Charlie přecházel po pronajatém pokoji U Tří košťat sem a tam jako chiméra v kleci. Přesně jak Dracovi slíbil, opatřil jim místo, kde mohli být spolu alespoň na chvíli v klidu a bezpečí. Nebylo to nic moc; těžký oprýskaný nábytek, závěsy ve vybledlé fialové barvě ladící k neméně vyšisovaným potahům dvou křesílek u krbu. Mezi nimi stál stolek s připraveným bezinkovým vínem a dvěma sklínkami. Prostor doplňovala už jen šatní skříň a staře vypadající židle s vyřezávaným věšákem u dveří. Nejdůležitější však byla velká čistá postel z tmavého dubu a modrými přikrývkami.

Když se ozvalo smluvené zaklepání, málem nadskočil překvapením. Asi byl nervóznější, než si myslel. Třemi kroky byl u dveří, které jednou rukou opatrně otevřel, zatímco druhou, ve které svíral hůlku, skrýval za zády.

Draco vklouzl dovnitř. Ještě nerozmrzlé vločky sněhu padaly z jeho kabátu na zem a zanechávaly za sebou loužičky. Rychle ze sebe svrchní kus oblečení sundal a pověsil na háček.

„Všechno v pořádku? Nikdo tě neviděl?"

„Pche," odfrkl si Zmijozel, „jenom hospodská Rosmerta. Potkal jsem ji pod schody. Jinak si nemyslím, že by si někdo všiml, že jsem se sem proplížil. Dával jsem si pozor."

Charlie se pokusil zaplašit stažení hrudníku vyvolané tím, že Draca někdo zahlédl. Na druhou stranu hospodská nejspíš měla lepší věci na práci, než sledovat všechny studenty z Bradavic ve svém podniku. Další obavy odpluly díky Dracovým rukám okolo jeho krku a prvnímu hlubokému polibku.

Chytil Draca okolo pasu a přitiskl si ho k sobě. Opájel se jeho přítomností a představou, co všechno se mezi nimi mohlo konečně odehrát. Pozpátku začal manévrovat sebe i Draca k posteli, který ze sebe vydával souhlasné zvuky, zatímco se mu nedočkavě pokoušel rozdělat přezku na pásku.

Když nohama narazil na rám postele, odtrhl se na chvíli od mladíka, kterému z očí sršely jiskry špatně potlačované touhy. Chytil ho pevněji a převalil ho do peřin, čímž z něj dostal napůl pobavené zajíknutí.  Líbal ho pomalu, kradl mu jeden dlouhý polibek za druhým, sál mu jemně dolní ret, aby ho okamžitě jazykem konejšil. Občas více škádlil, než líbal. Draco se nejprve pokoušel vše urychlit, ale po chvíli svou snahu vzdal a přizpůsobil se zkoumavému tempu. Koneckonců tento pokoj byl pronajat nejen proto, aby je nikdo nenačapal, ale také aby měli pro sebe dostatek času a prostoru.

Zatímco Draca hladil po celém těle, sundal mu překážející košili. Tiskl se k němu celým tělem a zkušeně ho naváděl. Všechny doteky, masírování, jemné škrábání, líbání a kousání vedlo k tomu, aby Draca zbavil všech zábran, které snad mohl mít. Cítil, jak se kalhoty jeho milence napínají pod sílou erekce a ďábelsky se pro sebe usmál. Tak mladý a tak nedočkavý...

Po nějaké době plné předehry už byl Draco na pokraji sebeovládání. Oba byli nazí a Charlie ho tolik provokoval, že nevěděl, co sám se sebou. „Prosím...! Už to nevydržím, Charlie!" zavyl mladší čaroděj toužebně.

„Jak si přeješ," zavrněl Nebelvír a než si přivolal speciální svaly uvolňující gel, olízl celou délku Dracova naběhlého mužství. Draco ze sebe vydal neidentifikovatelný, zadýchaný zvuk, který možná byl potlačovanou nadávkou.

