JINYOUNG

Od odchodu Jacksona uběhli přesně 3 měsíce, za kterých se stalo opravdu dost věcí. Možná teď budu znít jako egoista, ale začneme u mě. Víte, za tu dobu se mezi mnou a JaeBumem vytvořilo opravdu... krásné pouto. Jak jsme mohl zjistit, má 'láska' k Markovi byla opravdu jen nalhávaná. Lhal jsem sám sobě a tak ubližoval někomu, kterého jsem doopravdy miloval. JaeBumiemu.

A pokud se ptáte, jsem opravdu moc šťastný. JaeBum je ke mně tak hodný. Hýčká si mě, stará se o mě. Je to ten nejlepší přítel, kterého bych si mohl přát. Je úžasný.

Teď bych se ale rád vyjádřil k Markovi, který... je kvůli mé hlouposti doslova zhroucený. Možná to nikomu nepřizná, ale všichni vidíme tu bolest v jeho očích. Ten stesk po Jacksonovi. Chybí mu, všem tu chybí. A je to všechno má chyba. To kvůli mně všichni trpí! Můj nejlepší kamarád kvůli mně po nocích pláče, mívá noční můry a ze spánku křičí Jacksonovo jméno. To kvůli mě tam někde Jackson trpí. Jen kvůli mně. A já si to uvědomil tak pozdě!

,,Ah, JaeBume,'' se slzami jsem vlítl do našeho pokoje, zabouchl za sebou dveře a svému příteli skočil do náruče.

,,Copak se děje? Proč pláčeš, JinYoungie?'' Strachoval se, když si všiml mého uplakaného pohledu. Jeho velké, teplé dlaně uchopili můj obličej a palci začal horké, stékající slzy stírat.

,,Copak?'' Zeptal se znovu.

,,To já podstrčil Jacksonovi ty drogy. To kvůli mně oba trpí! To kvůli mně!'' Nanovo jsem se rozbrečel. Věděl jsem, že jsem to doslova posral. Všichni mě budou nenávidět. Oprávněně nenávidět.

,,Jsem hrozný! Všechno jsem to zkazil. Všichni mě teď musíte nenávidět! I ty mě musíš nenávidět!'' Dál jsem plakal. I když si tu nenávist zasloužím, bolelo mě pomyšlení, že by se to opravdu stalo. Obzvláště, kdyby mě začal nenávidět i JaeBumie. Můj milovaný.

,,Ach, JinYoungie,'' své silné paže obmotal kolem mého pasu, za který si mě přitáhl na svou hruď a i se mnou se položil na postel. ,,Jak bych tě mohl začít nenávidět? Miluji tě. Tak moc tě miluji. Ale to co si udělal je... opravdu špatné. Měl by ses přiznat Markovi, který teď leží v posteli a trápí se. A Jackson tam někde teď leží a trpí.''

,,J-Já vím. Omlouvám se.''

,,Mně se neomlouvej. To Jacksonovi a Markovi by si měl.''

- - -

,,Marku?'' S tichým pípnutím jsem stál mezi dveřmi a sledoval tu hromádku neštěstí, která se choulila na posteli. Jeho pohled byl zabodnutý na druhou postel, na které kdysi spával Jackson. Chyběl mu. Opravdu moc mu chyběl.

,,Jsem v pořádku, nemusíš se bát,'' zachraptěl.

,,Musím ti něco říct, Mark-Hyung,'' s těmito slovy jsem pomalu přešel k jeho posteli. V tichosti jsem se usadil na pelest a na pár chvil zůstal stále potichu. Nevěděl jsem, jak mu to říct. Jak se mám sakra přiznat k tomu, že to kvůli mně přišel o člověka, kterého miluje? Že to kvůli mně, nejlepšímu kamarádovi, teď trpí a užírá se pocitem viny.

,,T-To já podstrčil Jacksonovi ty drogy. To já to byl. Celou tu dobu, co tu byl, jsem na něho žárlil. Bral mi tě, ukradl tvé srdce a já se tak strašně trápil. A až ve chvíli, kdy si ho vyhodil, jsem si uvědomil, že má láska k tobě byla jen nalhávaná. Celou tu dobu jsem Jacksonovi ubližoval a on si to vůbec nezasloužil,'' dostal jsem ze sebe na jeden nádech i přes vzlyky, které se mi drali z hrdla. ,,A on tam teď někde trpí, mrzne. Ty se trápíš a za všechno přitom můžu já! To já jsem mu podstrčil ty pitomý drogy!''

,,Cože si udělal?!'' Zakřičel na mě. Oprávněně.

Než jsem se stihl nadát, jeho ruce uchopili límeček mé košile, za kterou si mě přitáhl k sobě. A já tak mohl spatřit tu rozzuřenost v jeho očích. Neviděl jsem v nich však nenávist. A musím říct, oddechl jsem si. Nedokázal bych žít s pocitem, že mě můj nejlepší kamarád nenávidí. To opravdu ne.

,,Co si to udělal, ty kreténe!'' Zaječel.

,,Je mu sedmnáct, chápeš to?! A on tam někde trpí! Víš v čem tam je? Víš v čem v tý zimě chodí? V roztrhaném tričku a kraťasých! Nemá peníze! Nemá kde by mohl být! Nemá nikoho! Opustili jsme ho!'' Po jeho tvářích začali stékat slzy.

,,O-Omlouvám se, Hyung,'' také jsem plakal. Mrzelo mě to. Opravdu moc mě to mrzelo.

,,Tohle mu ale nepomůže!'' Znovu zakřičel. ,,Musíme ho najít! A jestli ho nenajdeme, ztratil jsi nejlepšího kamaráda, je ti to jasný?!''

,,Moc mě to mr-mrzí, Hyung,'' vzlykl jsem.

________________________________________

Tak co myslíte? Najdou Jacksona? Hm? Hm? Toť otázka :-)))