Téhož večera nemohla Ladmila usnout a stále jen přemýšlela o tom mužíkovi. 'Asi... se mi to jen zdálo. Jsem hrozně přepracovaná.' Ladmilu tato myšlenka natolik uspokojila, že si vypla mozek a s radostí usnula.

***

Druhého dne se Ladmila vydala do školy a zapomněla si mozek znovu zapnout. Na to si vzpomněla až před první hodinou a než se její mozek načte ze 100%, tak to chvíli trvá.

První hodinu měla bohužel s tercií, kterou měla sice ráda, protože podle ní byli všichni velmi chytří, ale na druhou stranu ji nenáviděla, protože jsou hrozně ukecaní. Vždy se musela psychicky i fyzicky přípravit, ale dnes na to zapomněla, jelikož její mozek byl načten z 12%.

Na hodinkách viděla dvanáct minut po zvonění, ale jí to bylo jedno. Když došla do kabinetu, tak ji žádný hlásek nepomohl a tak se skoro ztratila.

Dvacet pět minut po zvonění konečně věci našla a mířila rychle do učebny. 'Kurňa! Já nevím, kde máme být!'
Tak Ladmila začala bloudit po škole a nemohla najít tu správnou třídu.

Třicet pět minut po zvonění konečně tu třídu našla. Děti ve třídě buďto spali a nebo si mezi sebou tiše povídali.
'Já jim jejich harmonii narušila.' Ti co spali se museli probrat a začít pracovat a ti co si povídali také. Nechtěla jsem ale být zlá a tak jsem jim jen chtěla vyprávět příhody ze života. Stejně už zbývalo tak 7 minut do zvonění.

"Well... One dne... moje dcera musela jít na operejšn. A friend aourr femíli is mór den daktrr end jí sejíd if ší ejít e dájet sí nepotřebuje operaci. Da Da... Dájet is víc jak operejšn."

(Cca. překlad : Jednoho dne moje dcera musela jít na operaci. Přítel naší rodiny je víc než doktor. Řekl že když bude jíst dietu tak nepotřebuje operaci. Ano ano... Dieta je víc jak operace.)

Většina dětí se smálo. Někteří vypadali že je to zajímá a dva si něco psali. Asi věci do další hodiny.

"Sou ší sdart vit trítment... to je ta léčba... trídmert"

(Jak se řekne léčba ? Trítment nebo trídmert ?)
Teď už všichni vypadali zmateně, ale Ladmila si toho nevšímala. Všimla si jen, že ty dva co sedí vzadu si stále něco píší.

"No a pak měla dlahu. Protože i tak šla na operaci.
Dlaha není spling, je to spling. Neplést spling a spling! Spling může být závěs, ale spling ne !!"

(Ehem... Jako... Vy byste tomu rozuměli ?)

Poté zazvonilo a tak příhody ze života Ladmily, její dcery a kamaráda její rodiny pro tento den a tuto třídu skončily.
"Sou báj kidz!" Zamávala dětem a odešla.

'No... Snad je to aspoň kapku bavilo.'

***

Ti dva studenti se ale neučili věci na další hodiny. Znovu zapisovali a přitom se tiše smáli. Ještě dělali parodie na komiks v časopise, co od Ladmily před týdnem dostali.
Ale to už je jiný příběh...

***

Další kapitola je tu!!
V této knize neslibuji žádné pravidelné vydávání. Pokusím se vydávat, jak jen to půjde, ale když to nepůjde, tak to nepůjde.

🙃😊SEPH~