Kapitola 4.

Hawkpaw šla lesem a čichala vůně bylin. Byl deštivý den a Lilypelt ji poslala pro byliny.
Dešťové kapky okolo ní bušily do listů stromů a dopadaly na její promoklý kožíšek.

Uběhlo sedm dnů od té doby, co Hawkpaw zaslechla velitelčin rozhovor s léčitelkou, a Hawkpawčiny rodiči.
Od té doby s nikým nemluvila. Rodiče i sourozenci za ní chodily ale Hawkpaw se cítila osamělá. Maximálně se někdy snažila nabídnout na něco Lilypelt a připadat si užitečná, či si s ní aspoň popovídat, a dokázat že za něco stojí. Ale pokaždé co se na ni Lilypelt jen podívala, ji v očích šlehaly zlostné blesky, jakoby v ní viděla tu kočku kterou předpověděla.

Ostatní kočky v klanu zřejmě o proroctví nic nevěděli, a nikdo o Hawkpaw nejevil zájem.
Až... Na jednu kočku.

Hawkpaw zrovna sbírala poblíž nedaleké řeky od hranice s DarkClanem kerblík, přitom už měla listové sáčky plné šanty kočičí a makových semínek.

Když už mluvíme o té kočce, která se o Hawkpaw zajímá...

Hawkpaw za sebou zaslechla i přesto bubnování deště, křupnutí klacíku. Otočila hlavu a hned věděla kdo to bude.
Šedivá až černá krátkosrstá hlava, vykoukla z keře a hned poté vyskočil ven Crowpaw.
"Ahoj Hawkpaw!" mňoukl a zvedl promočený těžký ocásek do vzduchu na pozdrav. Hawkpaw si povzdechla a kývla hlavou na pozdrav.

Crowpaw k ní přiskočil a zřejmě zachytil Hawkpawin výslechný pohled.
"Zeptal jsem se Lilypelt jestli bych ti mohl jít pomoct s bylinkama. Už jsme dnes s Ashfallem trénovali a hledal jsem tě." vysvětlil a otřepal si z uší vodu která mu tam každou chvilku kapala.

Crowpaw byl s Hawkpaw poslední dobou skoro pořád. Více než ostatní, i více než Lilypelt - a to s ní Hawkpaw sdílí doupě.
Né že by ji Crowpaw nějak otravoval, ale neměla od samotného momentu jejího ceremoniálu moc náladu.
Ale nevypadalo to že by to Crowpawa nějak odradilo.

"Ukaž, pomůžu ti." nabídl se Crowpaw a protrhl tok Hawkpawininých (jak to skloňovattt xD) myšlenek. Vzal si od ní dva z jejich třích listových sáčků které si nesla - přivázané pavučinami - na bocích.

Hawkpaw bez emocí a vyčerpaně vděčně přikývla. Při takovém počasí, měla chuť se stočit do pelíšku, a jen spát.

Hawkpaw dotrhala poslední listy a kořeny kerblíku, a zavázala je drápkem a pavučinou do dalšího sáčku.
Dala si ho k jejímu jednomu zbývajícímu na bok a kývla na Crowpawa že mohou jít.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Hawkpaw se protáhla v jejím pelíšku v léčitelském doupěti. Její pelíšek byl v zadu v zásobárně bylinek.
Jednak protože,
Zaprvé nechtěla být s Lilypelt vpředu a trpět její pohledy.
A zadruhé tady byla sama, v teple a v klidu..

Hawkpaw si frustrovaně oddechla, až se jí chloupky na hlavě zvlnily.
Přemýšlela nad dnešním shromážděním. Miststar ještě neznámila kdo tam půjde. Hawkpaw je sice učednice léčitelky a měla by jít, ale není si u Miststar jistá...

V zadní části léčitelského doupěte byla sice stěna z hlíny, ale u odchodu a tunelu do přední části, byli keře skrze které už šel vidět úplněk který pomalu stoupá po obloze

Hawkpaw vstala z jejího pelíšku, a protřepala si kožíšek od prachu. Olízla si rychle náprsenku, a odkráčela do tunelu.
Než vstoupila z tmy tunelu, rychle zavětřila. Lilypelt tu pořád byla. Do myšího lejna! Zaklela v duchu Hawkpaw. Chtěla vyjít z doupěte ale nechtěla vidět Lilypelt a její pochybovačné pohledy.

