,,Harry! Jestli okamžitě nevstaneš, budeš o hladu!" pisklavý hlásek tety Petunie zněl domem a Harry se okamžitě vyšvihl do sedu.
Teta Petunie?
Rozhlédl se okolo sebe a v tu chvíli si přál, aby se mu to jen zdálo.
Harry právě ležel v posteli, která stála v přístěnku pod schody.
Co tu sakra dělám?
,,Harry! Okamžitě vylez, jinak ti vezmu toho ptáka a dám si ho k nedělnímu obědu!"
Teď se zase ozval hlas strýčka Vernona a v pozadí zněl smích Dudlyho.
Harry se podíval na své tělo, bylo mnohem menší, než si ho pamatoval.
Vypadalo to, jako by mu bylo zpět šestnáct.

Ve čtrnácti jsem se dostal do turnaje tří kouzelníků. Moody byl ve skutečnosti Barty Skrk mladší a Cedrik Diggory zemřel, protože ho zabil Voldemort.

Harryho mysl jela na plné obrátky.

,,Můžu všechno změnit!" vyskočil do sedu s novou vlnou energie. Hedvika začala polekaně skákat v kleci.
,,Tak Harry!" mezi dveřmi se objevily naducané tváře jeho strýčka, který funěl od toho, jak rychle se zvedl a došel k malému přístěnku.
,,Už jdu." odpověděl Harry a snažil se uklidnit. Vedle jeho dveří byl kufr a další věci, které si bral vždycky s sebou, když jel do Bradavic.
Kam jsem to jenom jel?
Harry stál a zadumaně přemýšlel.
,,Tak pohni zadkem! Ti tví kamarádíčci na tebe čekají venku!"
Upozornil ho zase strýček.
Kamarádíčci?
Harry si vzal své věci a jako kdyby se nic nedělo, vyšel ven.
Dudly stál na schodech a tvářil se naštvaně a zachmuřeně.
Z elektrického krbu, který měl strýc Vernon pečlivě zabedněný, se začaly ozývat výkřiky.
Harry zaslechl něco jako: ,,AU, Rone!"
Nebo: ,,My jsme to popletli?"

Harry chtěl vykročit vpřed, ale jen co dal nohu před sebe, ztratil vědomí a skácel se k zemi.

**

,,Harry!" uslyšel mladík známý hlas.
Už zase? Kde jsem teď?
,

,Musíme jet, vstávej." pobídl ho zrzkův hlas.

A Harry šel. Zmatený, unavený, ale šel.