Charlie si nandal silnou vrstvu gelu na prsty pravé ruky, roztáhl Dracovy půlky od sebe a zatímco ho líbal na vnitřní stehna, velmi opatrně zajel jedním prstem dovnitř. Nechával svého milence, aby se s novým nezvyklým pocitem seznámil. „Bude to skvělé, Draco," sliboval. „Kdyby ti bylo cokoliv příliš nepříjemné, řekni mi to."

Aby odvedl jeho myšlenky jinam, líbal ho na všechna dosažitelná místa a pomalu druhou rukou přejížděl přes jeho vzrušený penis. Roztahoval Draca, aby ho připravil na svůj vpád. Z jednoho prstu se staly dva, jimiž čas od času zavadil o mladíkovu prostatu, čímž z něj dostal několik sladkých zavzdychání. O přidání gelu a půlhodiny masírování, uvolňování a jeden Dracův orgasmus později, z nich byly tři.

Charlie se cítil silnější, zamilovanější a více ochranářský, než kdykoliv předtím. Protože mladík v jeho náruči se mu cele oddal. Důvěřoval mu natolik, aby ho nechal dělat si s ním, co se mu jen zlíbí. Byl za to neskutečně vděčný. Vlastně nikdy nepředpokládal, že by mohl zbourat dostatek Malfoyovských hradeb, aby se mu Draco podvolil na té úrovni, na jaké byl teď. V tento okamžik ležel na zádech, s nohama lákavě roztaženýma, zrychleně dýchal a v očích měl tak lačný výraz, že byl Charlie tvrdý až k nesnesení. Přesto bylo v šedých očích možno zahlédnout i stopy nervozity.

„Lehni si na břicho, bude to pro tebe příjemnější," zašeptal mu Charlie a vsál mu mezi rty ušní lalůček. Draco by se býval radši díval své lásce do očí, ale byl připraven zkusit cokoliv, aby předešel bolesti. Uvelebil se a pokusil se zhluboka dýchat, když se Charlie otřel o jeho vstup.

Zaplavil ho pocit, jako kdyby ho Charlie nabodával na kůl. A zatraceně to bolelo. Ani tři prsty nedokázaly konkurovat Charlieho mužství. Ksakru! To je naprosto strašný! Jak mi tohle mohl někdo z těch kluků dřív dovolit, vždyť je to děsný?! pomyslel si zděšeně a zaťal prsty do povlečení, které měl na dosah.

„Klid, Draco, to je v pořádku," konejšil ho Charlie. Ještě nebyl uvnitř celý, ale Draco se už teď celý klepal a potil. Byl stažený, takže by mu dalšími pohyby jen ubližoval. Opatrně hladil záda svého nádherného milence, prolíbával si cestičku po jeho páteři. „Ze začátku to může být nepříjemné, ale dej tomu chvilku a začne to být úžasné, přísahám." Odpovědí mu byl nešťastný vzlyk.

Okamžitě ztuhl. Milování mělo být krásné a žádný sex, dokonce ani ten první, neměl v žádném případě bolet. „Draco, mám přestat? To je naprosto v pořádku, můžeme se ještě vrátit k přípravě, nebo zkusit něco úplně jiného, jestli chceš. Cokoliv si jen budeš přát."

„Ne!" zarazil ho Draco, než se Charlie stihl odtáhnout. Levačkou ho chytil pevně za ruku, kterou ho zrovna hladil po boku. „T-to bude v pohodě, jen potřebuju... chvíli."

Zrzek si nejistě olízl rty, rozhodnutý při příští známce nepohodlí u svého milovaného přestat i přes jeho protesty. „Dobře, jak chceš, ale stačí říct, ano?"

Po Dracově přikývnutí ho upozornil na to, že chce zkusit něco jiného, než chytil svého mladého milence kolem hrudi a velmi opatrně se s ním položil na bok do peřin. Nevystoupil z něj, nechával ho, aby si na něj zvyknul. Draco zkrátka jen potřeboval trochu více času, to bylo v pořádku, zcela normální při prvním milování.

„Když jsem tě před tím roztahoval prsty, líbilo se ti to, ne?" ujišťoval se. Draco opět nešťastně přikývl. „To je dobře. Tak teď to zkusíme jinak, ano? Budu ti říkat, co na tobě zbožňuju a mezitím se pokusím trochu pohybovat, šlo by to?" Celým srdcem doufal, že to zabere. Draco se kolem něj stahoval tak moc, až to bylo bolestivé už i pro něj. Zmijozel naštěstí souhlasil.

