....Anna (Hiccanna)
Postavy:
Anna-14 let (její rodiče ještě žijí)
Škyťák-15 let( ještě předtím než sestřelí Bezzubku)
Anna pov:
"Vaše výsosti." zaklepala na dveře služka.
"Ještě néé." zaskučela jsem a zahrabala se hlouběji do peřin.
"Ale výsosti, vikingská delegace už připlula." to mě probralo.
"Už?!" vyrazila jsem z postele jako kometa.
Od té doby co se Elsa zavřela v pokoji tu byla nuda. Strašná nuda. Takže jsem se snažila každé z těch mála příležitostí při kterých rodiče otevřeli brány náležitě využít. Dnes tomu nebylo jinak.
Zastavila jsem před zrcadlem. Na hlavě jsem měla strašné vrabčí hnízdo. Jsem asi jedniná princezna na světě které se tohle děje.
S povzdechem jsem vklouzla do svých oblíbených zelených šatiček a nechala služebnou nech něco uděla s tím hnízdem.
Když byl účes hotový, vyběhla jsem z pokoje a namířila si to do trůního sálu. Rozrazila jsem dveře a všechny pohledy se upřeli na mně. Zrudla jsem a začali si nervně žmoulat lem sukně.
"Ehm, dobrý..." pozdravilajsem rozpačitě.
"Nácelníku Kliďasi," tát se obrátil na obrovského fouzatého muže."... tohle je naše mladší dcera Anna."
"Těší mě." řekl chladně.
"Anno, ve výpravě náčelníka Kliďase je i několik dětí ve tvém věku. Co kdyby jsi se k nim přidala." navrhla maminka.
"Dobře." usmála jsem a znovu se rozběhla, tentokrát do zahrady.
Tam jsem u stromu uviděla partu dětí, jak se něčemu smějí. Jeden z nich, podsaditý černovlasý kluk v helmě do něčeho kopal.
"Tak co Škyťáku? Jaký je to být zbytečný?" zeptal se a ostatní se rozesmáli.
Co se tam děje?
Pak jsem škvírou mezi jejich nohama uviděla ležet na zemi tělo.
To snad ne!
"Hej!" vykřikla jsem a rozběhla se k nim. Když mě uviděli, spanikařili a utekli. Já doběhla ke stromu a klekla si k tělu.
Byl to kluk, asi stejně starý jako já, v zelené tunice a kožešinové vestě s mopem kaštanových vlasů. Choulil se do klubíčka a držel se za břicho.
"Hej, si v pořádku?"
Otevřel oči. Dvě velké, hipnoticky zelené oči.
"Jo. Už jsem si za ta léta zvyk."
"To by jim nemělo procházet." zamračila jsem se.
"To asi nemělo." pousmál se.
Měl takový ten roztomilý tip úsměvu, který vás donutí se usmát taky.
"Jsem Škyťák." řekl.
"Já Anna."
Je tu první týden, takže první ship. Moc děkuji všem kteří se účastní. Ti by měli tenhle týden vydat povídku na stejné téma, tak se mrkněte.
Anabeth
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top