Ráno jsem se vzbudila v domnění, že vedle mě bude Niall. Místo toho jsem vedle sebe našla papírek. Přečetla jsem si ho. Musel jsem domů, Michael by mě zabil. Mám tě rád. -Ni☺ Stálo v něm. Sama pro sebe jsem se usmála. ,,Jo zabil by tě." řekla jsem s nepřestávala se ksichtit. Nevím, proč! Nemůžu být zamilovaná do Nialla! Možná ani být nechci.

Oblékla jsem se do džínů a vzala první věc ze skříně - v tomhle případě šedé tílko. Šla jsem do koupelny, za účelem si umýt vlasy. Učinila jsem tak. ,,No. To si ze mě někdo dělá prdel, že jo?" podívala jsem se na barvu stékajících s mých vlasů. Všechna fialová byla pryč a hnědá začala pomalu mizet. Kdybych to nechala, jako teď, asi bych vypadala hodně divně. Tak jsem si tedy vlasy oplachovala tak dlouho, dokud se všechna barva nesmyla. Paráda, budu zase blondýna! Ale zase na druhou stranu, můžu se krásně projít do drogérie pro novou barvu!

Vysušila jsem si vlasy fénem, oblékla si mikinu a přes rameno hodila malou tašku, kde jsem hodila mobil a peníze. Pak jsem si ještě nasadila černou beanie, abych aspoň trochu schovala svou hlavu. No, moc to nepomohlo jelikož mám vlasy skoro až k pasu! Pak jsem se trochu namalovala - řasenka, linky a trochu make-upu.

Beze slova jsem seběhla schody vedoucí do kuchyně, neopovážila se popřát dobré ráno blonďaté postavě hledíc na mě s otevřenou pusou a vzala si jablko z košíku. Zakousla jsem se do něj s chutí, jelikož jsem měla hlad, ale nechtěla jsem se moc přejídat, což byl můj zvyk. Když do kuchyně přišel Mike s Jackem, oba s udivenými pohledy, nevydržela jsem to.  ,,Co na mě všichni tak hledíte?" řekla jsem možná trochu hlasitěji, než jsem chtěla, ale ignorovala jsem to. Mike se usmál. ,,Blonďatá jde zase do módy, sestřičko? Všimla sis, že tvoje fialková je pryč." zněl trochu pobaveně. Zamračila jsem se. ,,To, že jsem blondýna, neznamená, že jsem tupá, bratře." odvětila jsem mu chladně a znova se zakousla do jablka. ,,Zase blondýna." uchichtnul se. Zavrčela jsem, hodila jablko do koše - díky bohu se strefila - a šla ke vchodovým dveřím. U botníku, který byl u dveří, byl můj skateboard. Vzala jsem ho a pořádně za sebou práskla dveřma, na náznak uraženosti.

Nesnáším, když ze mě mají lidi srandu, zvláště moje rodina. Jsou opravdu hrozní!

 Celou cestu jsem měla sluchátka v uších. Pořád dokola jsem sice poslouchala tu samou písničku, ale bylo mi to jedno. Ta písnička je prostě boží a dobře se u ní přemýšlí. Tedy aspoň mi. ,,Uhni ty .." zavrčela jsem, když jsem se taktak vyhnula dítěti, co si hrálo na chodníku. ,,Spratku jeden!"

 Zastavila jsem před drogérií a skateboard jsem si vzala pod paži. Spravila jsem si vlasy, které byly trochu rozcuchané, jelikož jsem jela docela rychle! Vešla jsem dovntř malého krámku - neboli drogérie. Nebylo to tady nic moc, měli tady jen pár věcí. Barvy na vlasy ale, díky Bohu, měli! Často jsem sem chodila, jak už pro novou barvu, tak na pokec s docela milou paní. Když říkám milou, myslím tím opravdu malou stařenku, která neposlouchá nic jiného, než heavy metal, punk a hard rock. Možná proto si s ní tak moc rozumím!

