Čekat, jestli se vám dotyčná osoba ozve, je nesmírně zdlouhavé, stresující a v konečném důsledku i zklamáníhodné. Nejen, že totiž ztratíte spoustu času tím, že zevlujete u mobilu a každých deset minut kontrolujete snad všechny platformy, na nichž se dá psát zpráva, ale navíc tím ztrácíte i chuť do dalších aktivit. Od Lucy jsem odcházel s novým pocitem, že už je čas pro to, abych si dal všechny věci do pořádku. Léto se kvapem blíží ke svému závěru a já fakticky nevyřešil skoro nic, kromě toho, že když se mi podařilo urovnat jeden spor, přišlo jich dalších deset. Nemluvě o tom, že nechci z Crestonu odjíždět s pocitem, že jsem všechno spackal. 

Doma jsem na posteli zíral na Dominikovu svítící tečku, kterak mě vyzývala k tomu, abych mu napsal, že si s ním potřebuji promluvit. Ovšem nakonec z toho plánu sešlo. Sám sebe jsem se ptal, zda jsem opravdu připravený vzdát to. Zda už je opravdu čas přestat bojovat za to, čím se zaobírám skoro tři a půl roku. A zda je opravdu správné vzdát se jeho přítomnosti ve svém životě. Odpověď na vše zněla ne. Nejsem připravený jen tak vzdát svůj boj, ale je to to nejsprávnější co hlavně sám pro sebe po těch letech mohu udělat. Upustit od toho neustálého kolovrátku, který mezi námi kraluje.

Nečekal jsem však na jeho zprávu, která by mě potěšila. Čekal jsem na Stewartovu, u něhož také svítila jasně zelená tečka oznamujíc mi, že i on v tuhle dobu tráví svůj život online. Čekal až mu napíši já? Pochybuji. Myslím, že nečekal na nic. Anebo se po včerejšku chtěl zabavit prostě s někým jiným. Nevím. Připadám si jako ten největší idiot. 

Kdo si ale všiml mé zelené tečky u fotky, byla Ashley, která mi napsala, zda bych nemohl přijít k ní domů, že pro mne má překvapení. Popravdě, ležení na posteli a zírání do mobilu není bůh ví jak kontraproduktivní, ale i tak mi bylo příjemně, když opomenu ten pocit ztráty. Každopádně jsem neměl nic lepšího na práci, jelikož Josh šel hrát svou roli za Cassandrou, která mu chvíli poté, co jsme domluvili, volala, a Lucy šla otevřít květinářství, kde se měla setkat zase s Jasonem. Takže jít k Ashley domů byla asi nejlepší varianta. Stejně jsem ji dlouho neviděl, takže by mě zajímalo, co za pikle kula.

„Jsem moc ráda, že jsi přišel," oznamuje mi, když se zavíráme v projektorové místnosti u Reesových doma. Když jsem zazvonil, nečekal jsem, že by mi mohl přijít otevřít nikdo jiný, než Ashley, ovšem to byla razantní chyba, protože mezi dveřmi se objevila bývalá výchovná poradkyně Crestonské střední. Paní Reesová, starší verze Ashley. Ačkoliv ví o tom, že jsme s Ashley uzavřeli příměří a dá se jakž takž říci, že jsme přátelé, neodpustila si svůj pohrdavý tón, když mě pouštěla dovnitř. Stále si pamatuje, že Ashley ty intriky dělala jen kvůli tomu, aby dostala Joshe zpět. A stále si pamatuje s kým se Josh Matthews v té době bavil nejvíc. 

„Cos mi chtěla ukázat?" zeptám se s úsměvem. Černovlasá dívka vypadá, jako by týden nespala. Černé kruhy pod očima zvýrazňují červené bělmo, zatímco její tvář pobledla o tři odstíny. Dá se i říci, že během té doby, co jsem ji neviděl, zhubla. Nepatrně, ale přesto na ní to oblečení visí. 

