Když Nikolaj sledoval, jak Selej zkušeně ovládá svůj orientální meč, jeho obdiv k arabskému zrádci a šlechtici sílil, ale byl také opatrný. Selej byl zkušený šermíř s velkou hbitostí a silou. Jeden chybný pohyb a Nikolaj bude mít meč na krku. "Dávej pozor, Maure," řekl Nikolaj. Selej zastavil hru s mečem a otočil se tváří v tvář nečekanému příchodu arabského sultána Zuyhara I. Jeho jediná zdravá ruka sevřela jílec jeho meče, připravená udeřit, kdyby sultán udělal nějaký výhružný pohyb. Nikolaj se napjal. Slyšel o pověsti sultána Zuyhara jako hrůzostrašného vládce, který nemá slitování s těmi, kdo ho překročili. A věděl, že Selej chová hluboce zakořeněnou nenávist k sultánovi, který se mu kdysi vysmíval, že ztratil svého dědečka Nandyha "el" Týna, velký vezír u dvora. "Vidím, že jsi ještě naživu, Selej." ušklíbl se Zuyhar a vytáhl svůj vlastní meč s rašplí. "Ale ne na dlouho." Selej si stál za svým, připraven bojovat na život a na smrt, bude-li to nutné. Nevzdal by se tyranovi, jako byl Zuyhar. Nikolaj s obavami sledoval, jak se Selej a Zuyhar střetávají s meči. Zvuk řinčící oceli se rozléhal po celém nádvoří, jak zuřivě bojovali. Nakonec to ale byl Selej, kdo z toho vyšel vítězně a jedním rychlým tahem Zuyhara odzbrojil. "Za to draze zaplatíš!" křičel Zuyhar, když utíkal ze scény. Nikolaj si oddechl, když Selej popadl meč a otočil se k němu čelem s ironickým úsměvem na tváři. "Cahir Moonwood posílá své pozdravy," řekl Selej. Nikolaj nevěřícně sledoval, jak se Cahir vynořuje ze stínů a vrčí jako vlk. Pohyboval se tak rychle, že Nikolaj sotva stačil zareagovat, když se mu Cahirovy zuby zabořily hluboko do paže. "Budeš skvělým přírůstkem do naší smečky," zavrčel Cahir, když Nikolaj křičel v agónii. Selejův otec, který ležel v otupělosti v rohu dvora, se náhle posadil a vycenil na Nikolaje zuby, čímž odhalil, že i on je vlkodlak. Nikolaj tehdy věděl, že je odsouzen k zániku. Rodina Moonwoodových ho nechtěla pustit na svobodu. Byl v pasti.