,,Dobrý den, paní McClieferdová, jak se máte?" usmála jsem se na zašedivělou paní za pultem. ,,Zase tohle?" narážela jsem na Slipknot hrající z repráků rádia na jejím stolku. ,,Elizabeth, došla barva co?" rýpla si. Trochu jsem se zamračila ale hned za chíli opět usmála. ,,Ano, minule jste mi prodala nějakou nekvalitní." odvětila jsem jí a ona se zasmála. ,,Výborně holka! Už proti mě máš argumenty!" plácla si se mnou. Její ruka se třásla, ale to bylo u ní normální. ,,Dáš si jednu?" v její ruce najednou svírala balíček návykových tyčinek. Chvíli jsem váhala, ale nakonec jsem se rozhodla. ,,Jasně, na nervy." vzala jsem si rovnou tři a jednu si dala do pusy. Zapálila mi jeden konec a já si popotáhla. ,,Tak co škola?" zeptala se mě a já vydechla kouř, který mi tolik chyběl! ,,Nic moc. Hned první den jsem zmlátila dva kluky." pochlubila jsem se a ona se usmála. Její vrásčitá tvář mi vždycky zvedne náladu, nehledě na to, jak mi zrovna je. Když mi zemřel otec, celé týdny jsem byla u ní přes noc, kouřila cigarety a občas si s ní dala tu skleničku. Jsem nejlepší dítě, ani teenager, co myslí na budoucnost. Nemůžu být někdo, kdo nejsem.

,,Jak moc?" vyzvídala a já si sedla na její klín. Objala mě kolem ramen a já pokračovala. ,,Jeden mě otravoval hrozně moc, víte? Snažil se mě sbalit. Jenže neví, co všechno umím. Dostal to přímo tam, kde by to nechtěl." ztručnila jsem svoje vyprávění. Paní McClieferdová se začala smát a já se na ní culila. Miluju její smích. ,,Tak to je paráda zlato." pohladila mě po hlavě, spíše po mé beanie.

Pak jsme si ještě chvíli povídali, jelikož paní McCliefererdová je něco, jako můj deníček. Nikdy neprozradila žádné opravdové tajemství, ať už týkající se mě nebo kohokoli jiného. Jsem ráda, že ji mám, před ní můžu být tím, kdo opravdu jsem. Na cigaretách zavislá puberťačka, teď momentálně citově narušená, jelikož ztratila někoho, kdo ji v posledních chvílích jeho života nenáviděl.

Nakoupila jsem barvu, rozloučila se s babičkou trsající na Linkin Park a šla ven. Sotva jsem chtěla si stoupnout na skate, rozvonil se můj mobil. ,,Halo?" řekla jsem, jelikož jsem se nepodívala, kdo mi volá. ,,Ahoooooj Clifford girl, nechceš jít do skateparku." ozvalo se z druhé strany. ,,Ashi." vydechla jsem a usmála se. ,,No já ti nevím..." začala jsem větu, ale hned jsem byla přerušena. ,,Ne! Žádné výmluvy! Dneska má být super měsíc, a odtamtud určitě půjde vidět nejvíc."  začal mě přemlouvat. Vzdechla jsem a nahmatala v kapse pár cigaret. ,,Fajn, jedu tam." vzdala jsem to, s Ashem se prostě dohadovat nedá.

Moje cesta tedy nebyla napravo domů, ale nalevo, do skateparku. Jela jsem, co možná nejrychleji, jak jsem jen mohla. Pravda, začalo se stmívat. Nenávidím tuhle uličku v noci, všude samí opilci a úchyláci na každém kroku. Zatáhnou tě do kouta a tam nechtějte vidět, co udělají. Zažila jsem to, nad tou představou jsem se otřásla.

Ani jsem se nenadála, stála jsem před bránou, vedoucí do parku. Tady to mám ráda, chodí tu Danielle, bráška a ta jeho banda, včetně Ashe, s kterým se asi kamarádím nejvíc. Dokáže mě rozesmát, objímá mě, je mi oporou. To i Mike ale chápejte. Mike je bratr, za to Ash je můj nejlepší přítel.

,,Lizzie!" vykřikl holčičí hlas a já se usmála. ,,Dan!" objala jsem si a ona s překvapeným výrazem odtáhla. ,,Moje kamarádka je zase blonýnka, to je paráda!" zaradovala se. Objala mě kolem ramen a táhla mě na vršek rampy, kde bylo naše místo. Byli tam všichni, jako vždycky. Daniel, Morgan, Joseph, Mike a jeho přítelkyně, Luke, Calum a pak Ashton.

,,Blondýnko." zařval na mě Morgan. ,,Jdi do prdele." zavrčela jsem a sedla si vedle Ashe. ,,Tak ji nastav zlato, ať mám kam jít." odvětil mi a já protočila očima. Morgan se cítil jako king, jak jinak, a Danielovi s Josephem to přišlo samozřejmě moc vtipné. ,,Náhodou, už mi tvoje blonďatá chyběla." Ash se na mě podíval a povzbudivě se na mě usmál. ,,Nech si to. Zítra budu zase jako dřív." odvětila jsem mu s naprostým klidem a vytáhla jednu cigaretu z kapsy. Když ji Ash uviděl, zaleskly se mu oči a odtáhl se ode mě. ,,Ty kouříš?" vyjekl ,,Děláš si prdel?" zněl docela naštvaně. ,,Nedělám, můžu si dělat, co chci." odvětila jsem mu s nezapálenou cigaretou v puse. Vzala jsem Morganovi zapalovač z ruky a zapálila si, dneska už třetí cigaretu.

