JACKSON

Byl opravdu krásný a příjemný pocit probouzet se v teplé, čisté a pohodlné posteli. Za ty měsíce jsem dokonce zapomněl, jaké to je se pořádně vyspat na tak úžasné věci. Ještě jednou ti děkuji Marku! Tohle bylo opravdu to nejhezčí, co pro mě kdo kdy udělal. Tohle mu musím vrátit. Hned jak se postavím na své vlastní nohy, najdu si práci a budu vydělávat. Všechno mu to vrátím! 

,,Jackie? Musíš vstávat,'' na mé čerstvě se probrané tváři jsem mohl pocítit letmý, ale přesto opravdu příjemný pocit. S mlasknutím jsem proto otevřel své oči, abych se mohl zadívat na osobu, která mi věnovala opravdu krásné probuzení. 

,,Dobré ráno,'' před mým obličejem se zjevil obličej... anděla. Tedy, chtěl jsem říci Marka. Víte. Vypadal opravdu překrásně. Mé tělo pohltilo opravdu velké nutkání jej po jeho krásné tváři pohladit, ovšem, rozmyslel jsem si to. Bylo by to trapné. 

,,D-Dobré,'' pomaličku jsem se posadil, abych si mohl protáhnout své ztuhlé tělo. 

,,Opravdu mě mrzí, že tě musím budit tak brzy, ale za hodinu nám začíná zkouška a kluci moc touží po tom, abys šel s námi. Tedy, tím sem nechtěl říct, že nejsem rád, když pojedeš s námi. Jen jsem chtěl, aby ses pořádně vyspal a uhm,'' s nervózním brebentěním se poškrábal na zátylku. 

,,Převléknu se, ano? Aby jste na mě nemuseli dlouho čekat,'' z vyhřáté postýlky jsem doslova vyletěl, rozebíhajíc se k  taškám nového oblečení, které jsme s Markem nestihli uklidit. Dívali jsme se na filmy. Tedy, chtěli jsme se dívat, abych byl přesný. Nakonec to skončilo tak, že jsme si povídali o sobě. Nevadilo mi to. Aspoň jsem se dozvěděl o Markovi opravdu moc zajímavých věcí. 

,,Dojdu ti dolů připravit snídani, ano? Přijď pak dolů,'' s polibkem věnovaný mým vláskům se bez dalších zbytečných slov rozešel z jeho pokoje, který jsem nyní sdílel s ním, pryč.

Z jedné větší tašky jsem rychle vytáhl černé džíny spolu s tričkem stejné barvy a šedivou mikinu, kterou jsem si na sebe, stejně jako zbytek, oblékl. Když jsem byl celkově už připravený, učesaný a hezky upravený, vydal jsem se dle Markových slov dolů na snídani. 

,,Dobré ráno,'' nesměle jsem pozdravil zbytek kluků, kteří se zrovna cpali u stolu. Všechny pohledy se otočili na mě, tedy až na jednoho, načež unisono pozdravili. 

,,Posaď se, máš tu snídani,'' JaeBum poklepal na židli vedle sebe, usmívajíc se na mě. S pouhým přikývnutím jsem se tedy posadil a do opravdu skvěle vynikající snídaně se s chutí pustil. 

,,Jak si se vyspal?'' Padla k mé maličkosti první otázka, která vyšla z úst YoungJaeho. Rychle jsem spolkl sousto, abych odpověděl. 

,,Moc dobře. Uhm, co ty?'' Natočil jsem hlavu na stranu. 

,,Hrozně. JaeBum se zase roztahoval.'' JaeBum se po jeho slovech naklonil ke mně: ,,Nevěř mu. Jediný kdo se rozvaluje je on, je si to nikdy nechce přiznat.'' 

Zasmál jsem se. Svým pohledem jsem se přitom zadíval na Marka přede mnou, který mě doslova propaloval pohledem s úsměvem na tváři. Rychle jsem svůj zrak s červenými tvářemi sklopil. C-Co to sakra dělá? 

- - - 

,,Pojď, Jacksone! Nemusíš se bát!'' BamBam mě se smíchem objal kolem ramen. Tímto gestem mě nenápadně popostrčil k velké budově ve které, podle slov kluků, budou trénovat. Jak jsem se mohl po cestě dozvědět, kluci se věnovali hudbě. Jejich snem bylo prorazit jako klučičí skupina, což se jim mělo za pár měsíců vydařit. Což byl ale menší háček, kluci musel na svém debutu pracovat dvakrát více. Potřebovali ještě jednoho člena, kterého nemohli najít, proto se rozhodli pro tvrdší dávku tréninků. 

,,Klidně počkám v autě, abych vám nijak nepřekážel nebo-'' 

,,Budeme jedině rádi, když tam s námi půjdeš. Budeš náš první fanoušek,'' YoungJae, který se k nám přidal, radostně vypískl a ještě radostněji si tleskl. 

