William:

Byli jsme v klubu, ve kterém jsem nikdy nebyl, ale George, můj něco jako manažer, říkal, že je to tu bezvadné a mají příjemnou obsluhu.

Těšil jsem se na nějakou pěknou holčinu, kterou bych mohl zatáhnout na záchody, dát si s ní rychlovku a poté mít celý večer pití zadarmo. Bylo by mi jedno, jestli by to byla vykozená blondýna či bruneta. Holka, která vypadá, že drží celibát či děvka. Stačilo mi, abych si užil a měl pití zadarmo, i když bych mohl zaplatit za každého z návštěvníků v baru, nechával jsem si peníze spíše na důležité věci, než na chlast.

Usadili jsme se do jednoho z boxů a čekali, dokud nepřijde obsluha. 

,,Snad to bude nějaká mladá prdelka s velkejma dudama a dlouhejma vlasama," mlaskl si Leo, padesátiletý scénárista filmu, který natáčím.

,,Klidně se s tebou vsadím, že to ženská nebude," ušklíbl jsem se a natáhl k němu ruku. On se jen uchechtl.

,,Jasně, v takovémto podniku nebudou mít krásnou číšnici. Mladej ty si snad upadl?" vysmál se mi manažer Duka Jenkinse, který hraje hlavní roli a je mým dobrým kamarádem, i když je o patnáct let starší.

Čekali jsme pět minut. Bylo docela divné, že si nás obsluha ještě nevšimla, protože kamkoliv jsme přišli, tam se k nám chovali jako k anglické královně.

A tady?

Nic. 

Renald, již zmíněný scénárista, už se zvedal, že si půjde stěžovat majiteli baru, když v tom se k nám přihnal mladý, celkem i pohledný, kluk, kterému nemohlo být více jak osmnáct.

,,Dobrý večer, přejete si?" zeptal se ostýchavě, ale nevypadalo to tak, že by nás znal.

,,Přines nám láhev nejlepší whiskey, čtyři panáky zelené a čtyři toniky s ginem," poručil Renald a gestem ho poslal pryč. 

Ani jsem si nestihl objednat, protože já alkohol nemůžu, protože to mám ve své smlouvě, chtěl jsem si dát džus, ale budu muset počkat až přijde příště.

Než nám onen hoch přinesl objednávku, z které stejně nic nebudu, uběhlo minimálně patnáct minut. Poté už jsme se dočkali.

,,Vaše objednávka," řekl a začal skládat na stůl skleničky s tonikem a ginem, panáky zelené, prázdné skleničky a láhev nejdražší whiskey.

Už měl na tácu pouze onu flašku zlatavé tekutiny, která je určitě lahodná, ale bohužel.. pro mě bude její chuť ještě nějakou dobu neznámá, ale hned jak film dotočíme, opiji se tu a ne něčím obyčejným, nýbrž za pomoci oné whiskey.

,,Mohu poprosit o džus? Jsem tu autem, tak bych neměl pít,"usmál jsem se na něj. On pouze němě kývl a zapsal si mou objednávku na papírek.

,,Ještě nějaká přání?" otázal se a vzal si tác do jedné ruky. Respektive do pravé.

,,Ne, děkujeme," řekl Duke a vlídně se na něj usmál, vlastně on to ani jinak neumí. Klučina kývl, asi už podesáté za tu dobu, co je u našeho stolu a odešel k baru pro můj džus. Zajímalo by mě jaký mi přinese, protože se mě ani nezeptal jaký chci.

Nějak se mi povedlo od sebe odehnat ty holky, které se na mě lepily a myslely si jak moc jsou sexy. Mně to sexy nepřišlo, i když Renald i Phillip nad nimi slintali.

Po nějaké době mi přinesl skleničku s džusem. Už chtěl odejít, ale má ruka na jeho zápěstí ho zastavila. Cítil jsem, jak jeho svaly ztuhli. Najednou mi připadal nervózní.

,,Počkej chvilku, zjistím jestli jsi mi přinesl správný džus," usmál jsem se a koukal mu do očí. Jeho zápěstí jsem stále nepouštěl.

,,O-k, teda jasně," mírně se ošil.

Napil jsem se džusu, který již od pohledu působil dojmem, že bude pomerančový, což se mi i po té, co se mi ona dokonale sladko-kyselá oranžová tekutina vlila do dutiny ústní. Slastně jsem přivřel oči a můj stisk na jeho zápěstí zeslábl na minimum.

,,Trefil jsem se?" přerušil ticho, které v oné chvíli panovalo, tedy jen mezi námi, všude jinde byl hluk a moji společníci si ani nevšimli, že se nezapojuji do jejich rozhovoru, který se týkal hereckého nadání mé kolegyně Renaldové, která ho podle mě, měla minimum.

,,Přímo do černého," usmál jsem se na něj a znovu na něj koukl. 

On se pousmál, vyvlíkl z mého stisku a odešel se věnovat dalším lidem, kteří se rozhodli navštívit tento bar.

Ten kluk si mě něčím získal, ale nemůžu zjisti čím.

Z neznámého důvodu se ve mně probudil ochranářský pud, který jsem nemohl potlačit a bál jsem se, že by vyšel najevo. 

Jedno vím jasně..

Tohoto kluka z baru musím chránit před vším zlým. I kdybych ho měl stalkerovat na každém kroku. Nesmí se mu nic stát, protože to bych nepřežil.

Kdybych jen věděl co se stane..

***

Omlouvám se za dlouhou odmlku, která je viditelná u všech mých rozepsaných story!

Nemám žádnou inspiraci a ani náladu na sepsání nějaké smysluplné kapitoly. 

Dnes jsme dostali přihlášky, takže se teď budu více věnovat škole a mému výběru sš. Doufám, že to pochopíte!

O víkendu bych chtěla přidat Classmate a Their happiness found in New Hampton. Možná i BOS a GWS! :)

S láskou

hokejkaa-11 xx

ILYSM♥