Hodina Obrany proti černé magii se se toho dne zdála delší než obvykle. Když už jedna konečně skončila a studentům nastala krátká pauza, svalila se Heather vyčerpaně na židli. "Proč musíme mít dvouhodinovku?" zaúpěla. Zatímco Skyler dívce přizvukovala, kapitán Havraspárského Famfrpálového týmu se rozesmál. "Na tréninku budeš taky takhle fňukat?" dobíral si ji. "A ty zase beze slova zmizíš?" vrátila mu Heather se záludným úsměvem. Felix na okamžik ztuhnul, než nad ní protočil očima, sedajíc si vedle ní. Rukou se opřel o její stehno, když se natočil na stranu, aby ji viděl do tváře. Když si představila, že by to viděl Blaise, musela se ušklíbnou. Nyní, když věděla, jak moc žárlivý dokáže být, měla chuť jej provokovat. Co se však Felixe týkalo, nemohl jej nijak ohrozit. Ale to ani nikdo jiný. Heather totiž nebyla schopna dát svou lásku více lidem. Neuměla milovat jen tak napůl. Když už, tak do toho dala celé své srdce. A to právě patřilo onomu mladíkovi s tmavou pletí.

Netrvalo dlouho a profesor Lupin se vrátil do třídy. Tentokrát však nepřišel sám. Heather vytřeštila oči. Zapomněla na únavu a vystřelila na nohy. Skyler se její změně zasmála, natahujíc k ní ruku. Zrzka ji pohotově vytáhla na nohy, nevěnujíc jí jediný poheld. "Slečno Potterová, můžete na okamžik?" oslovila dívku právě příchozí. Zrzka si utáhla culík a s přikývnutím se vydala ke dveřím. "A my budeme pokračovat," pobídl zbytek studentů profesor Obrany proti černé magii. Heather vyšla hned za narušitelem z učebny, zavírajíc za sebou dveře. "Ahoj," usmála se na dívku její kmotra, věnujíc jí políbení na tvář. "Co tu děláš?" zajímala se zrzka, jež stále nemohla uvěřit tomu, že se Eleanor nacházela v Bradavicích. "Nemůže starostlivá kmotřička navštívit svou malou svěřenku?" zeptala se Nel laskavě. Vlídně dívku pohladila po tváři, než ji vzala za ruku, vedouc ji do kabinetu svého manžela.

"Nemohla bych být profesorka. Tohle je divné," zamyslela se Eleanor, když se posadila na Remusovi židli. Její kmotřenka, jež seděla naproti ní, pouze pokrčila rameny. "Ty už si řekla rodičům, že doma nebudou mít dalšího bystrozora ani lékouzelnici?" Heather se uchechtla. "Děláš, jako kdybys neznala odpověď." "Pravda," zasmála El. "Ale říct jim to musíš," kladla dívce na srdce. Ta přikývla. "A teď mi řekni, proč si mě vytáhla z hodiny," pobídla zrzka brunetku. Žena okamžitě zvážnila. "Vím o tom dopisu od Jamese." "Kvůli tomu tu jsi?" "Ne tak úplně," přiznala Eleanor, přemýšlejíc nad tím, jak by měla pokračovat. "Věděl o tom od tebe?" zkusila to Heather. "Přesně tak," přitakala žena, jež se zdála sama sebou zklamaná. Zrzka byla zaskočená. Nemohla však tvrdit, že ji to nenapadlo. "Proč?" "Měla jsem vidění, když jsme s Hope byly u nich," povzdychla si. "Jak se vůbec má?" "Dobře. Minerva je pořád zlatíčko, zatímco ten druhej prcek jí dává zabrat. Taky se už má každou chvílí narodit," pousmála se. Na to, že už se měla stát podruhé babičkou, ani v nejmenším nevypadala. Jak sama často říkala, měla to v genech. "Každopádně se mě Hope ptala, co vidím. Doma byla jen Lily. Neměla jsem nejmenší tušení, že se James akorát přemístil. Mrzí mě to, Heather." "Nemusí. Nesejde na tom," zavrtěla Heather hlavou. "Jsem s Blaisem a budu s ním, ať se mu to líbí nebo ne."

Brunetka odhodlání své kmotřenky obdivovala. Ze svých vidí však věděla, že ji nakonec opustí a zvolí si cestu, na níž momentálně neměla ani pomyšlení. Cesty osudu jsou zákeřné a každé naše rozhodnutí, byť sebemenší, je může ovlivnit zásadním způsobem. "Dillon by se mu líbil," zauvažovala nahlas Heather. "Nemyslím si," vyvrátila jí Eleanor. "Rozhodně by ho měl radši, to ano. Ale pochybuji, že by byl nadšený. Pro jeho malou holčičku nikdy nikdo nebude dost dobrý." "Já už ale nejsem malá," namítla zrzka. "Jenže to James nevidí," upozornila dívku její kmotra. "Každopádně by ses s Dillonem měla jako princezna." Tím si Heather byla jistá. Dillon byl gentleman. Perfektní partie. Věděl, co se sluší a patří. Byl vlídný, milý, opatrný. Zacházel by s ní jako s křehkou panenkou, jako s nejcennějším pokladem. Nikdy by nebyl hrubý a snažil by se vyhnout každé hádce. Eleanor měla pravdu. Choval by se k ní jako k princezně. Jenže co když ona princeznou být nechtěla?