Chtěla jsem v neděli spát dýl, ale jaksi to nešlo, jelikož Barbara s Robinem Hoodem se už od rána dole bavili a hrozně se smáli. Musím uznat, že se Robin Hood fakt hezky směje. Má hodně zvláštní hlas i když mi přijde povědomý. Na jednu stranu se mi líbí a myslím, že bychom mohli být fajn přátelé, ale na druhou stranu ho neznám, budu tu s ním teď sama bydlet a možná je to jen namyšlený zpěvák.

Tyjo jsem hrozná...pořád je teď něco na jednu a na druhou stranu.

Převlékla jsem se z pyžama a šla jsem dolů si dát něco k snědku.
"Bré ráno." Zamumlala jsem.
"Dobré ráno zlato!" Usmála se Barbara a zvedla se od stolu.
"Potřebuji jet do města nakoupit ještě pár věcí do Lázní, tak budu za chvíli zpátky. Papa." Řekla a odcupitala ke dveřím.

Trochu unaveně jsem se protáhla a vyndala si ze skříňky misku a hrnek. Do konvice jsem nalila vodu a postavila ji aby se uvařila. Z krabičky jsem vytáhla pytlík s čajem.
"Coje?" Zeptala jsem se Robina Hooda. (prostě mu tak říkám) celou dobu na mě koukal a vlastně mi dneska neřekl ještě ani slovo.

Podíval se na mě pohledem jakože co-by-bylo a otočil se.

Sedla jsem si o kus dál od něj ke stolu a začala snídat svoje cereálie a čaj.
"Ehmm tak jsem so říkal, že když tu budeme spolu bydlet tak bychom si mohli o sobě něco říct." Rekl Robin Hood a zakotvil na mě těma svýma smaragdovýma očima.
"Vím všechno...jsi Robin Hood." Mykla jsem rameny.
"A ty jsi Marion?" Zeptal se.
"Marion?" Nechápala jsem.
"To byla Robinova osudová láska." Řekl jakoby nic a jen mě propaloval očima.
Myslím, že jsem celá zrudla. Na tohle jsem nebyla zvyklá. Nikdy jsem se moc s kidma nebavila a zvlášť ne s klukama.
"Ehm jejda něco jsem zapoměla."kuňkla jsem a odběhla do svého pokoje. Tam jsem si lehla na postel a přemýšlela. Vůbec jsem nevěděla jak to myslel. Flirtoval se mnou? Chtěl mě urazit? Řekl to jen jako fakt? Jsem asi blbá, ale vážně nevím. Podívala jsem se z okna a uviděla, že Robin Hood si to štráduje někam pryč. Nemyslel to nějak jinak by buď ještě zamyšleně seděl u stoku nebo by přišel své city vyjádřit....to jsem četla v jedný knize. Vážně!

...

Když jsem přišla dolů, byla celá kuchyň zastavěná jídlem.
"Ahoj Emily! To je dost, že jdeš! Harry přivezl hromadu jídla prý jako zásoby!" Vykřikla radostně a zeovna dávala do poličky plechovky s kukuřicí a kompoty.
"Nazdar Marion!" Vběhl Robin Hood do dveří v rukou další tašky.
"Ty jsi se zbláznil?" Zeptala jsem se.
"Ne. Jídlo přece. " Odpověděl se širokým úsměvem.
Má tak hezkej úsměv a jiskřičky v očích.... Musela jsem okřiknout svoje pitomý myšlenky.
"Emily není Niall." Podotkla Barbara a oba se začali řehtat jako koně...Já samozdřejmně nechápala. Ale to už tak bývá.

Omlouvám se za krátkou kapitolu, ale teď nějak přesně nevím co dál. Jako vím, ale nevím. Rak kdyžtak pište nápady Prosím.

A názory?

Dekuji vám nejvíc za 255 reads OMG! Dík! ♥♥♥

All the love
-Meg