,,Tak dobře,'' s úsměvem jsem se zadíval na dvě osoby před sebou. Na Marka a JinYounga, který jej objímal kolem pasu a něco vyprávěl. Jak jsem si poté mohl všimnout, Mark se jeho slovům smál. A to se mi nějakým záhadný způsobem nelíbilo. Nelíbil se mi pohled na ně dva. Pohled na to, jak se Mark usmívá a směje kvůli němu. Nevím čím to je, nebo jak se to stalo, ale žárlil jsem. 

Spolu s ostatními jsme pomalu vešli dovnitř do budovy a bez jakéhokoliv zdržování se vydali k tělocvičnám, jak mi BamBam prozradil. Nešli jsme dlouho. Během 5 minut jsme se ocitli v menší, ale přesto útulné a hezky zařízené tělocvičně. 

Jedna zeď byla zakryta obřím zrcadlem, naproti jemuž byli dvě kožené sedačky. Kousek od nich se nacházel počítač a samozřejmě i logo společnosti. JYP Entertainment.

,,Posaď se. My se rozcvičíme a hned začneme,'' Mark, který si mě až teď začal všímat poklepal na jednu ze sedaček. S pouhým přikývnutím jsem se mlčky posadil a sledoval dění okolo. 

- - - 

,,Už nemůžu,'' YuGyeom se s hlasitým lapáním po dechu svalil na sedačku na které jsem doposud seděl a svou hlavu si položil na má stehna. S úsměvem jsem jej začal hladit po zpocených vlasech. Chtěl jsem mu tak aspoň trošku pomoci, aby se uklidnil. 

,,Jste opravdu moc dobří. Líbí se mi to. Pokud se sem nedostanete, tak je tahle společnost pěkně na prd,'' promluvil jsem jak k Yuovi, tak ke zbytku kluků, kteří se snažili také nabrat síly a v neposlední řadě i dech. 

,,Tvůj názor je nám taky ale na prd,'' prskl na mě JinYoung. Vyjukaně jsem se na něho podíval. Ř-Řekl jsem snad něco špatně? Snažil jsem se být milý a povzbudit je. Nemyslel jsem to nijak špatně. Ba naopak, myslel jsem to vážně. Jsou opravdu moc dobří. Pokud je nepřijmou, tahle společnost je opravdu na nic. 

,,Pojď. Naučím tě pár kroků,'' před mým obličejem se zjevila něčí ruka. Rychle jsem zvedl pohled k majiteli, abych mohl zjistit, kdo to je. Usmál jsem se. Mark. 

,,Nejsi unavený? Měl by sis na chvilku odpočinout.''

,,Pojď. Neboj se,'' mrkl na mě. Se zachichotáním jsem jeho ruku přijal, opatrně sundal ze svých stehen Yuovu hlavu a spolu s Markem se přesunul blíže k zrcadlu. Jeho tělo se zezadu natisklo na to mé. Usmál jsem se. Náhle jsem ale zesmutněl. 

,,Ř-Řekl jsem něco špatně, Marku?'' V zrcadle jsem se zadíval na jeho obličej. 

,,Je jen mrzutý, neber si to tak. Bylo to moc hezké, jak si nás pochválil,'' s roztomilým zachichotáním uchopil mé ruce spolu s kterými začal napodobovat kreace v jejich choreografii.

JINYOUNG

Zamračil jsem se. Ten pohled na ty dva se mi hnusil. Hnusil se mi pohled na toho podvraťáka na kterého se Mark tak lepil. 

Co má sakra on a já ne? Co se mu na něm tak líbí? Jsem hezčí, mužnější a větší osobnost než Jackson. Co na něm vidí? To se mu líbí vychrtlá postava? Ufňukaná povaha? Opravdu? Opravdu se mu líbí bezďáci?

Měl jsem ale jasno. Zničím ho. Zničím toho malýho hňupa ať to stojí co to stojí, protože nikdo nebude sahat na mého Marka. Nikdo! Je jen můj. Už tak dlouho ho miluji a on si nikdy ničeho nevšiml. A já nedovolím, aby jej získal někdo jako je... Jackson.

------------ 
Na začátek bych chtěla moc poděkovat všem, kdo tuhle story čtou, za všechny votes, komenty a reads. Moc děkuju~je to neuvěřitelné <33

Teď ale k další věci. Jak už jsem pod minulý díl psala, můžete se zeptat postav této story na jakékoliv otázky, které Vás nejvíce zajímají. Takže pokud máte zájem, můžete se zeptat~ :

JACKSON


MARK


JINYOUNG


KLUCI Z GOT7


JACKSONOVI RODIČE