MARK

Už od rána toho bylo hodně. S klukama jsme před odbitím osmé ráno stáli ve zkušebně a pilně trénovali. Trénovali jsme opravdu tvrdě několik hodin v kuse. Stejně jako 3 měsíce předtím, stejně tak i teď a ty poslední 2 měsíce, které nás čekají před naším debutem.

Museli jsme trénovat opravdu moc, abychom panu Parkovi ukázali, že máme na to abychom pod jeho společností mohli vystupovat a tak si splnit náš sen. Byl tu ale jeden menší problém, kvůli kterému náš Leader rozhodl, že se naše tréninky o další hodiny zdelší. Potřebovali jsme ještě jednoho člena. Toho jsme ale nemohli sehnat.

,,Už nemůžu, Hyung. Pojďme si na chvilku odpočinout,'' náš nejmladší se s červenými tvářemi a zpocenými vlasy svalil na studené parkety. Taktéž jsem tak učinil. Vůbec jsem necítil nohy. Tyhle tréninky nás za chvíli opravdu zabijí. Ale stojí nám to za to. Máme možnost si splnit náš sen.

,,Dobře, ale jen na chvilku,'' JaeBum, náš Leader nakonec přikývl. I na jeho maličkosti bylo vydět jak moc vyčerpaný a unavený je. Nechtěl si to ale přiznat. My to ale viděli. Snažil se být prostě jen silný pro naši skupinu. Nese tu opravdu těžké břemeno. Pozice Leadera není nic lehkého.

Jsem ale opravdu rád, že se jím stal ale právě JaeBum. Nedokážu si představit, že bych jím mohl být třeba já. Nezvládl bych to. Mít na krku nás 5 je někdy opravdu hrozné. Obzvláště, když se třemi z nás tříská puberta. JaeBum má můj obdiv. Já bych to nezvládl.

Po 15 minutách jsem se po pokynu naše Leadera všichni zvedli a dál trénovali píseň, se kterou bychom mohli teoreticky zanedlouho debutovat.

- - -

Po vyčerpávajících 7 hodinách tvrdého tréninku jsem se rozhodli k tomu, že pro dnešek tréninku bylo dost. Byl jsem za to opravdu rád. Další hodinu bych nejspíše vůbec nezvládl a složil se tu na odumření noh a selhání plic. Beztak si ale myslím, že mi moje milované plíce po dvacátém odtančení naší choreografie vypadli a teď se mi tu chudinky někde krčí v koutě.

,,Nezajdeme si někam na oběd? Umírám hlady,'' ozval se jako první YoungJae, načež si prohrábl své potem smáčené černé vlasy.

,,To by bylo asi nejlepší. Opravdu bych asi nezvládl uvařit,'' celou místností se roznesl Juniorův hlas. Přikývl jsem, nebyl jsem moc výřečný. Ale Junnie měl teď pravdu. Já bych to taky asi nezvládl. Už jenom to vaření je na mě moc. Já raději preferuji objednání pizzy, před uvařením. V mém případě by to opravdu nedopadlo dobře.

,,Takže sprcha a od 15 minut před společností,'' takto zněla slova našeho Leadera ještě před tím, než se každý rozutekl do sprch. Já byl ale výjimkou. Hned jak se všichni vypařili jsem se svalil na zem, která příjemně studila. Bylo to opravdu osvěžující.

Nikam jsem se nehrnul. Hezky si počkám než kluci vyklidí pole a já budu moct mít celé sprchy jen pro sebe. Už jsem se ale opravdu těšil na studené kapky vody, které mé rozpálené tělo shladí. Už jen ta představa mě naplňuje pocitem štěstí.

- - -

,,To byla bašta,'' YuGyeom se s rukami na břiše opřel o židli. S uculením jsem si do úst strčil poslední sousto svého výborného hamburgeru, načež jeho tah s chutí zopakoval. Spokojeně jsem si ruce založil za hlavu a zavřel oči. Aspoň na maličkou chvilku jsem se mohl konečně uvolnit.