„Posaď se prosím," ukáže mi na jedinou židli, která je přistavena přesně metr od projektorového plátna. Možná už tuším, o co by mohlo jít. Nic ale neříkám a posadím se. „Asi si říkáš, že vypadám jako bubák. No, nevadí, já se dám brzy do pucu, tohle ale bylo důležitější. Chtěl u toho být i táta, ale nakonec mu volali, že na dálnici směrem do Crestonu se střetli dvě auta a oni potřebují reportéra, který je nejblíž, takže jsem na to zbyla já. Jde o to, že jsme s tátou pomalu čtrnáct dní pracovali na těch reklamách o nás." Přesně, jak jsem tušil. „Proto jsme vlastně nebyli ani na tom plese, což mě ani trochu nemrzí. Nevím proč, ale u tebe jsem tak strašně nervózní, že vůbec nevím, co ti k tomu mám říkat. Už tu před tebou byli Shane, Courtney i Aaron, pak jsem psala tobě. Jde o to,  že chci, aby ses na tu reklamu podíval a řekl mi o tvých pocitech, jestli se ti líbí nebo ne. Tvou reklamu jsem totiž dělala já sama, táta mi nepomáhal a právě tvojí a Stewartovu bych pak chtěla předvést i ve škole na předmětu IT designu. Neudělám to ale, dokud od tebe nebudu mít svolení. Takže se pohodlně usaď a dívej se."

Ashley zatáhne rolety na jediném okně, které tu je a my se tak nalézáme v naprosté tmě. 

„Asi jsem to nejprve měla zapnout, nevím, kam jsem si dala ovladač," začne se Ashley smát a já s ní. Je vidět, že je opravdu nervózní a tu nervozitu přenáší i na mě. Netuším, co od té reklamy čekat. Vytahuji ale telefon a zapnu svítilnu, přičemž Ashley na mě kývne hlavou, že už ovladač má. Svítilnu tedy vypínám a napjatě čekám, co se na plátně objeví.

Kolem mě se začne přenášet tlumený zvuk písně God is a Woman. Courtney však nepoužila originál, nýbrž mou verzi ze stáže. Černo kolem nás najednou protne oslňující záře vycházejícího slunce, zatímco hudba nabírá na síle. Jakmile se slunce nachází přesně uprostřed obrazovky, objeví se nápis: STEJNĚ JAKO VYCHÁZÍ SLUNCE KAŽDÝ DEN, OBJEVUJEME I NOVÉ TALENTY. 

Nápis i se sluncem se změní v můj obraz, respektive zpomalené video mého tance a hudba s mým zpěvem stále nabírá na síle. Stejně tak ale nabírá i obraz na rychlosti a najednou se hudba s čistým nádechem rozezní celým tímto pokojem, zatímco obraz k němu přímo sedí. A mezi tím se objeví nový nápis: VŠECHNY UCHVÁTIL TÍMTO JEDINÝM VYSTOUPENÍM.

Video ze stáže se najednou přesouvá v obraz youtube, kde se rychle načítá počet zhlédnutí tohoto videa. A další nápis: DOBYL NEJEDNO SRDCE. A NEJEN ZPĚVEM, ALE I SVÝMI POHYBY.

Obraz youtube se začerňuje a i s celým pokojem padáme do tmy, přičemž hudba zase zpomaluje až úplně zmizí a nahradí ji jedno udeření do bubnu s dalším nápisem: A UDĚLAL TO ZNOVU.

Na obrazovce se objevuje Ashleyin otec, který do mikrofonu křičí mé jméno, přičemž se obraz začíná rychle měnit a místností rezonuje píseň Focus v mém podání. Střídá se jedno sestříhané video za druhým. V některých mám interakci s modely, v jiných si zase sám pro sebe tančím a pak video i zvuk splynou a ozývá se nejvyšší tón, kterého jsem v ten den dosáhl. A přesto nápis: NEZNÁ ŽÁDNÝCH HRANIC. ANI VYSOKÝCH...

Obraz se znovu začerňuje a hudba se mění z rychlé v pomalou, přičemž se ozývá už jen hraní na kytaru a můj zpěv písně Broken, v níž jsem svůj hlas posílal hlavně do hlubších tónů. Proto zde dokončila svoje předchozí tvrzení slovy: ANI NÍZKÝCH.

A nakonec se obraz naposledy mění ve dvě mé fotografie z oné přehlídky a přes ně obrovským písmem mé jméno, přičemž Ashley dokázala zastřihnout i perfektně zvuk a poupravit obě ty fotky, abych vypadal opravdu dobře. A já jsem v úžasu, protože ona reklama mi sebrala veškerý vítr z plachet. Jestli takhle vypadalo i video ostatních, dokážu si představit Aarona, jak moc byl v šoku z toho svého.

