Jack- 21 let
Henry (Škyťák)- 20 let

Jack pov:

Stál jsem před obrovským domem a váhal jsem, jestli vejít.

Měl jsem se účastnit skupinové terapie pro narušené členy LGBT komunity. Narušené. V podsratě to znaméná že tam chodí týpci patřící do LGBT komunity které odvrhlo jejich okolí. Rodina, přátelé, spolužáci... A já do té skupiny patřil.

Měl jsem tam jít dneska poprvé. Moje psychiatrička, doktora Toothianová, mě poslala sem, zdejší doktor je prý odporník na problémi jako mám já.

Zhluboka jsem se nadechl a vešel dovnitř.

"Dobrý." pozdravil jsem ženu za stolem, nejspíš recepční. "Mám se účastnit skupinové terapie doktora Northa."

"Jistě. Támhle po schodech, první dveře v levo."

"Dík." vyšel jsem po schodech a vešel do dveří.

"Ááa, pane Froste. Čekáme jen na vás. Posaďte se." pozdravil mě obrovský chlap s plnovousem v červeném obleku a ukázal na poslední volnou židli.

Posadil jsem se a rozhlédl se kolem. Kromně mě a doktora tu byli další čtyři lidé. Vlevo od doktora seděla blondýnka jejiž vlasy padali až na podlahu. Vedle ní obrovský, svalnatý zrzek. Pak já. Po levici jsem měl paltynovou blondýnku která měla položenou ruku na ruce další postavy v obrovské černé mikiňe, které jsem ani neviděl do tváře.

"Když jsme tu všichni, můžeme už začít. Já jsem doktor Severus North a pracuji jako psychiatr zaměřený na LGBT komunitu. Teď mi prosím všichni řekněte něco o sobě. Začněte, slečno Corono."

"Takže jsem Locika Corona, je mi 19 a ráda maluju."

"Proč si tady Lociko? Co ti spůsobilo okolí?"

"Ve škole jsem se zamilovala do jedné holky. Ta holka byla narozdíl ode mě, introverta,úplný extrovert. Enerigcká, odvážná, zábavná... Byla všemi oblíbená. Když ale zjistila že jí miluju, nebyla z toho zrovna nadšená. Začala si ze mě i se svou partou dělat srandu a šikanovat mě."

"Díky Lociko. Dagure, si na řadě." obrátil se na zrzka.

"Tak ahoj, jsem Dagur a popravdě se mnou to bylo úplně jinak než s Locikou. Dalo by se říct že úplně naopak. Když jsem si uvědomil že jsem gay, strašně jsem se toho bál. Proto jsem začal šikanovat jiné gaye. Měl jsem z toho problémy a nakonec mě vyrazili ze školy."

"Dík. Jacku, jsi na řadě."

"Jsem Jack Frost a je mi 21. Moje rodina byla pevně věřící a když se jim narodilo bělovlasé dítě..." zatahal jsem se za pramínek sněhových vlasů. "...brali to jako boží trest. Tvrdili že jsem prokleté dítě a šoupli mě do děcáku. A né zrovna do toho nejlepšího. Fyzické tresty byly na denním pořádku. Když zjistili že jsem gay tresty mi akorát znásobili. Hladovka, mlácení... Jakmile mi bylo osmnáct, odešel jsem z tama. Do teď jsem se tam nepřiblížil na víc než půl kilometru."

"To muselo být strašné. Dík Jacku." řekl doktor a ten zrzek vedle mě mě poplácal po rameni takovou silou že mi skoro zlomil ruku.

Po mě byla na řadě ta platinová plondýnka.

"Jsem Elsa Arendel. Moje rodina vlastní největší krejčovskou firmu ve městě, Arendel s.r.o. Moji rodiče proti LGBT nic neměli ale můj dědeček byl strašný homofob. Když se o tom dozvěděl, poslal mě i přes protesty rodičů do, jak tomu říkal, 'Nápravného tábora pro ty co sešli z cesty'. Bylo to tam podobné jako v Jackově sirotčinci. Možná i horší. Na tom táboře jsem potkala tady Škýťu." pohladila po ruce postavu vedle sebe.

Škýťa? To je nějaká přezdívka?

"Po tom co děda umřel. Rodina si mě vzala spátky."

"Dík."

Všichni se obrátili na posledního účastníka terapie.

"Škýťo." šťouchla do něj loktem Elsa.

'Škýťa' zvedl hlavu a stáhl si kapuci. Měl bledou pleť s pár pihama, obrovské zelené oči, hnědé vlasy, tenké rty a hned pod nima měl na bradě malou jízvu.

"Jsem Henry, Henry Štika."

"Syn starosty?!" vykřikla Locika.

"Jo. Kdo by si myslel že starosta bude mít teplýho syna, že?" zasmál se sarkasticky. "Každopádně, můj fotřík nebyl nadšený odyž zjistil že je jeho syn gay. Prej bych mu dělal ostudu. Tak mě poslal to stejného 'tábora' jako Elsu." při slově tábor naznačil prsty uvozovky. "Když mi bylo osmnáct, odešel jsem. Teď bydlím ve mestě v menším bytě a pracuji pro jednu IT firmu. Elsa mě chodí dost často navštěvovat."

Všichni, kromě Elsy, na něj zírali. Všichni jsme znali jeho tvář z místních novin ale nikoho z nás nenapadlo že ho potkáme zrovna tady.

"Budem pokračovat...."

                          *****
Vycházel jsem z budovy. Zrovna v tu chvíli začalo pršet. Vytáhl jsem z batohu deštník a roztáhl ho.

Před bránou se loučili Elsa s Henrym. Elsa pak nasedla do auta a Henry poodešel pár kroků k autobusové zastávce. Stál tam v dešti bez deštníku a mě ho najednou bylo líto. Přišel jsem  k němu a zakryl ho. Vzhlédl od špiček svých tenisek a podíval se na mě.

Teď když jsme stáli vedle sebe, byl vidět náš výškovej rozdíl. Byl minimálně o půl hlavy vyšší než já.

"Ahoj."

"Ahoj?" zeptal se podezřívavě a přihmouřil oči.

"Čekáš na bus?"

"Jo. Ty taky?"

"Hmm, ne."

"Tak proč tu stojíš?"

"Nó...."

"Nó?"

"Chtěl jsem se zeptat jestli bys někdy někam nezašel?" vyhrkl jsem.

"J-já?" vypadal zaskočeně.

"Jo."

"Tak, asi jo." usmál se.

Původně jsem chtěla udělat něco na způsob 'Lásky Jacka Frosta'. Že by Jack znal Škýťu před sestřelením Bezzubky, pak by odletěl bojovat se Stínem a nakonec by se vrátil počas HTTYD 2. Ale pak mě napadlo tohle.

Co vy na to?

Anabeth