Dny plynuly jako voda a nastal ten, na který jsem se těšila. Zápas mezi Seirinem a Fukuda Sōgō. Sešli jsme se s klukama před stadiónem a doufali, že naše tréninky nevyjdou vniveč. Viděla jsem, jak přijel autobus, ze kterého začali vyskakovat hráči Fukudy. Když vylezla Keiko, nadšeně jsem jí zamávala. Přišla ke mně a věnovala mi objetí. Seznámila jsem ji s týmem a všichni k ní byli moc milí.
,,Připravená?'' zeptala jsem se energicky a ona se podrbala ve vlasech.
,,No... Ráda bych řekla, že ano... Ale mám trochu obavy, že nám to NĚKDO pokazí...'' zamumlala.
,,Kdo by to měl pokazit?'' zeptal se Kuroko, který se zničehonic objevil vedle mě.
,,Kei!'' zazněl hluboký hlas a kolem jejího krku se omotala Haizakiho paže. Ona očima naznačila to, na co jsem se jí před tím ptala. Zaskřípala jsem zubama a zatnula pěsti.
,,No ahoj, Mei...'' usmál se slizce a já se zlostně nadechla. Hned na to táhnul Keiko k týmu a ta se na mě zoufale otočila.
Poté jsme se šli všichni převléct a chtěli jít do tělocvičny. Šla jsem mezi posledními a když jsem chytila dveře, někdo mě chytil za ruku. Otočila jsem se a dveře pomalu pustila.
,,Co bys potřeboval, Kagami?'' usmála jsem se a on mě natiskl na dveře.
,,Nechceš ještě upustit páru, než to začne?'' uchechtl se a já mu dala ruce kolem krku. Začal mě něžně líbat, přičemž byl jednou rukou opřený o dveře a druhou mi dal na tvář. Odtáhl se ode mě a já tiše vydechla.
,,Dobře...Ale rychle,'' řekla jsem, on se zasmál a opět jsme se začali líbat...

               ----------------------------------
,,Musíme jít, nebo bude Riko zuřit,'' řekla jsem při natahování kraťasů. Kagami mávnul rukou a chytil kliku od dveří. Když jsme přišli do tělocvičny, Riko se na nás okamžitě vrhla. Jako bych to nečekala.
,,Zase jste se hádali? Můžete toho aspoň jeden den nechat? Dneska jde o jeden.z dalších zápasů, které rozhodnou o našem postupu na Winter Cup... Takže aspoň jednou přijďte v klidu,'' začala štěkat a Kagami se samolibě uchechtl.
,,Všechno je v nejlepším pořádku,'' dodal a já mu dvěma prsty vrazila do žeber, přičemž podivně křiknul. Otočila jsem se na tým Fukudy, který trénoval. Haizaki zkoušel různé typy střelby, včetně smeče. Keiko se na mě otočila, zoufale se pousmála a zvedla ruku na pozdrav. Udělala jsem to samé a pak rychle očima projela hlediště. Midorima-kun, Kise-kun... Akashi-kun a můj bratr? Brácha mi nadšeně zamával a já si všimla, že vedle něj sedí Murasakibara... Také jsem krátce zamávala a moje tváře chytily narůžovělou barvu. Atsushi se přišel podívat na náš zápas...
Zazněla píšťalka a byli jsme vysláni na hřiště. Kagami šel na rozskok a vedle mě se objevil Haizaki Shōgō...
,,Dej si pozor, aby sis tu neublížila, holčičko...'' prohodil a zmizel na svou pozici. Naskočila mi husí kůže, ale oklepala jsem se a jen sledovala, jak míč letí do vzduchu. Oba dva vyskočili a...JE TO NAŠE! Kagami odrazil míč na naši stranu, kde se ho ihned ujal Izuki. Všichni jsme se přemístili pod koš protivníka a sledovali každý pohyb míče. Izuki přihrál směrem ke Kurokovi, který přihrávku odrazil ke Kagamimu. Ten udělal rychlý dvojtakt a vyskočil. Haizaki byl rychlý... Byl by jeho smeč zablokoval, ale Kagami na poslední chvíli nahrál mně. Několikrát jsem bouchnula míčem o zem a poté vystřelila ze záklonu. Míč proletěl síťkou a v tribunách zazněl jásot.

Pot ze mě doslova stříkal, když se ozval zvuk, který ukončil zápas... Zvedla jsem hlavu k výsledkové tabuli. Padla jsem na kolena a zakřičela radostí. Celý tým se seběhl kolem mě a začali jsme se objímat. Smáli jsme se a Koganei měl dokonce v očích slzy. Otočila jsem se za sebe a spatřila Keiko, jak jen stojí a prázdně zírá na výsledkovou tabuli. Opustila jsem náš hlouček a šla pomalu k ní. Položila jsem jí ruku na rameno a ona mou ruku chytila.
,,On... On prostě všechno pokazí...'' hlesla zlomeně a já jí pomalu otočila na sebe.
,,Bylo to fajn...Nevěs hlavu... Možná se neuvidíme na Winter Cupu, ale budeme spolu hrát. I kdyby mimo,'' zazubila jsem se a ona se na mě natiskla. Pevně jsem jí objala a nechala jí plakat... Pohlédla jsem do hlediště na bratra, který mi rukou naznačoval, že počká venku. Atsushi se na mě pousmál a zvedl palec. Zahřálo mě to... Keiko se ode mě odtáhla a já jí palcema utřela slzy, které jí tekly po červených tvářích. Nakonec se na mě usmála a já jí drcla do ramene.
,,Není všem dnům konec, Kei. Navíc teď začínají prázdniny...Něco pořádného podnikneme,'' mrkla jsem na ni a ona s uchechtnutim přikývla. Nakonec jsem se omluvila a vrátila se zpátky za svým týmem.
,,Nepůjdeme to zapít?'' navrhnul Hyūga a všichni nadšeně souhlasili. Já souhlasila pod podmínkou, že budu moci někoho vzít.
Dle jejich slov to nebyl problém. Řekli mi čas a místo srazu...Mělo se to konat u Kagamiho, kam jsem cestu znala moc dobře. Slíbila jsem, že dorazím, běžela se rychle převléct a vyběhla ven, kde čekal Yuuta...