Ahoj!!

Seděl jsem v letadle a přemýšlel, co by asi tak Shiori mohla dělat. No nezůstal jsem u toho dlouho, nebo Taehyung s Jungkookem, kteří seděli vedle mě, museli dokumentovat cestu a nemohli mě z toho vynechat. Na chvilku jsem se k nim připojil. Ujal jsem se slova a vzal si od nich kameru. Začal jsem s nimi dělat rozhovor. Ptal jsem se jich, jak se cítí, jestli jsou nadšení, že letí opět navštívit Ameriku, co mají v plánu podniknout a tak podobně. Pořádně jsme se u toho nasmáli, neboť ti dva jsou čísla sami o sobě. Potom jsem jim kameru předal a oni se začali věnovat Jiminovi s J-hopem, kteří seděli za námi.

Využil jsem toho a vzal si sluchátka, než ode mě zase budou vyžadovat pozornost. Podíval jsem se i na naše zbylé členy. Jin ležel hlavou opřenou o Namjoonovo rameno a poklidně spal. Také jsem si nemohl nevšimnout pohledu, kterým se na něj Namjoon díval. Rozhodně jiný pohled, než věnoval komukoliv jinému členu skupiny. Byl tak láskyplný. Určitě ho měl rád víc, než tvrdil. Ale i kdyby to tak bylo, byl bych poslední, kdo by jim v tom bránil. Navíc jsem musel uznat, že by jim to spolu slušelo. Přestal jsem je sledovat a díval se z okna. S myšlenkami na Shiori se mi pomalu zavíraly oči. Mohl bych se trochu prospat, pomyslel jsem si. Během pár minut jsem vytuhl.

**

Seděl jsem u stolu v kuchyni a popíjel čaj, když v tom za mnou přišla Shiori. Středně vysoká brunetka s hnědými kukadly. Usmál jsem se na ni. 
,,Děje se něco?" optal jsem se. 

,,Jen mě tak napadlo, jestli se nepůjdeme projít?" nadhodila s úsměvem a nechala své tváře mírně zčervenat. Byla tak roztomilá. Pomyslel jsem si. 

,,Dobře, tak se jdeme obléct.." odpověděl jsem a věnoval jí další úsměv. Zvedl jsem se ze židle a následoval ji do pokoje. Stále uprostřed a hleděla do skříně, co by si asi tak mohla vzít. Venku sice svítilo sluníčko, ale stále bylo chladno. A jak jsem ji znal něco mi říkalo, že bude brát v potaz jen to sluníčko. Také jsem se nemýlil. Rukou už sahala po vestě. Stoupl jsem si před ní a ukázal na několik bund, které by si mohla vzít. 

,,Nebudeš si brát vestu...venku je zima!" řekl jsem rázně. Vypadala celkem naštvaně. Pohlédla na oblečení, poté se podívala směrem k oknu a následně stočila svůj pohled ke mně. 

,,Ale venku svítí sluníčko, bude mi horko!" vyhrkla. Byla roztomilá, když se zlobila. 

,,Možná svítí sluníčko, ale pořád je chladno. Nechceš snad být zase nemocná, že ne? Tak si vezmi bundu, prosím." řekl jsem jemnějším tónem a mile se na ni usmál. Našpulila tváře, ale nakonec sáhla po bundě a začala si ji oblékat. Také jsem se oblékl a vyrazili jsme. 

,,Yoongi! Yooongi!" 

,,Co je vždyť stojím vedle tebe!" křikl jsem a najednou se mi začalo všechno mlžit. Když se mi zase vrátil obraz, viděl jsem před sebou pobavený výraz Taehyunga. Chvíli jsem nechápal, co se dělo, dokud znova nepromluvil. 

,,Nevím teda vedle koho stojíš, ale už se prober, budeme přistávat." řekl vysmátý Taehyung a začal jej štípat do tváře. 

Odstrčil jsem mu ruku pryč a mnul si bolavou tvář. To je mi teda probuzení. Usnul jsem a sotva se mi něco zdálo, už jsme tady? Přišlo mi jako bych spal pět minut. Podíval jsem se z okna a v tu chvíli jsem zapomněl, o čem se mi vlastně zdálo. 

,,Jo a až půjdeme nezapomeň si vzít bundu, jo?" opět nadhodil se smíchem V. 

,,Co? Proč bundu?" 

,,Mě se neptej, to jsi říkal ze spaní...asi se ti zdálo něco zajímavého před tou bundou, když ses tak culil." 

,,No tak V, nech toho. Nechceš přeci, aby byl nevrlý..." šeptal mi do ucha Jungkook, nebo se spíš o to snažil, ale zmiňovaný je stejně slyšel.

,,No možná, kdybys mě tak nerozhodil, ještě bych si pamatoval, co v tom snu bylo, takhle se nic nedozvíš." řekl jsem a stále se rozkoukával. 

Pokračování příště...