Elsa-21 let
Škyťák-20 let (Httyd 2)

Elsa pov:

Utíkala jsem směrem do hor.

Všichni to ví....

Anna mi strhla rukavici a já prozradila svou kouzelnou moc.

Postupovala jsem čím dál výš. Po chvíli jsem si začala spívat.

(Představte si tu scénu s tím jak vytvoří ledový zámek. Nechce se mi to tu vypisovat)

Na vrcholcích,
noci panuje sníh,
ani stopa, po lidech.
To ticho královstvím je,

královnou jsem, vloček všech.

Už kvílí vítr a hřmí pouze v srdci mém,
zlobu vyšeptám, v tichu mrazivém.

Já byla v zámku vězněná,
skrývej city, buď skříňka zamčená.
To táta chtěl, ty dny prič jsou,
svět zná tvář mou.

Najednou, najednou,
chci skončit s tou hloupou hrou.
Najednou, najednou,
dveřmi prásknu za sebou.

Já jsem svá,
to chci dokázat všem.
V bouři rozkvétám,
a mráz v duši vítězí nad sluncem.

Je zvláštní jak z té dálky,
se všechno menší zdá.
I ten strach co ve mě vládnul,
je loutka bez mocná.
Jen vyskouším, jak mocná jsem
a k výšinám, mě zvedne zem.
V mé říši bez konce chci žít,
klid mít.

Najednou, najednou.
Volná jsem kráčím oblohou.
Najednou, najednou,
mé slzy šperkem jsou.
Já jsem svá,
jsem hráč i rváč.
V bouři rozkvétám.

Moc má se vzduchem vznáší,
v proudu neznámém.
A chladná duše září,
v krystalcích jak diadem.
Mé myšlenky se tříští,
jedna zmysl má.
Je pasé minulost,
když svítat začíná!

Najednou, nejednou,
úsvit dává mi sílu svou.
Najednou, najednou,
už nejsem dívenkou.
Já jsem svá,
křídla má hlas můj.
V bouři rozkvétám...
Chci žít v zimě bez konce život svůj!

Stála jsem na balkóně a rozhlížela se po krajině. Všechno bylo dokonalé. Jen já s zima.

Konečně jsem doma

Pak jsem ale ze vnitř hradu uslyšela hlas.

Ne. Nemohli mě najít...

Hlas šel z pod schodiště. Schovala jsem se za zed a sledovala co se tem děje.

První co jsem si všimla byla obrovská černá věc s křídly.

Drak!

Skoro jsem vykřikla. Co tu dělá drak? Vždyť draci nejsou skuteční. Jsou jen v pohádkách.

Pak se z poza draka vynořila další postava. Tentokrát člověk. Byl to vysoký, štíhlý muž. Měl husté, hnědo rezavé vlasy a na sobě divné brnění. Co ale bylo nejdivnější, neměl jednu nohu. Na jejím místě byla jen kovová protéza.

"Páni, kdo to asi postavil, co bráško?" zeptal se muž mírně nosovým hlasem.

Drak cosi zavrčel a pak se stočil do klubíčka.

"Cože? Teď budeš spát?"

Drak zase něco zavrčel.

"Vstávat ty přerostlí mimino!" vykřikl a já se tiše zamála. Ale né dost tiše.

Otočil se a na mě se upřeli dvě zelené oči.

"Ahoj." řekl a ja se v tu chvíli otočila a utekla.

Kdo je to? A co tu dělá?

"Hej počkej!" slysela jsem ho křicet. Vběhla jsem do místnosti s balkónem.

Rozhlížela jsem se kam se schovat když mě ten kluk doběhl.

"Hej, proč si utekla?" zeptal se a za ním se objevil drak.

"Běž prič. Nechci ti ublížit."

"Jak ublížit?"

Natáhla jsem ruku a vystřilila ledový paprsek. Na místě kde se dotkl zdi, se objevili rampouchy.

"Páni." vydechl ten kluk a přešel k rampouchům. "Přesně jako mrazidrak." přejel po jednom z nich rukou.

"Jako co?"

"Mrazidrak. Drak chrlící led. Je úžasné že máš stejné schopnosti jako on."

"Aha. Počkat. Ty se mě nebojíš?"

"Proč bych se tě bál?"

"Moje království se mě bojí kvůli mím schopnostem. Tvrdí že jsem čarodějka."

"No. Já krotím draky jako tady Bezzubku." poplácal černého draka po krku."Neleknu se jen tak něčeho. A někoho tak krásného jako si ty už vůbec ne." usmál se.

Moje obvykle až nepřirozeně bledá tvář nabrala rudý odstín.

"Řekneš mi jak se jmenuješ?" sedl si na zem u zdi a poplácal na místo vedle sebe. Chvíli jsem váhala ale nakonec jsem si tam sedla.

"Jsem Elsa, královna Arendelská. Teda, spíš jsem byla královna." řekla jsem smutně.

"Ja jsem Škyťák Šelmovská Štika III., náčelník ostrova vikingů a draků Blpu."

"Nevypadáš moc jako viking." prohlédla jsem si jeho útlou postavu a bradu pokrytou lehkým strništěm.

"Hele! Co s tím všichni maj? To musím mít dva metry, hromadu svalů, pivní pupek a kníra abych byl viking?" vykřikl a já se rozesmála.

"Ale si asi nejsimpatičtější viking co jsem potkala."

"Tak to jsem poctěn, vaše vísosti."

Tahle kapitola mi příde dost slabá. Ale co už. Příší týden je na řadě Bezzubka.

Anabeth