,,Ty, Tome...Na tvé sekretářce se mi něco nezdá,'' řekla jsem a zakousla se do koláčku, který mi Thomas koupil v naší kantýně.

,,Caroline je zvláštní, to ano...ale svou práci dělá dobře a je bezproblémová,'' usmál se a napil se kávy.
,,Spíš její přítel je trochu hajzl... Je s ní jen proto, že si nese čerstvé rány z předchozího vztahu,'' objasnil mi.

,,Ale ona je zamilovaná do Aidena, ne? Tím pádem je to z její strany taky svinstvo,'' opřela jsem se o židli a Tom se úsměvu neubránil.

,,Mezilidské vztahy...Veronico, co ti k tomu mám říct. Náš život to není, proč si nad tím lámat hlavu,'' mrknul a já souhlasně přikývla. Jako na zavolanou do kantýny vstoupila Caroline s Aidenem. Držela se ho,jako nějaké klíště...Thomas si musel všimnout mého výrazu, protože dal ruku na stůl a chytil moji dlaň.

,,Ver, děje se něco?''

,,Víš, včera jsme měli s Aidenem jednu...Intimní záležitost...''

,,To si děláš kozy!'' křikl rozvášněně a celá kantýna se na nás otočila. Tom si odkašlal a široce se usmál.
,,Tys s ním spala?'' zašeptal a já přikývla.

,,Hah, jestli se to Caroline dozví, dá ti to pěkně sežrat,'' dodal.

,,Nemám v plánu to nikde říkat. Bylo to nezávazné...''

,,Na tohle jsi expert, co?''

,,Víš co? Zmlkni.''

Zasmál se a vstal od stolu. Byl zase čas pracovat. Cestou z kantýny mě Aiden zastavil a nahnul se ke mně.

,,Až budu mít po pauze, zajdu k tobě,'' řekl a šel si sednout ke stolu se slečnou Brianovou.

,,Jdu se podívat na ty kamerové záznamy. Kdyby cokoli, dám vědět,'' oznámil mi Thomas před kanceláří, do které hned na to šel. Také jsem odešla do své kanceláře, usedla k počítači a začala si z flashdiscu přetahovat dokumenty. Asi po dvaceti minutách někdo zaklepal na dveře. Když se otevřely, vešel pan Paskaraev.

,,Chtěl jsi něco probrat?''

,,Vlastně ano.''

Posadil se naproti mně a položil lokty na stůl. Netrpělivě jsem čekala, co z něj vyleze.

,,Jsi teď v nebezpečí. Fantomovi se nepodařilo tě zabít, což znamená, že to zkusí znova. A já tě nenechám samotnou,'' řekl a já pozvedla pravé obočí.

,,Tím chceš říct co?''

,,Dneska vezmeš psa, nějaké věci a budeš u mě, dokud se to nevyřeší,'' dodal a já se opřela do židle. Věděla jsem, že to myslí dobře, ale nepřišlo mi to jako dobrý nápad.

,,Aidene...Tohle nepůjde.''

,,Veronico, nebudu se s tebou o tom hádat. Nemůžeme přijít o tak dobré lidi, jako jsi například ty,'' pousmál se a já se s úšklebkem uchechtla.

,,A navíc...Dobře se s tebou šuká,'' zazubil se, zvedl ze židle a namířil ke dveřím. Chtěla jsem něco říct, ale přerušil mě.

,,Budu na tebe po práci čekat, jasný? '' řekl těsně před tím, než zmizel v chodbě. Položila jsem lokty na stůl a složila hlavu do dlaní. Dělal mi to těžší a těžší. Snažím se držet city na uzdě...Už jenom to, že jsem si dokázala přiznat, že jsem se zamilovala, pro mě bylo těžké. Nemůžu s ním bydlet do doby, dokud se nedopadne Fantom...
Protože pak bude daleko horší od něj odcházet...