,,Na jídla naší Eomma to ale zdaleka nemá,'' ano to by nebyl BamBam, kdyby nelezl do zadku, že? Musí si nějak vyžehlit dnešní ráno. Víte, náš roztomilý a na pohled nevinný BamBam se snažil uvařit všem členům vajíčka. Unikl mu ale jeden .... dosti důležitý detail. A to ten, že se vajíčka mají dělat na pánvičce. On je dal do mikrovnky, kterou musel chudák Junior uklízet, protože se Bam vypařil.

,,Nesnaž se," odpálkoval jej hned Junior. Všichni se hned začali smát. Bamův ublížený výraz byl vážně něco.

,,No nic. Já myslím, že bychom už měli jít domů,''

,,Já se půjdu ještě projít, jestli to nebude vadit,'' usmál jsem se na JaeBuma. Miloval jsem procházky. Dlouhé a tiché. Dobře, tiché teda až moc ne, ale chápete co tím chci říct. Jednoduše a zkráceně .... chci přijít na jiné myšlenky, než se stále stresovat nad tím, jestli nás pan Park nechá debutovat nebo ne.

,,Jasně, jen buď brzy doma aby sis odpočinul,'' s vlídným úsměvem položil ruku na mé rameno.

S pouhým přikývnutím jsem se zvedl, přes ramena přehodil svou oblíbenou bundu a s pozdravem pomalu odešel z restaurace ve které jsme byli.

Pomalými kroky a s rukami schovanými v kapsách jsem se pomalu rozešel do středu Seoulu. Šel jsem pomaličku. Nebylo třeba pospíchat. Užíval jsem si 'čistého' vzduchu a nechal své problémy aby mě na pár chvil opustili.

Zrovna jsem procházel uličkou, když jsem zaslechl nadávání, hlasitý dupot a následně i bolestné vzlyky. A jelikož jsem opravdu zvědaví a hodný člověk, vydal jsem se za zvukem. Byla opravdu někdy nevýhoda být tak moc hodný a ohleduplný, ale já si prostě nemohl pomoct. Rád dělám dobré skutky. A opravdu nerad vidím lidi plakat. Nenavidím to.

,,Jsi .... Jsi v pořádku?'' S pokleknutím ke choulící se kuličce jsem se optal. Svou ruku jsem položil na rameno této osoby. Ona ale leknutím nadskočila a zvedla ke mně pohled.

Byl to chlapec. Jeho hnědé vlasy mu padali do obličeje a zakrývali tak oči plné smutku, bolesti a slz, které se mu následně začali kutálet po tvářích.

,,N-Neubližujte mi,'' více se schoulil do klubíčka. Očekával bolest.

,,Nechci ti ublížit,'' prohrábl jsem jeho vlásky. ,,Copak se ti stalo? Proč nejsi doma mládě?'' Pokračoval jsem. Vypadal tak mladě. Nemyslím si, že bude o něco starší než náš YuGyeom.

,,J-Já .... Nic,'' záporně zakroutil hlavou. Se zamračením jsem si jej začal prohlížet. Jeho oblečení bylo ušmudlané a otrhané. Jeho tvářičky na tom nebyli jinak. Byli špinavé.

Pak jsem si toho ale všiml. Jeho tváře se propadali. Byl až nepěkně pohublí. Jeho nožičky vypadali stejně jako párátka. Ne-li hůř. Po malé chvilince mi to došlo.

On .... musí být z ulice, bezdomovec.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Okey, okey Hello všichni :D

Po docela dlouhé době jsem vám napsala další díl. Takže si toho važte :D Doufám tak, že se vám díl líbí (:

Jak si myslíte, že se Mark zachová? Odejde nebo chudákovi Jackiemu pomůže? :D

Taky bych vám moc chtěla poděkovat za všechny reads a votes, kterých je už teď požehnaně xO A to máme za sebou jen dva díly x3 Jste neuvěřitelní x3

S tímto se s vámi loučím x3

-Yun