Pochybnosti
Sešly jsme se s Keiko v cukrárně a když přicházela, už v ten moment se mi něco nezdálo. Posadily jsme se ke stolu a objednaly si něco dobrého.
,,Co se děje?'' zeptala jsem se, když měla pohled zapíchnutý do stolu. Po tváři jí stekla slza, kterou okamžitě utřela. Zamračila jsem se na ní a ona se zhluboka nadechla.
,,Víš...Haizaki, on ...'' zamumlala a já se okamžitě zvedla na nohy.
,,Co ti udělal?!'' štěkla jsem a on na mě vytřeštila oči. Rukou mi naznačila, ať si raději zase sednu. Zadřepla jsem zpátky na židli a Keiko mohla pokračovat.
,,Haizaki o tom, co se stalo, řekl Akashimu... Takže jdu na Rakuzan...'' dostala ze sebe a já začala kašlat, poněvadž jsem vdechla zmrzlinu, kterou jsem zrovna jedla. Naposled jsem odkašlala a zůstala na ni zírat.
,,Haizaki to na mě celé ušil... Chtěl mi ublížit. Chtěl to... Zbavit se mě a ještě k tomu mě použil, jako kus masa...'' začaly jí kapat slzy, já se zvedla a vzala dortík, kterého se ani nedotkla. Nechala jsem ho zabalit a když jsem se vrátila ke stolu, jen jsem jí čapla za ruku a táhla ven.
,,Mei, kam jdeme?'' popotáhla a já nic neodpověděla. Jen jsem jí zatáhla na lesní cestu, kde byly podél lavičky. Na jednu z nich jsem ji posadila a zabrala místo vedle ní. Chtěla jsem, abychom na toto téma měly klid a soukromí, což ve veřejné cukrárně nejde.
,,Přišel za mnou... Byli jsme na hotelku a on prostě zase přišel. Podlehla jsem a opět ho nechala, aby mě zprznil... Pár dní na to mi do očí řekl, že to sám řekl Akashimu... Bolí to, Mei...Protože... Jsem k němu začínala něco cítit,'' podívala se na mě, oči plné slz a usmála se. Takhle zlomený úsměv jsem na ní ještě neviděla. Drásalo mi to srdce. Okamžitě jsem jí k sobě přitáhla a on mi zabořila tvář do mikiny. Hlasitě plakala a já ji jen hladila po zádech. Když se uklidnila, odtáhla se ode mě a utřela si oči.
,,Uhh...Děkuju, Mei... No, ještě je tu ta věc, že mě bratr nenechá hrát basket na Rakuzanu. Takže budu muset trochu podlézat trenérovi, abych jim mohla dělat manažerku. Aspoň mu to trochu vrátím,'' pokrčila rameny, poté hodila nohu přes nohu a založila ruce. Tohle téma pro ni bylo opravdu nepříjemné, což nebylo nic udivujícího. Zamířila jsem tedy jinam.
,,A... Co u Aomineho?'' zazubila jsem se a Keiko se zasekla. Její tváře nabraly růžovou barvu a poté, na krátkou chvíli, pevně zavřela oči.
,,O-on mě...'' zakoktala a já se k ní zvědavě naklonila.
,,P-po...Po-polí...Políbil mě...'' dostala ze sebe a já vykulila oči. Zapískala jsem, jako malá holka a opět ji objala. Ona vypustila všechen vzduch z plic a pak se tiše zachechtala.
,,No, bylo to strašně zvláštní... Dostala jsem se k němu na mol, spala s ním v posteli, udělal mi snídani... Hezky jsme si povídali a když mi chtěl říct, co tehdy dělal před našim domem, přišla Momoi,'' skřípla Kei zubama a pak jen pomalu mávla rukou na znamení, že je v klidu.
,,Takže mi to neřekl, protože jsme byli vyrušeni. Chystala jsem se odejít, když mě k sobě otočil a políbil mě...I když... Byla to jen taková rychlá pusa,'' plácla se rukama do tváří a nechala je tam. Usmála jsem se na ní a poplácala ji po stehnu.
,,Vidíš, má tě rád!'' snažila jsem se jí povzbudit a ona zavrtěla hlavou.
,,Nikoho nechci... Po zkušenosti s Haizakim, ne... Ne teď,'' pousmála se a opřela se loktem o opěrátko lavičky.
,,Co u Murasakibary?'' zvedla párkrát obočí a snažila se mi tím oplatit to, co jsem řekla já. Založila jsem ruce a odfrkla si.
,,Tnhle člověk je rád, že vůbec existuje. Byl by zázrak, kdyby se zamiloval...'' zamumlala jsem a měla nafouklé tváře.
,,Jste Generace zázraků... Takže to není výmluva,'' zasmála se a já protočila očima.
,,Dotkla jsem se jeho rtů, když spal. Vypadal...Tak klidně a spokojeně, že jsem neodolala. Vyčítám si to...'' hlesla jsem a Keiko se zamračila.
,,Nemáš proč. I když... Jestli chceš získat Murasakibaru, měla bys přestat spát s Kagamim. Nemůžeš se snažit o něčí srdce a svůj pohlavní orgán u toho vesele sdílet s někým jiným,'' dodala a já se neubránila úšklebku.
,,Chutnal po čokoládových sušenkách...'' zašeptala jsem, naprosto ignorujíc Keičina slova. Přisedla blíž ke mně, chytila mě za ruku a opřela svou hlavu o moje rameno.
,,Všechno dobře dopadne...''
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top