"Effs?"Pohladí mě někdo po ruce. Zamručím. Sotva se mi povede usnout, už mě zase někdo budí. Počkat...Já nemám spát! Otevřu oči a rozhlédnu se po místnosti.

"Haymitchi..."Sýpnu. Stálé probouzení s křikem mým hlasivkám zrovna neprospívá.

Pohladí mě po tváři.

Dosavadní pocit štěstí začíná nahrazovat vztek, směrovaný na Haymitche.

"Proč jsi mě tam nechal?!"

"Nemohl jsem je přinutit aby se pro tebe vrátili."

"A proč jsi pro mě nepřišel dřív?!"Do mého hlasu se začíná vkrádat hysterie.

"Drželi mě pod zámkem!"

"Proč?"

"Nebyl jsem prý v takovém stavu, abych byl schopen fungovat jako normální člověk."

"Už mě nemáš rád. Vrátil by ses pro mě, kdyby ti na mě záleželo."
Haymitch Abernathy je ten špatný. Objeví se mi před očima slova ze Snowova dopisu.

Cítím jak se mi oči začínají plnit slzami.

Voda, elektrické šoky, bič, rány, bolest. To všechno jen kvůli němu.

Zdá se mi jako by mnou znovu projel elektrický proud. Vyjeknu.

"Effie..co.."

"Vypadni Haymitchi.Vypadni a už se nevracej"

Zírá na mě s bolestným výrazem.

"Vypadni!"

Všimnu si pár slz, které mu stečou po tvářích.

"Moc mě to mrzí Effie. Omlouvám se."Šeptá s bolestí v hlase.

"Nechoď mi na oči."

Zvedne se a odejde. Dávám se do breku.

Nenávist? Láska? Nebo něco horšího?

Proč mám ve všem takový zmatek?!