12.

Renovace již byla skoro u konce, ale já mezitím stále osidlovala kancelář pana Paskaraeva. Už jsou to dva týdny, co je v nemocnici a pokaždé, když jsem šla z práce, tak jsem mu přinesla něco na zub. Sama dobře vím, že se ty nemocniční blafy nedají jíst. Listovala jsem papírama, když se v kanceláři objevil Thomas. Zvedla jsem k němu hlavu a usmála se.

,,Jak to jde?''

,,Dneska toho moc není. Asi se unudím,'' odvětila jsem a šla nám připravit kafe. Posadil se do křesílka. Dala jsem kafe na stolek a posadila se naproti.

,,Byl jsem za Aidenem včera.''

,,Já taky.''

,,Už vypadá daleko líp. Ale musím říct, že mě ten blb neskutečně vytočil,'' zavrtěl hlavou v jasném gestu a vzal si skleněný hrnek do ruky.

,,Hele, já tu vestu měla...A stejně jsou místa, která nedokáže ochránit.''

,,Ta rána pod žebry ho mohla zabít, Ver. Kdyby tu vestu měl, tak to tam neschytá...Ale je tvrdohlavý, vždycky bude vše dělat po svém,'' uchechtl se a odložil hrnek.

,,Moc toho chlapa obdivuji. Má neuvěřitelné charisma a k tomu je i docela sexy,'' zasmála jsem se a Thomas souhlasně přikývnul, přičemž mu také na tváři hrál úsměv.

,,Co se tady člověk nedozví,'' zaslechli jsme ode dveří, na které jsme se se oba prudce otočili.

,,To si děláš prdel, ty hulibrku,'' zasmál se Thomas, vstal z křesla a okamžitě přešel k Aidenovi.
Chytli se dlaněmi, opřeli se o sebe rameny a poplácali se po zádech.
V nitru duše jsem doufala, že mě neslyšel, ale moc dobře jsem věděla, kde je pravda. Stoupla jsem si a také k němu pomalu přišla. Podíval se na mě a na jeho tváři hrál úsměv.
Natáhla jsem k němu ruku, on mě za ni chytil a přitáhl si,mě do objetí.

,,Já jsem tak,strašně rád, že půjdeš do vlastního kanclu,'' uchechtl se a já se začala smát. Odtáhla jsem se od něj a založila ruce na prsou.

,,Jsem ráda, že jsi v pořádku,'' uchechtla jsem se naposled a Thomas kouknul na hodinky.

,,Mám padla. Mějte se,'' zazubil se a opustil místnost.

Aiden se ma mě podíval, založil ruce a ramenem se opřel o futra.

,,Tak já jsem sexy, jo?'' řekl provokativně a já si pohrdavě odfrkla.

,,Spousta můžu, co znám, tak jsou sexy. Přece není tabu o tom mluvit, ne?'' 

Jeho pohled byl...zvláštní. V jeho očích žhly malé plamínky. Usmál se na mě a zabouchl dveře. Couvla jsem a zastavila se o pracovní stůl. Stál kousek přede mnou a nakonec se stůl opřel tak, že jsem.z každé strany měla jednu jeho ruku.

,,Moc mě neprovokuj,'' mrknul na mě, zvedl se a upravil košili.

,,A mazej domů, máš padla,'' zazubil se a já kolem něj proklouzla k věšáku. Vzala jsem si kabát a naposledy na něj s úsměvem pohlédla.

,,Jsem ráda, že jsi v pořádku. Vyděsil jsi mě,'' řekla jsem a opustila kancelář. Když jsem scházela schody, bušilo mi srdce. Bylo mi zvláštně, ale příjemně. Takové popichování mě baví. Když jsem vyšla před budovu, Thomas zrovna nasedal do auta.

,,Pojď, svezu tě,'' nabídl se a já ochotně nastoupila.

,,Napsal mi na seznamce jeden chlap...'' začal se během jízdy svěřovat. Jen jsem na něj zvědavě pohlédla a on se tiše zasmál.

,,Jo, jsem na seznamce. Ale je to fajn, je to sympaťák. O víkendu máme jít na kávu.''

,,Joo, na kávu. Tohle všichni známe,'' řekla jsem rejpavě, narážejíc na naši společnou noc. Pochopil to, jelikož se sykavě uchechtl. Když zabrzdil před panelákem, kde mám byt, rozepla jsem si pás.
Chytil mě za zápěstí a tím zastavil můj výstup z auta.

,,Buď okolo Aidena opatrná...Měj se hezky,'' pousmál se a nechal mě vystoupit.
Poděkovala jsem mu za svezení a zabouchla dveře. Když odjel, ještě chvíli jsem stála na místě a zkoušela pochopit, co tím myslel.

Šla jsem rychle vyvenčit Kira a doma si skočila do sprchy. Než jsem na sebe nanesla sprchový gel, přemýšlela jsem. Myslela jsem na Thomasova slova...Vrtalo mi to hlavou, neměla jsem v ní nic jiného. Když jsem se navečeřela a zalezla do postele, zůstala jsem zírat do stropu. Nemohla jsem vůbec usnout. Otočila jsem se na bok a přemítala. V hlavě jsem už neměla Thomasova slova...
Ale Aidena Paskaraeva.

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top