Lilypelt zrovna mixovala nějaké byliny a vypadalo to že nad něčím usilovně přemýšlí.
Najednou zaslechla Miststaryn pronikavý skřek na náznak že je čas jít.

Hawkpaw se zřejmě mýlila. Že by Miststar už rozhodla kdo půjde na shromáždění? Zaspala to?
Ať už je to jakkoliv nikdo Hawkpaw neinformoval, takže ji nevybrala.

Lilypelt přestala v mixování a přesypala napůl rozporcované byliny na obrovský list, který náhle položila na 'polici' z hlíny. Poté zmizela ve východu z doupěte.

Hawkpaw si tiše oddechla vyšla po chvíli ven.
U výhodu z tábora se už chystal klan na odchod.

Nedaleko Hawkpaw se něco zachvělo. Hawkpaw otočila hlavou a zahlédla bledě zrzavou dlouhosrstou kočičku. Amberpaw. Právě se bavila s Crowpawem. Zřejmě mu povídala něco zábavného, protože Crowpawa pobavila a dělala přitom podivné obličeje. Crowpaw se hodně smál a začali se smát oba. Amberpaw po něm skočila a začali se válet a chychotat.

Hawkpaw vytáhla drápy a zase je zatahovala. V břiše ucítila podivný pocit chladna a ani si neuvědomila že potichu vrčí. Zatřepala hlavou a začala přemýšlet. Co to semnou je? Žárlím snad? Říkala si Hawkpaw a radši od těch dvou odvrátila zrak.

Miststar zvedla ocas, zmizela v hlodášovém tunelu a polovina mýtiny také.

V táboře teď zůstala jen Hawkpaw, Amberpaw, její bratr Brownpaw, starší, matka Pebbletail a jen dva válečníci Shadowfur a Blacknight.

Blacknight, černá dlouhosrstá štíhlá kočka s tmavými modrými oči, se procházela po táboře s jejím sourozencem Shadowfurem který měl o něco kouřovější středněsrstý kožich a jantarové oči. Hlídali tábor a přitom si tiše povídali.

Hawkpaw se rozhlédla po Crowpawovi ale ten zřejmě odešel na shromáždění.
Ani se nerozloučil.. Pomyslela si Hawkpaw. Potom si ale pro sebe trochu zavrčela. Copak u ní musí pořád být? Má svůj vlastní život.
Snažila se Hawkpaw překrýt své myšlenky, ale stejně věděla že to bylo kvůli Amberpaw. Crowpaw s Hawkpaw zřejmě nebyl zvyklý na zábavu.

Hawkpaw si povzdechla. Až moc svého kamaráda zanedbávala.
Jediného kamaráda. Problesklo ji hlavou a litovala se.

Svěsila ocas a otočila se aby šla ven z tábora na čerstvý noční vzduch. Chce si pročistit hlavu.

Někdo ale najednou zvolal její jméno.

Hawkpaw otočila hlavou a všimla si že za ní běží bílý kocourek s hnědými pruhy. Brownpaw.

"Hawkpaw, neměli bychom odcházet z tábora." mňoukl a švihl koncem ocásku.
Hawkpaw se na něj otočila celým tělem a hluboce zavrčela:"Kam já jdu, ti může být jedno! Hleď si svého!!!" prskla a vycenila špičaté zuby.
Brownpaw i navzdory tomu že je starší a je učedník válečníka, se lekl a naježil se. Trochu pokrčil nohy a sklopil uši.

Hawkpaw rozostřila oči a párkrát zamrkala když si uvědomila, že se na něj tak osopila. Úplně ji zaslepila ta chvíle s Crowpawem a Amberpaw.
Co se to semnou děje..?

"P-promiň." mňoukla Hawkpaw rozpačitě a zahleděla se do země.
Brownpaw vstal a zatřepal hlavou. "Nic se neděje."

Ale než to stihl doříct, Hawkpaw už se otočila a byla pryč. Utíkala do lesa a začala pomalu slzet.

Musí si vše promyslet a tak!


1035 slov.
Zdravím! Netuším co sem napsat, takže se mějte u další kapitoly a doufám že se vám navzdory té nudy tahle aspoň trochu líbila! <D Mimo to  se omlouvám že v středu nebyla kapitola, ale za to jich bude dnes víc. :'3






Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top