Charlie propletl prsty pravé ruky s těmi Dracovými a druhou rukou mu přejížděl po celém těle. „Jsi tak nádherný, miluju tvoje tělo. Létání s tebou vážně dělá divy."

Nepatrně se vytáhl ven a znovu zajel dovnitř. Draco nevypadal, že by mu to nějak moc vadilo. Tiskl si ho k sobě, takže cítil každý úder jeho srdce, které právě teď bilo jako splašené. „Obdivuji, jak chytrý jsi. A talentovaný. Slyšel jsem, že jsi vždy exceloval především v lektvarech. Já sotva zvládnu dryák proti rýmě. Navíc jsi sečtělý, nedokázal bych být s někým, kdo by mi neřekl půl kloudného slova, ale ty jsi výmluvný, inteligentní a zkrátka úžasný."

Pomalu se kolébal dopředu a dozadu. Pravidelné, táhlé pohyby se postupně začaly zrychlovat. Čekal, kdy ho Draco zastaví, ten se však soustředil především na jeho hlas a lichotky, které mu šeptal. A tak ve své strategii pokračoval. Nic nevynechal. Jak nádhernou barvu mají jeho vlasy i oči, jak dokonalé má rty, že jeho upřímný úsměv je největším darem, který si kdy mohl přát. Mámil ho sladkými řečičkami tak dlouho, než se konečně začal strefovat do Dracovy prostaty a způsobovat mu slast. Zkoordinoval svoje pohyby s uspokojováním blonďákovy chlouby. Nic nebylo důležitější než to, aby si své poprvé s ním užil na maximum. A tak se činil.

„Ach, pro Merlina, Draco! Šílím z tebe," zavrčel, když se poprvé dostal až na doraz dovnitř. Našel jeho perfektně vykrojená ústa a políbil ho tak, jako by to měly být jejich poslední okamžiky v životě.

Po pár minutách už Draco nefňukal, ale naplno vzdychal. Nechával se unášet vlnami slasti, když do něj Charlie hluboko pronikal. Nepříjemný pocit z toho, že se něco nacházelo uvnitř něj, zcela nezmizel, ale byl přebit vlnami čiré slasti a všemi těmi vjemy okolo. Nádherná slova, která mu Charlie řekl, byla balzámem pro jeho duši. A každý jeho dotyk ho posílal přímo do sedmého nebe uspokojení. Poprvé začínal uvažovat nad rozdílem mezi sexem a milováním.

Charlie ho položil na záda, podložil zadek polštářem a opět do něj vstoupil. Teď to bylo přesně tak, jak si to představoval. Mohl se dívat do Charlieho zardělé a udýchané tváře, která se na něj usmívala.

Nebelvír v duchu jásal. Mohl vidět, jak každý jednotlivý pohyb dělá jeho milenci dobře, čímž si to i on sám užíval mnohem více. Jazykem přejížděl přes zaoblenost jeho rtů, aby v dalším okamžiku zajel dovnitř do teplého vlhka úst, čímže dostával z Draca další a další úpění. Svými ústy vdechoval Dracovo sténání a oplácel mu stejnou mincí.

Netrvalo dlouho a Dracova tvář se stáhla v prožívaném orgasmu. Nohy měl pevně obtočené okolo Charlieho pasu a pánví mu vycházel naproti. Nehty zarýval do Charlieho zad, ale možná to byla nakonec právě tahle kapka erotické bolesti, která dopomohla ke konci i jemu.

Později spolu oba milenci leželi v poklidném tichu přerušovaném jen praskáním ohně v krbu a jejich stále ještě zrychleným dýcháním. Charlie si přitáhl Draca k sobě tak, že mu jeho hlava spočívala na hrudi a on mohl ruce i nohy obtočit okolo jeho těla jako lidská varianta ďáblova osidla. „Myslím, že už tě nikam nepustím," zamumlal do rozčepýřených vlasů. Tím u mladšího čaroděje vyvolal zvuk ne nepodobný zahihňání.

„Jsi fakt neuvěřitelný."

