Tribuny se kolem něj plní, zatímco on čeká jen na tu jednu tvář. Čeká, až se objeví plavá kštice s roztomilým výrazem zmatení, které vždycky na veřejných akcích mívá. Jenže ať pátrá v davu, jak chce, nikde jeho průzračně modrá kukadla nevidí. Přitom na sociálních sítích viděl, že svou účast potvrdil stejně, jako zbytek jeho přátel z kapely. Ani ty nikde nevidí a začíná mít pocit, že se na to nakonec vykašlali a šli si užívat někam jinam, stejně jako Majk, který poslední dobou tráví mnohem více času se Stewartem, než by se komukoliv líbilo.

„Všechny vás zde vítám a moc děkuji za tak hojnou účast," ozve se z reproduktorů hlas pana Reese, kterého si matně vybavuje ze svých vzpomínek na dobu, kdy chodil s Ashley.

Mírně se nakloní k rudovlásce, která sedí sedadlo pod ním a svou ruku má uvězněnou v dlaních svého nového přítele, s nimž ho seznámila. Lhal by, kdyby řekl, že to Lucy nepřeje, ovšem také si uvědomuje, že i tenhle fakt mohl Majka přimět, aby vybouchl jako časovaná bomba.

„Lucy," osloví jí, čímž na sebe upozorní i ostatní. Věnuje rusovlásce pohled, který je mu opětován. Na Lucy se ztráta Majka podepsala nevídaným způsobem. Když si posledně psali, bylo to ve tři ráno, kdy mu dívka psala, že lituje toho, že Majkovi napsala tu pitomou esemesku. A on ji rozuměl, protože dodnes přesně neví, co ho tak naštvalo, že Majkovi řekl takový blábol. Od té doby prakticky nemůže spát ať se snaží sebevíc. A rusovláska jakbysmet. „Nevidělas někde Majka?"

„Taky jsem ho hledala," odpovídá dívka, zatímco její pihatou tvář ohyzdí tmavé kruhy pod očima. „Ale ať koukám, jak chci, tak ho nikde nevidím."

Joshova naděje na to, že by to s Majkem nějak urovnal postupně klesá. Bojí se toho, že ho ztratí nadobro. Proklatá párty, proklatá slova a proklatý celý svět. 

„Dámy a pánové, doufám, že letošní ročník nebude ten úplně poslední, protože většinu z toho, co uvidíte, si pro vás připravili vysokoškolští studenti," uslyší Josh a zpozorní, přičemž začíná mít neblahé podezření, proč Majka ani ostatní nikde neviděl. A díky tomu ho začíná silně bodat na hrudi. „Studentka, která právě dokončila první ročník návrhářské univerzity, si pro vás připravila hned dvacet sedm unikátních outfitů, které vám představí další vybraní studenti z jiných škol. To vše bude doprovázet kapela, která právě dokončila první ročník akademie muzických a sportovních umění."

Teď už nemá sebemenší pochyb o tom, že zná důvod, proč Majk a ani jeho skupina nejsou v hledišti. Oni budou vystupovat. A když zbystří, jak na něj Dominik i Lucy zírají, ví, že i jim to docvaklo. Budou vystupovat. A bez něj. 

***

Srdce mám až v krku, zatímco mám problém polknout. Před pódiem je natažená obrovská plenta, za kterou se nacházím já a moji hudební kolegové. Zatímco Aaron sedí za bubny, kde u něj i s mikrofonem na stojanu stojí Courtney s kytarou, mezi nimi a Shanem, který stojí u klávesů, které spíš připomínají Djský pult, je dostatečná mezera, aby mohli procházet jednotliví modelové. Snažím se uklidnit v tureckém sedu, v němž mi bylo nakázáno, abych začal zpívat. Nikdo tak neuvidí moje roztřesené nohy. 

„Přivítejte pořádným potleskem Courtney Ashtonovou, Aarona Riveru, Shanea Pierce a Michaela Daltona, kteří našich dalších dvacet tři krásných modelů budou doprovázet písní od Ariany Grande s názvem Focus," zakřičí pan Reese do mikrofonu a z tribun se ozve pořádný potlesk. Naposledy se otočím na ty tři, kteří se usmívají, zatímco Aaron začíná potichu počítat. 

Jakmile hudební nástroje začnou hrát, celá plenta nás odkryje a na mě míří světla snad všech reflektorů. Snažím se rozpomenout, jak otevřít pusu, když jsou hlediště nacpaná k prasknutí. Nehledě na to, že na mě míří i dvě profesionální kamery, s nimiž jsem absolutně nepočítal.

„I know what I came to do

And that ain't gonna change

So go ahead and talk your talk

Cause I won't take bait,"

Slova písně se z mých úst linou samovolně, jako kdybych svoje tělo ani neovládal. Dlouho jsem tento pocit nezažil, ale líbí se mi to. Do žil se mi dostává síla, zatímco přejímám kontrolu nad svým hlasem a připravuju se na výbuch emocí, který mě vždy postihne, když zpívám před publikem. Vnímám každé udeření do bubnu, každý akord, který Courtney zahraje. Vnímám Shaneovi vychytávky, kterými píseň předělává k obrazu svému. A vnímám sebe a to, za co momentálně bojuji. A síla začíná proudit mými žila.

