Kapitola 8: Růže a levandule

Houkání vlaku upozorňovala studenty, že Bradavický expres bude za několik málo minut odjíždět. Dívka s ohnivými vlasy pohodila hlavou, když se odtáhla od svého otce. "Jsem na tebe pyšná." pohladila jí Lily po vlasech, jejíž zářivou barvu zdědila dívka po ní. "Hezky se uč." nezapomněla poznamenat žena. Její muž protočil očima. "Hlavně si to užij." doporučil své dcerce. "Je to tvůj poslední rok." Toho si byla Heather až bolestně vědoma. Nebyla připravena vstoupit do světa dospělých. Neměla totiž nejmenší tušení, co by od života chtěla. "A hlavně nezapomeň na Famfrpál." Otočila se po hlase. "Harry?" vyvalila oči, načež se svému bratrovi vrhla kolem krku. Mladý Bystrozor ji jako peříčko zvedl a pevně stiskl v náručí. "Něco pro tebe mám." pustil jí a do ruky strčil kus pergamenu. Zrzka se zamračila. "Co to je?" nechápala. "Překvapení." mrknul na ní brýlatý muž. "Jen to nepoužívej na chytání záškodníků, buď tak hodná." požádal a v tu chvíli už Heather nerozuměla absolutně ničemu.

Vlak zahoukal znovu. Jednalo se o upozornění před odjezdem. Havraspárka i s pergamenem v ruce vyskočila na schůdky a naposledy se rozhlédla. Její pohled se střetl s tmavě hnědýma očima. Byly temné, nevyzpytatelné a nebezpečné. Děsily a přitahovaly zároveň. S dalším zahoukáním se přiměla od nich odtrhnout pohled, ačkoli to dělala jen nerada. Zavřela za sebou dveře a jakmile se vlak rozjel, zamířila do kupé, ve kterém měla uložené své zavazadlo. Otevřela dveře a než se nadála, byla sevřena v pevném sevření opálených rukou. "Heather Potterová!" "Ahoj, Sky." pozdravila vysokou černovlásku. Skyler Whiteová pocházela z bohaté mudlovské rodiny. Vyrůstala v přepychu, jako dcera jednoho nepříliš oblíbeného politika. Většinu času se oblékala elegantně, jako pravá dáma. Alespoň tedy do chvíle, než opustila Londýn. Pak mohla dát volný průchod svému vkusu. V onu chvíli na sobě měla dokonale padnoucí tmavě modré šaty s bílou mašlí místo pásku a krémové lodičky na vysokém podpatku. Heather z ní cítila vůni růží. Ony květiny Sky milovala nejvíc na světě.


Když se černovláska od své kamarádky odtáhla, vstoupila zrzka konečně do kupé. Zavřela za sebou dveře a usmála se na druhou dívku, jež se zde nacházela. Alexis Bobová pocházela z rodiny čistokrevných kouzelníků, která se držela na okraji společnosti. Bylo to jejich poněkud staromódním pohledem na svět. Výchova byla přísná, striktní. Jejich styl života se podepsal i na dívčině vkusu. Hnědé vlasy měla dívka zamotané do střídmého drdůlku. Její oblíbený slaměný klobouk ležel na sedačce u okna. Tílko v barvě slonovinové kosti bylo poměrně krátké. Sukně s vysokým pasem mu však nedovolila odkrýt ani centimetr kůže z plochého bříška. Jako vždy byla Alex obklopovala vůně levandule.

Jak ráda by si zrzka se svými kamarádkami povídala. Neměla na to však čas. Kouzlem zatáhla závěsy, otevřela svůj kufr a vytáhla z něj hábit. Kostkovanou košili, kterou měla uvázanou kolem pasu, nacpala do kufru. Stejně tak i upnuté červené šaty s vykrojenými zády. Ty nahradila školní uniforma, přes níž si přetáhla hábit a černé, nízké botky vyměnila za lesklé balerínky. Sluneční brýle nacpala do kabelky, z níž vytáhla odznak Primusky, který si připnula na hruď. Významně pohlédla na své kamarádky, jež si jí důkladně prohlížely. "Jestli mi někdy dáš školní trest, tak ti nakopu..." "Sky, to že se už nemusíš chovat jako princezna neznamená, že musíš být hned vulgární." skočila jí do řeči zhrozeně brunetka. Černovláska nevinně pokrčila rameny. To už Heather vyšla z kupé a vyrazila na cestu vágonem. Její kamarádky vykoukly na chodbu. "Hodně štěstí!" křikla jako jedna načež Alex vyjekla, když do ní vrazil Zmijozelský student. To už Primuska neviděla.

_______________________________________

A jakou vůni máte nejradši vy? 😁🥀

💋🤗💖

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top