,,Něměla bys..." přisedla si ke mně Danielle. ,,Nech si to. Stejně tě neposlechnu." zamumlala jsem a vydechla kouř, co se mi začal hromadit v plících. ,,Já vím." vzdala to a zvedla se. ,,Příjdeš?" usmála se na mě, když všichni ostatní už odcházeli, aby nejspíš mohli vidět ten měsíc. ,,Příjdu." zamávala jsem cigaretou. ,,Později." doplnila jsem se. Protočila očima, když jsem začala kašlat a pak odešla.

,,Mohl bych ti něco říct." řekl Ash, kterého jsem si do teď nevšimla, takže jsem se ho docela lekla. ,,Jo jasně." usmála jsem se na pár vteřin a zase si popotáhla z cigarety. ,,Mám tě rád." pohladil mě po ruce. Usmála jsem se. ,,Já tebe taky. Jsi nejepší kamarád." stiskla jsem mu ruku a za chvíli ho pustila. ,,Mám tě rád víc, než jako nejlepší kamarádku."  zvážněl a já se na něj nechápavě podívala. ,,Ehm..." zakašlala jsem. ,,Víc? Ne, teď si ze mě děláš srandu, hochu, musíš." začala jsem se falešně smát, jelikož jsem nevěděla, jak mu říct, že s ním nechci nic mít. Když se začal přibližovat, spanikařila jsem a strčila si do pusy cigaretu. ,,Já mám kluka."  řekla jsem trochu vystrašeně a trochu překvapeně. Zamrkal a odtáhl se. ,,Aha." řekl po hodně dlouhé době ticha, které mě začalo poslední dobou pořádně srát. ,,Tak...Tak to chápu." poškrábal se na zátylku a vzdychl, což mě ranilo. ,,Promiň. Taky tě mám ráda, ale...jako kamaráda, chápeš? Není to tvoje vina, ale moje. Zamilovala jsem se do někoho jiného, prostě..... pochop to Ashi." začínala jsem být v koncích. Nemohla jsem uvěřit, že ještě ráno jsem si myslela, že Nialla nemiluju, ale teď jsem si to uvědomila. Miluju ho a Ashe ne. Tak to prostě je a tak to taky bude. ,,Prosím, pochop to." zakňučela jsem, když dlouho nic neříkal. ,,Já to chápu." usmál se a já ho objala. ,,Děkuju." chvíli jsem ho mačkala, pak jsem ho pustila. ,,Za co?" nechápavě se na mě podíval. ,,Že to chápeš." odvětila jsem s úsměvem a pak se mé oči zaměřili na postavu, přicházející k nám. Zase ten pocit, ten tlukot srdce. Niall. 

,,Nialle." zašeptala jsem s úsměvem. Ashton se na mě divně koukl. Ignorovala jsem ho, vstala jsem a běžela jsem za postavou, která se už dostala přibližovat. Usmála jsem se, když jsem stála před ním. Prohlédl si mě a zkousl si ret. Objala jsem ho. Ruce jsem obmotala kolem jeho krku a nasála jeho vůni, která mi celý den tak moc chyběla.  ,,Ahoj."  zamumlal, protože měl hlavu zabořenou v mém rameni. Zachichotala jsem se, sama jsem byla překvapená, jak moc divně zním. ,,Moje blondýnko." usmál se na mě a pohladil mě po tváři. ,,Přestaň." zamumlala jsem, jelikož nás stoprocentně musel slyšet Ash. No, ale on říkal, že mě chápe. Takže se před ním nemusím chovat, jakože s Niallem nic nemám a tak dále. Nic mu do toho vlastně není. ,,Promiň, že jsem se ráno vytratil." Niall na mě udělal smutný kukuč a já se uculila. ,,Nevadí. Mike by tě asi opravdu zabil." chytla jsem ho za lem košile a přitáhla si ho do polibku. Jednou rukou mě hladil po tvář a jednu obmotal kolem mého pasu. ,,Chyběl jsem ti?" provokoval a zkousl mi spodní ret. ,,Moc."

Trošku je mi Ashe líto :'( :D teda, hoooooodně :D D: :'( I am sorry :'( další díl, je konečně, tady. Nevím, co napsat :DDD snad se líbí :3 :3