„Let's find the light inside our universe now

Where ain't nobody keep on holding us down

Just come and get it, let them say what they say

Cause I'm about to put them all away."

Při těchto slovech vstávám a sebevědomě se stavím na stranu, zatímco jakmile zazní první FOCUS, ze zákulisí se na pódium, kde projde kolem kapely, dostává Stewart ve svých přiléhavých kraťáskách. Nemůžu si pomoct a musím se do písně usmát, když prochází kolem mě a mrkne na mě. Na mysli mi totiž vytanula jeho slova, že si ho mám představit nahého. Pokračuje dál po mole, zatímco diváci v hledišti tleskají a pískají. Když si uvědomím, že mezi všemi těmi lidmi jsou i moji rodiče, polévá mě horko hrdosti na to, že tu teď stojím a bojuji znovu za jejich pošramocenou reputaci. 

Další modelové přicházejí, zatímco píseň pokračuje a mě se s každým odzpívaným tónem rozlévá po celém těle radost z toho celého. Radost z toho, že zase zpívám před publikem a trefuji se přesně tak, jako kdybych tu píseň měl natrénovanou snad milionkrát. Odvedli jsme všichni kus práce, který musí všichni ocenit.

Dostávám se přes druhou sloku k před refrénu a za mnou už stojí asi osm chlapců, kteří tancují do rytmu písně, stejně jako já skotačím. Snažím se mírnit pohyby, abych moc nezacláněl těm procházejícím chlapcům, ovšem ta píseň mi přijde tak chytlavá a v podání kapely je snad ještě lepší, než originál, že se tomu dá jen těžko ubránit.

„Focus on me, f-f-focus on me

Focus on me, f-f-focus on me."

Následuje část kdy na řadu přijdou dívky v celé své kráse, protože jedenáctý chlapec právě dochází do cílové roviny za mě. Rychle se na ně všechny otočím, zatímco vidím, že se nechali unést proudem hrající hudby, stejně jako i Courtney, Shane či Aaron, kteří se vlní do rytmu. Je skvělé vidět, že v tom nejste sami.

„1, 2, 3 c'mon girls!"

A na řadu přichází hned první dívky. U Ashley se mi líbilo, že nevybírala jen hubené dívky s pěknou postavou, ale i dívky, které se svou postavou zápasí, jako právě tahle první. Ashley ji tohle nabídla pro to, aby ji dokázala, že ji lidé budou milovat. A nemýlila se, protože publikum jásá snad ještě víc, než když tam byli chlapci. A na dívce poznávám tu radost z onoho momentu. 

Ta síla hudby je stále silnější a já si všímám, že i většina publika stojí, tleská do rytmu a tančí s námi. A dívky stále proudí po mole, zatímco pro mě se blíží osudný okamžik. Courtney zahraje svoje sólo na kytaru, jíž jsme nahradili tu trumpetu v originále a já se pouštím do posledního před-refrénu. 

Uklidňuju své tělo i své nitro. Mám kontrolu nad vším, nad čím kontrolu v tuhle chvíli chci mít. A jediné, co teď vnímám, je ten vysoký tón, který musím zvládnout, abych tomu dodal třešeň na dortu. A vím, že většina z těch lidí, co tu píseň znají, čeká právě na tuhle chvíli. Jenže o to mi nejde. Chci, aby na mě rodiče byli pyšní tak, jako tenkrát na stáži. Chci, aby na mě přestali koukat na odpadlíka. 

A pak to přichází. Veškeré emoce přenáším do svého hrdla, z něhož vypadne tisíc věcí, které nikdo nikdy nerozluští. Můj hlas se rozezněl přes celé okolí, jako nějaká siréna, zatímco moje hrdlo je v jednom ohni. Každopádně cítím v tento moment zadostiučinění, protože jsem to opravdu zvládl a všichni kolem mě jásají. Nesmím však usnou na vavřínech, píseň stále pokračuje. 

„Dámy a pánové," zakřičím do mikrofonu, tak, jak jsem to s panem Reesem nacvičil, „přivítejte obrovským potleskem studentku návrhářství, která vymyslela všechny tyhle skvělé outfity. Velký aplaus pro Ashley Reesovou!"

Ashley vychází jako poslední ze zákulisí, přičemž mi nastaví ruku a společně kráčíme po mole, jako kdybychom vyhráli nějaký světový šampionát. A já během toho zazpívám poslední vysoký tón, načež hudba končí a my s Ashley se zastavujeme přesně na konci, přičemž to nečekám, mě Ashley vtahuje do silného objetí, které ji prakticky hned opětuju. Dva největší vyvrhelové z města. A dva odvěcí nepřátelé. Jediné, co právě v tuhle chvíli dokážu vnímat, je moje zběsile bušící srdce a veškerý ten aplaus.  

Ruku v ruce se všem pokloníme, zatímco se rozebíháme směrem zpátky za neuvěřitelně hlasitého potlesku směrem ke všem ostatním, kteří už zalézají zpět do zákulisí. A já vím, že tenhle moment si budu pamatovat ještě hodně dlouho, protože mimo to, že všichni stáli, jsem viděl Dominikův i Joshův naprosto šokovaný výraz, který stál za to. Teď, abych se pořádně připravil na to, jaká reakce bude následovat. Za tohle všechno mi to však stálo.