Žabka povýšeně zvedla hlavu, až se korunka zatřásla, a důležitě pronesla:

„Drahý kolego, nejsem ledajaká žába, když mě totiž někdo políbí, změním se a ještě mohu splnit tři velikonoční přání. Nechcete si to vyzkoušet?"

Zajíc zíral na žábu, žába na zajíce, oba netušíce, že je sleduje Brumbál.
„Mám jediné přání, a to, aby tato maškaráda co nejdříve skončila."

Zajíček smutně zapleskal ušima a žába smutně mrkla zeleným okem.

Pohledem se obě zvířátka zaklesly v jeden.

Hluboký, černo - zelený.

V rohu Velké síně se zvláštně prolínala zelená a růžová barva, snad velikonoční zázrak.
O kus dál někdo na podlaze rozšlápnul zlatou korunku.