Stojím na zastávce číslo 4, autobus mi jede v pět hodin. Ráno. Nejdu do práce ani z ní - i když se o té druhé možnosti dá ještě uvažovat, ale to záleží na tom, jak se na moji aktivitu podíváte.

Kde jsem byl?

Rap Monster. Jméno, které bude zanedlouho skandovat celá Amerika. Důvod, proč to ještě nedělá, je ten, že na to zatím nemá koule - tomu se ovšem nedá divit, protože většina jeho fanoušků je ženského pohlaví. Nebudu vám tu vysvětlovat anatomii ženského těla, ale snad všichni víte, že toto pohlaví koule nemá, dokud si na sebe v období podivné zimní deprese nepověsí ty vánoční. Ty mu podle mě ale moc odvahy nedodají.

Abychom se vrátili k našemu subjektu, od kterého jsem se právě vracel domů, měl bych vám o něm něco říct. Jeho pravé jméno bylo Kim Namjoon a už odmala, mohlo mu být kolem čtrnácti, rapoval. To byl ale ještě nevyspělý a já bych o něj v tu dobu nejspíš ani nezavadil pohledem - co byste taky čekali, bylo mi dvanáct. Jeho hudba se světu zalíbila a on jezdí po světě, aby ji předvedl na koncertech.

A proč se tedy zahazuje se mnou?

Často jsem si pokládal úplně stejnou otázku, snad už milionkrát. Došel jsem k tomu, že se se mnou asi dobře píchá, to je to jediné, co se mnou většinou dělá. Je ale zdvořilý, nezachází, kam nechci, a vlastně nezachází ani tam, kam bych chtěl. Jsem sice jeho noční společník, ale city v tom nehledejte, jsem jeho děvka.

A teď tu přemýšlím, jak ho donutit k opětování mých citů.

Ano, i lidi, jako jsem já, mají city. A já se bezhlavě zamiloval do Rap Monstera. Ale on není jediný, s kým spím. Další je jeho kolega - Min Yoongi. Má úžasné tělo, ačkoliv není o nic vyšší než já, a v posteli je božský. Jenže u Rap Monstera mám pocit alespoň náznaku citů, kdežto chladná tvář Min Yoongiho na sobě nedává znát ani tu nejmenší emoci. Proto jsem se zamiloval do vysokého a svalnatého Rap Monstera, ve kterém mohu probudit emoce s větší pravděpodobností než u Min Yoongiho.

A já?

Já jsem Park Jimin, člověk, který tajně doufá, že se někdy jeden z těch dvou dozví, že mě má i ten druhý, a uvědomí si, že mě chce jen pro sebe. Tohle hazardní hraní o život mých pohlavních orgánů nazývám svou existencí. Ale užívám si, nestěžuji si a stále se usmívám.

---
I já jsem takový hazardní hráč se svým životem. Mám rozepsaných xxx povídek a zveřejňuji si tu vesele další...
No, důvodem je moje milá kris, která nečte yaoi, ale řekla, že by si to přečetla. Chápete? Neyaoistka a yaoi. Takže jsem musela.

Koukněte, jak kvůli zveřejnění tohohle příběhu Kris provokuje svého hňupa 😏. No neudělali byste pro ni potom cokoliv? 😂

Doufám, že vás příběh zaujal, že se vám budou líbit i další části a že se brzy zase „potkáme".

Vaše Noriko.