JACKSON

Se spokojeným mlasknutím jsem dál poklidně polehával vedle Markova těla. Neměl jsem v plánu dělat něco jiného. Takhle mi bylo krásně a příjemně. V Markově hřejivé náruči jsem se cítil milovaně a chtěně. Navíc, Mark opravdu dokonalo voněl. Už jen jeho vůně mě pomalu ukolébávala ke spánku.

Proto jsem se divil, když se ozval jeho lehce nachráplý hlas, který ... mi vyznával lásku. Opravdu? Nepřeslechl jsem se náhodou. Nespím? To přeci nemůže být pravda.

V pokušení jsem se nenápadně štípl do ruky, abych se utvrdil v tom, že jen spím. To se ale nestalo, protože jsem byl opravdu při smyslech a Markova slova opravdu opustila jeho ústa. Opravdu. Miluje mě!

,,Marku,'' zašeptal jsem jeho jméno se šťastným úsměve, který se rozléhal po celé mé tvář. Celé mé tělo pojal ten krásný pocit. Pocit štěstí, nekonečného štěstí, které jsem opravdu dlouho necítil. Stejně jako příjemné píchání v podbřišku, kde se během chvilky začali rozlétat i motýlci.

Pomaličku jsem otevřel své doposud zavřené oči. Můj pohled ihned setrval na lehce vyjevené tváři, která nabírala na červeni. V tuhle chvíli vypadal opravdu rozkošně. Měl jsem veliké nutkání jej pohladit, přitáhnout v polibku a celý den jej líbat na ty krásné plné polštářky, které mě pod každým pohledem doslova přitahovali a táhli k tomu, aby je políbil.

,,J-Jacksone,'' vykoktal ze sebe během pár sekund ticha. ,,Myslel jsem si že spíš, já...'' dál už jsem jej mluvit nenechal. Mé srdce zatoužilo po tom, aby mi patřil. Abych já patřil jemu. A já jej poslechl. Pomaličku jsem se položil na jeho hruď a jedním sladkým, pře sladkým polibkem jej umlčel.

,,Také tě miluji, Marku,'' zašeptal jsem, kousek od jeho rtů.

JINYOUNG

Hned po skončení zkoušky jsem se doslova rozeběhl do šaten, kde jsem své tělo zahalil do teplého béžového kabátu a ze společnosti vypálil tak rychle jako nikdy před tím. Během zkoušky jsem totiž přemýšlel. Nad tím malým podvraťákem, abych byl přesný.

Vím, že by se neměli poslouchat cizí rozhovory, ale nemohl jsem si pomoci. Bylo to přesně před třemi dny, kdy Jackson YoungJaemu vyprávěl o jeho domově, kde donedávna žil. Dle jeho slov bydlel kousek od centra, přesněji hned naproti maličké knihovny, kterou před nedávnem zavřeli.

A co bylo mým plánem? Bez jakéhokoliv problému tam dojít a poptat se po něm. A tak zjistit to, co jsem potřeboval. Špínu, která jej zničí a odpudí od sebe Marka.

S dlaněmi schovanými v kapsách mého kabátu jsem procházel mezi chumly lidí, hledajíc pohledem onu knihovnu a v neposlední řadě i Jacksonův dům. V mém těle pulzoval adrenalin. Zbývalo tak zatraceně málo k tomu, aby získal to, po čem toužím tak moc dlouho. Musím ho zničit, musím ho zničit.

,,Promiňte, ale hledám kavárnu, kterou nedávno zavřeli,'' optal jsem se mile vypadající ženy, která svým pohledem přelétala po jízdním řádu městské dopravy.

,,Ah, jistě. Projděte touhle ulicí a na konci zahněte doleva. Nemůžete to minout,'' vřele se usmála. A já, jako slušně vychovaný mladý muž poděkoval, uklonil se a následoval její slova, která mě po deseti minutách dovedla ke svému vytouženému cíli.

Vlna adrenalinu mě však opustila v momentu, když jsem stál před rodinným, hezky vypadajícím domem, na jehož venkovních vratech byla cedulka se jménem 'WANG'. V tuhle chvíli jsem jen tupě zíral na ono jméno. Nemohl jsem zazvonit a vyptávat se na jejich syna, jakoby se nechumelilo.

Po pár minutách dumání jsem se nakonec otočil a přešel k nedaleké lavičce, kterou okupovala postarší paní.

,,Mohu si přisednout?'' Otázal jsem se. Potřeboval jsem si odpočinout. Hodinová zkouška a následné lítání po městě mě znavilo. A to doslova. Ke všemu má výprava byla k ničemu. Že já se tak angažoval. Ten sráč mi prostě vezme toho, koho miluji tak dlouho.

,,Jistě.'' Po jejím svolením jsem se usadil a začal přemýšlet. Co já jen budu dělat? Marka miluji. Nemůžu ho nechat ve spárech toho bezďáka. To prostě nejde. Nemohu to dopustit. NEsmí zahodit svou důstojnost.

,,Pokud hledáte Wangovi, zrovna včera odjeli na dovolenou. Aby si odpočinuli a pořádně se odreagovali,'' ozvala se znovu starší paní. Já ji ale nijak nevnímal, jen jsem zamručel. Tohle mě teď nezajímalo. Jen mě to utvrdilo v tom, jak moc byla má snaha marná.

,,A já se jim ani nedivím. Po tom, co jim jejich syn udělal, syčák jeden! Byl to pro všechny velký šok. Měla jsem ho za hodného a slušného chlapce. Stále nemohu uvěřit tomu, že začal s něčím takovým. Drogy jsou svinstvo,'' těmito slovy si získala mou pozornost. Tak přece jen!

,,Oh, to ano. Teď mě omluvte, musím si ještě něco zařídit!'' Až přespříliš šťastně jsem vyskočil a upaloval pryč. O můj bože, stůj při mě i nadále!

Bylo mi hned jasné, co udělám. Ah bože, bylo to tak jednoduché. Mark dorgy a feťáky nenáviděl. Když mu pár kousků drog podstrčím, vykopne ho! Vykopne! A já budu mít volné pole!

Těš se, Wangu!