„Oh, děkuju, jsem rád, že sis představení užil." Když na to Draco nic neřekl, chytil ho za bradu a natočil jeho obličej k sobě. „Líbilo se ti to? Jestli ne, můžeš mi to říct, nemusíme to už nikdy zkoušet, já pro tebe budu klidně..."

Nestačil svou větu dokončit, když ho umlčel polibek.

„Bylo to super, tak se uklidni. Na tom chytání asi fakt nakonec něco je." V duchu si pomyslel, že na Nebelvíry by měli vydávat nějaké speciální povolení, když viděl, jak se zrzek zubí od ucha k uchu.

Notnou chvíli spolu jen odpočívali a užívali si přítomnosti toho druhého, aniž by je někdo rušil, Draco se musel vrátit na kolej nebo Charlieho čekaly záplavy domácích esejí na oznámkování. Ticho první přerušil Draco: „Vzpomínám si na loňského Valentýna. Vypadal jsi tak brutálně moc dobře, že jsi mě málem svlíkl z fuseklí."

„Oh, tak to mě těší. Ten hnědý kabát mě stál celé jmění. A asi ti nemusím říkat nazpátek, že to i tobě nesmírně slušelo, viď? Ty to totiž o sobě víš." Vysloužil si tím hravý kousanec do ramene.

„No tak rád dbám na to, jak vypadám, no."

„Proč jsi vůbec byl ten den sám? Copak jsi neměl žádné rande? Myslel jsem, že čarodějové jako ty jsou obklopení hordou fanynek, případně fanoušků."

Draco se ošil. Nechtěl Charliemu vysvětlovat, že si s nikým vyrazit nechtěl, protože to byl on, na koho nedokázal pořád přestat myslet. Bylo to trapné. „Nikdo z nich mě dostatečně nezaujal. To spíš mi řekni ty, proč jsi trávil Valentýna v takovém pajzlu? A sám?"

Charlie bříšky prstů přejel Dracovi po nahém boku. „Protože jsem tě nedokázal dostat z hlavy. Tak jsem si řekl, že mi k tomu pomůže Ogdenská starorežná. Jenže místo toho, abych se opil do zapomnění, si se u dveří najednou zjevil ty v celé své kráse. Haha, nejdřív jsem si myslel, že se mi usadily padoucnice na mozku. Že už mám halucinace. Jenže tys tam vážně stál. Sám a ochotný si se mnou jít sednout na skleničku. Merline, měl jsem příšerný nervy."

To Draca překvapilo. „Fakt? Nevypadals tak."

„Pro tebe se vždycky budu snažit být ten silný, klidný chlap nad věcí. K čemu by ti byla padavka, co se rozklepe, když na něj zaútočíš tím svým dokonalým úsměvem?"

Potěšený Draco se místo odpovědi posunul trochu výš, aby mohl svého statečného Nebelvíra pomilionté políbit.

Slunce bylo dávno zapadlé, když nastal čas odejít. Domluvili se, že Draco půjde jako první. Stihne tak dorazit do hradu před zavřením hlavní brány, s čímž Charlie neměl jako učitel problém. Jen se musel identifikovat bystrozorovi, který byl zrovna na hlídce.

Charlie, který měl na rozdíl od Draca na sobě jen kalhoty, upravil zelenou šálu okolo jeho krku. Venku byla pořádná chumelenice. „Opatruj se."

„Ty taky," šeptl Draco a otevřel dveře na chodbu. Mezi futry se na svého milence ještě jednou otočil. Netušil, kdy ho zase bude moci v soukromí vidět, jestli ještě vůbec někdy. Zariskoval, natáhnul se k němu a rychle se otřel svými rty o ty jeho. Charlie mu věnoval pohled plný neskonalé něhy. Ta se však rozpadla na prach, když se za nimi ozvalo šokované zalapání po dechu.

Oba dva kouzelníci sebou trhli ve směru, odkud se zvuk ozval. Na tmavém schodišti stála v celé své kráse Dracova matka a s nevěřícným výrazem ve tváři koulela oči na svého jediného syna.

Jsem nenáročná autorka. Stačí mi pár komentářů a hned přidávám další kapitoly rychleji...