Ashley vytahuje rolety z okna a přitom se na mě napjatě dívá. Z obličeje ji lze vyčíst, jak moc velký čas do toho vložila. S jakou energií celý projekt vypracovala. A s jakou nadsázkou to pojala. Nechápu, jak mohla celé ty roky zakrývat svůj talent. Jak se dokázala distancovat z veřejného života jen aby nebyla terčem. Nechápu to a obdivuji ji, protože na té reklamě je vidět neskutečně mnoho propracování. 

„Jak?" vyloudí se z mého hrdla a nemohu zastavit příval těch pozitivních pocitů, které se na mě linou. Použila i mé vystoupení ze stáže, o němž řekla, že se jí líbilo. 

„Šlo to? Bylo to dobrý? Jestli ne, tak to předělám?" začne mi pokládat naprosto nesmyslné otázky. 

„Dobrý?" zeptám se. „Dobrý? Sakra Ashley, jak jsi to kurnik provedla? Teď vypadám, jako nějaká celebrita, se kterou by chtěl každý minimálně fotku. Jak jsi to sakra provedla?"

„Takže se ti to líbí?" zeptá se slaboulince, ale je na ní poznat, že ji spadl obrovský balvan ze srdce, a že i ta nervozita ji pustila ze svých silných dlaní. 

„Je to mega úžasný!" skoro až vykřiknu a stále rozdýchávám ten vjem, který jsem vstřebal. „Ta reklama předčila úplně jakýkoliv moje očekávání. Kde ses s tím vším naučila pracovat?"

„Hodně jsem pochytila ve škole a zbytek mi dovysvětlil táta," odpovídá s obrovským úsměvem na tváři. Bez make-upu a jakýchkoliv líčidel vypadá skvěle. A ten úsměv ji sluší daleko víc. „Snažila jsem se tu reklamu udělat tak, aby viděli, jak tě vnímám já. Protože i když jsem byla fakt ta největší kráva pod sluncem v tý době, to video ze stáže jsem si přehrávala pořád dokola a nenáviděla tě i za to, jaký máš talent. Já bych nic z toho nezvládla ani ve snu, ale tys mi sebral úplně řeč. A i tenkrát, když jsem to viděla naživo, jsem se sice tvářila, že mě to nijak nezajímalo, ale řeknu ti, jen tak tak jsem se udržela, abych nevstala a nešla tě propleskat za to, že si mě donutil, abych to prožila s tebou. A taky to bylo poprvý, co jsem pořádně zapochybovala o tom, co dělám."

Je to snad poprvé, co ji o tom slyším mluvit takhle otevřeně. Jako by se rozhodla, že mi to prostě bez jakéhokoliv přikrášlení řekne. Protože nepoužila výraz, že by mě třeba šla obejmout nebo mi vyseknout poklonu. Ne, řekla, že mě chtěla jít profackovat, že mě nenáviděla i za můj talent. A té upřímnosti si cením. Víc, než čehokoliv jiného.

„A právě na tom videu jsem chtěla, aby všichni viděli, že tě i od té doby obdivuju," dodává. „Navíc jsem ti dlužila obrovskou omluvu za to všechno. Nikdy jsem ti pořádně ani nepoděkovala za to, jak ses mě ve škole zastal. A neměla jsem ani možnost s tebou nějak mluvit. Takže když jsem teď jela na prázdniny domů s těmi úkoly, řekla jsem si, že prolomím tu bariéru mezi námi a oslovím tě. Musela jsem tě prostě mít jak na vystoupení, abych z toho i následně mohla udělat reklamu. A přesvědčila jsem se o tom, že jsi skvělý člověk. Skromný, milující a hodný. A samo sebou talentovaný. A jsem moc ráda, žes ani ty nade mnou nezlomil hůl a znovu jsi mi pomohl, Majku. Opravdu to v tvém případě znamená hodně nejen pro mě, ale i pro celou mou rodinu. Doufám, že i příští prázdniny spolu něco takového podnikneme."

„Budu moc rád," odpovím nakřáplým hlasem. Nevím, kdy se to ve mně přesně zlomilo, ale dohnala mě k tomu, abych se před ní málem rozbrečel. Objímám ji a v hlavě si opakuji, že se nesmím rozbrečet. Každopádně mi tohle léto i něco dalo. A to ponaučení, že odpouštět je lidské. A že mám novou talentovanou přítelkyni. Protože Ashley Reesová je určitě člověk, s nímž chci být v kontaktu i nadále.