= Cancerotvorný endemit = Karcinogenní endemit = Rakovinotvorný endemit =Rakovinotvorný tvor, který žije jen na určitém místě.

Vyprávěno neznámým zdrojem :
Pan Rumyštok šel po chodbě s úsměvem na rtech. Jistě se ptáte, jak se mohl smát, když bylo pondělí první hodina a on měl tu nejhorší třídu na škole. Odpověď je velmi jednoduchá - právě měl koitus s Ladmilkou Kundilkou, jak ji často nazývá. Ona na konci řvala, že v sobě nechce Rumyštokovi 'kemyklzy' ale on neuměl anglicky tak dobře, jako ona a tak pokračoval.

Šel dál po chodbě a došel až ke dveřím, které jako by byli poslední baštou před branami horoucího pekla. Frantižek vlezl do třídy tiše, jako když hodíte klacek skrze sklo do hořícího černého uhlí, které přeměňuje pomalými procesy okolní jíly na porcelanit. Jestli nevíte, o čem mluvím, tak nemá cenu vám vyprávět o mém dětství, které je plné hledání slídových destiček, které jsou na motokrosové dráze po závodě, nebo hledání karlovarských dvojčat - to sou šutry.
Ale opravdu... pokud neznáte alespoň 4 rozdíly mezi Tefrou a Popelem, tak se styďte.

Lets go bek tú d omáčka, Frantižek vešel do třídy a ve třídě se rozhostilo takové ticho, že i kdyby si chtěl někdo tiše uprdnout - tzv. ticháček - tak by ho všichni slyšeli.
Většina studentů musela přeběhnout celou třídu až ke svému místu, ale do tří minut bylo vše a všichni na svém místě.
"Tak... dobrý den třído," řekl Rumy přičemž došel až ke katedře. Pak si mrsknul své věci na stůl, sedl si a dal si překřížené nohy na stůl. Asi dvě minuty seděl a koukal na nás, jak jako ovádi hovězí stojíme na místě a čekáme, než nám dovolí si sednout. "Tak se ztišíme!" Řekl do naprostého mrtvolného ticha, které připomínalo jedno slovenské pole, kde se nachází velké naleziště buližníku.
"Sedněte si." Všichni jsme padli s úlevným povzdechem na židle a narazili si prdel.

"Bavili jsme se minulou hodinu o zrdcadlech, není-liž pravda?" řekl a poté se smál jak nádherně to vyjádřil,"To bylo archonicky."

WTF ?! Wadafucq ?! Jak dokázal místo 'Archaicky' říct 'Archonicky' JAK ?! Bože utrhni mi uši a mozek !

"No tak ještě k předminulé kapitole," dělá si prdel ?!,"Když hodíte kámen, tak začne elektromagneticky vlnit." No to... to ne... to snad... no proboha.

Přemýšlím, jestli má Jolandino nadání generovat náhodná slova, nebo je tak retardovaný.
Jisté je ale jedno - všichni musíme zemřít.

"Tak a teď zpět do budoucí minulé přítomnosti," vysral ze sebe Rumy," Harahah, to byl jazykozlam."

Ne... ne... na tohle fakt nemám.

***

..." a tak když překročíte hranici tohoto důležitého mezního úhlu, tak se paprsek odrází. To se používá, když vám doktoři dávají trubičku do těla aby se vám podívali do střev, nebo kolene. A taky, to ale teda asi jste nezažili... pokud jste někdy se potápěli, ale asi ne... a podívali jste se nahoru z té vody, ale musela být stojatá, takže ne moře, ale bazén, tak pokud jste se podívali nahoru, tak jste třeba nad sebou viděli strom. Stalo se vám to někdy?"

***

Autor tohoto děsivého zdělení po předání zprávy mně zemřel příšernou smrtí - umačkali ho litosférické desky.

***

Tak jo, další kapitola (tentokrát vydávám kapku pravidelně) je tady! Snad se vám to s Rumym líbilo tak, jako se to líbilo Ladmile (hodně) a že se vám po Ladmilce moc nestýskalo.

Další kapitola přijde, až přijde inspirace.

Snad není moc chyb... ale určitě je.

😙Sephinrot~