu objala.
,,Bell, co se děje?"
,,Rosie.." nešlo to, prostě to nešlo. ,,stěhuje se do.. New Yorku."
,,Zlatíčko, to je mi líto."
,,Já nechci, aby odletěla. Potřebuju ji."
,,A kdy odlétá?" hladila mě po zádech.
,,Za tři týdny."
,,Tak si to s ní ještě užij, ne?"
,,To nepůjde. Nemám se s ní stýkat, aby to pro nás bylo lepší.."
,,Bellinko.."
,,Neoslovuj mě tak. Prosím."
,,Promiň."
,,Co mám dělat?"
,,Nic nedělej, ale teď si běž lehnout a spi."
,,Tak dobře. Děkuju."
Ráno
Byl to jen sen, byl to jen zlý sen. Co je dneska za den? Doufám, že sobota.
Koukla jsem na displej mobilu.
20. března 2016, neděle
Ne.., že ne.. Na nočním stolku jsem měla snídani a vzkaz.
Ahoj Bell, doufám, že se máš už lépe. Jsem do večera v práci. xoxo máma
Musím zavolat Rosie.
,,Pokud ti nezvedám telefon, tak nemám čas, ale pokud chceš, můžeš mi nechat vzkaz. Po pípnutí můžeš mluvit."
Píp
,,Ahoj Rosie. Tady Bella. Vím, že se s tebou nemám stýkat a tak, ale budeš mi chybět. Budu na tebe myslet a doufám, že na mě nezapomeneš."
|Rosie|
Uklízela jsem si další věci do krabic, když mi přišel vzkaz. Já ty vzkazy mám zaplý?
Přišla jsem k mobilu a koukla na to. Bella..
,,Ahoj Rosie. Tady Bella. Vím, že se s tebou nemám stýkat a tak, ale budeš mi chybět. Budu na tebe myslet a doufám, že na mě nezapomeneš."
,,Nezapomenu." zašeptala jsem a ukápla mi slza.
Nemůžu brečet, nepomůže mi to.
,,Rosie, balíš?" opřela se o rám dveří.
,,Ano mami."
|Isabella|
Nevím, co mám dělat. Skočím za Mattem. Měl by být doma.
****
,,Dobrý den pane Taylore. Je doma Matthew?"
,,Ahoj Bello, ano je. Pojď dál."
,,Děkuju."
,,Posaď se. Dojdu pro něj."
,,Dobře."
Chvilku jsem tak koukala do prázdna a pak přišel.
,,Máš přijít za ním."
Jenom jsem přikývla.
Vyšla jsem schody a zamířila do jeho pokoje.
,,Ahoj Bell." objal mě.
,,Ahoj Matte." objetí jsem mu opětovala.
_______________
Dneska trošku kratší, protože poslední dobou nemám moc času. Snad to chápete..
S láskou Nicoll^^
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top