Postavy byl nevelké, švihácky urostlý, velmi hezký, ruce a nehty udržoval ve velké čistotě, z jeho ruměných rtů a tváře přímo kypělo zdraví. Smál se hlasitě a bezstarostně... A přesto jej jeho vyvolená stále odmítala, ať se snažil sebevíc. - Kupoval jí bomboniéry, nosil květiny, skládal básně či zpíval písničky pod oknem, ona stejně vždycky řekla ,,Ne." ,,Ach, co jen budu dělat? Copak ona nevidí, že jsme pro sebe jako stvoření?" postěžoval si smutně Joker jednou odpoledne svému nejlepšímu kamarádovi.

"No, já nevím," řekl Batman, Jokerův nejlepší kamarád, který si s ním tak rád hrál na honěnou, schovávanou a na policajty a na zloděje. "Upřímě, tenhle problém jsem nikdy neměl, protože všichni letí na mé sexy battělo a mužný bathlas."

Klaun si znovu povzdechl. ,,Tobě se to mluví. Stačí ti lusknout prsty a máš kteroukoliv ženskou. O mě nestojí nikdo. Zvlášť od chvíle, kdy jsem si přebarvil vlasy na zeleno." Na chvíli se odmlčel, ale když si všiml kamarádova pohledu, který jasně naznačoval ,Tak-proč-jsi-si-je-teda-přebarvoval?', ihned dodal vysvětlení: ,,Když ONA mi řekla, že pokud to udělám, půjde se mnou do kina!"

"A šla?" Zeptal se Batman tupě a přitom přemýšlel o tom, jaký plán použije, až se bude snažit ukrást Thohovi kladivo. Neměl k tomu žádný důvod. Prostě jen tak, aby dokázal, že ho může, protože je Barman...

...ano, i miliardáři si občas potřebují přividělávat. (Aneb když se překlepnete při roleplayi a snažíte se to využít)

Joker zavrtěl hlavou. ,,Řekla, že je to jiný odstín, než myslela, takže nic. A já už neměl prachy, abych si mohl vlasy znovu přebarvit... Tohle je tak tragický příběh! Něco jako novodobí Romeo a Julie! Zamilovaní a přímo pro sebe stvoření, ale rozděleni barvou na vlasy.... Poslyš, jak ty to vůbec děláš, že na tebe letí každá holka?"

"Už jsem ti to říkal: to je těmi sexy batsvaly a mužným bathlasem. A taky tím, že večer na baru jsou totálně na mol."

"Hele, mám nápad. Zkusíme ji opít!" Řekl Batman a už si v duchu představoval, jaké drinky jim večer namíchá. Miloval svou tajnou práci.

,,A vážně myslíš, že je to dobrý plán? Já... Já... Nechci s ní jen strávit jednu noc, kterou si pak nebude pamatovat, ale chci s ní být až do konce života! Nemohli bychom se zeptat ještě někoho jiného o radu?" Nechtěl zpochybňovat nápad svého nejlepšího kamaráda, ale chtěl si být jistý, že mu to s Harley vyjde.

"Zbytečné. Když neznáš odpověď, vždycky je to pití. A když neznáš otázku, platí to samé." Plácl Jokera po zádech tak, že mu málem vyrazil dech. "Tak pojď, jdeme ti sehnat ženu."

,,Ale já už mám svoji vyvolenou," snažil se namítnout hned po tom, co se mu podařilo znovu chytit dech, jenže to už ho milý Batman táhl směrem ke svému úžasnému vozidlu.

Batmana na chvíli napadlo, jestli mu výpary z té barvy nějak nenarušili mozek, ale pak tu myšlenku rychle zahnal. Je to jeho nejlepší kámoš - takhle o něm přemýšlet nemůže. "Jo, jo, já tím myslel tu tvoji, tak jedem." Řekl a naložil jej do svého civilního auta - snad nejdražšího, jaké se dá sehnat. A pak sedl za volant. To, že ve svém civilním autě má řidiče, si uvědomil až příliž pozdě, takže tato situace byla značně trapná.

Řidič to radši nijak nekomentoval a radši nasadil profesionální pokerface. ,,Kam byste si přáli odvést, pánové?" zeptal se šofér škrobeně. Joker pohlédl na svého kámoše s tím, ať mluví on, protože nechtěl přiznat, že vůbec neví, kam mají namířeno.

"No, já bych si nejvíc přál dostat se na sedadlo spolujezdce." Zamumlal Batman, kterému jeho mohutné svaly a řadící páka se 152 a půl převody neumožňovaly se posunout. Když se mu to chvíli povedlo, řekl: "Jedeme vyzvednout jednu velmi vzácnou dámu. Jokere, kde že bydlí?"

Joker okamžitě řekl adresu a směle prohlásil, že by ji byl schopen říct i pozpátku. ,,Už jsem za ní byl tolikrát, že si to prostě musím pamatovat."

"Aha," odpověděl řidič a začal v duchu litovat oné vzácné dámy a taky sám sebe. Když si ale vzpomněl, kolik dostává od Bruce zaplaceno, všechna sebelítost byla ta tam.

Zastavili před malým, růžovo-modrým, pečlivě upraveným domkem vyzdobeným spoustou květin. Na jeho útulném balkoně se na gymnastické tyči houpala mladá, krásná blondýna, která měla polovinu konečků vlasů růžovou a polovinu modrou. Ve stejných barvách měla i minikraťásky a mikinu. Obrovské podpadky a překvapené pohledy kolemjdoucích ji očividně nijak neomezovaly.

Jakmile si řidič lépe prohlédl onu "vzácnou dámu", ihned jí přestal litovat, ale neodvážil se nic říct. Joker připlácl svůj obličej na sklo okýnka a se zasněným výrazem na tváři pozoroval Harley. "No řekni, Bruci, není ona naprosto dokonalá?"

"Jojo, naprosto." Řekl Batman uchváceně. Myslel tím ovšem tu růžovou barvu na polovině fasády. Proč si vlastně pro svůj Batkostým vybral černou barvu a ne tuhle?

,,Jenom doufám, že mi ji nehodláš přebrat. Jsme přece nejlepší kámoši," začal se strachovat Joker, když vystupoval z auta.

"Neboj, já už barák natřený mám." Odpověděl rychle Batman. Asi až moc rychle, protože si ani nestačil uvědomit, jakou blbost vlastně říká.

Jeho kámoš se na něj nechápavě podíval, ale moc dlouho se tím nezabýval. - Přisuzoval totiž Bruceovo mluvení z cesty za důsledek poblouznění z Harley. Nemůžu mu to mít za zlé. - Vždyť když já ji viděl poprvé, choval jsem se snad ještě hůř.

To už si jich ale stačila štíhlá blondýnka ze své pozice na balkoně všimnout. Seskočila dolů z hrazdy, ve vzduchu udělala salto a elegantně dopadla na zem. Ladným krokem došla až k okraji balkónu a řekla: (Zábradlí! ) "Ach, Jokere, proč jsi přišel? Kolikrát tě budu ještě muset odmítnout?"

,,Klidně i tolikrát, kolik je na nebi hvězd, lásko a štěstí mého života. A i tehdy se znovu vrátím, (Stalker...) protože uvnitř svého srdce cítím, že máme být spolu. I ty to zajisté víš, stačí se jen zaposlouchat do hlasu svého srdce, má drahá." Joker si, už asi po tisícté....za poslední týden, klekl na jedno koleno pod Harleyin balkon a začal s vyznáváním své nehynoucí lásky.

"Oh, Jokere, proč jsi takový Joker?" Vykřikla Harley se slzami v očích a zalomila rukama, avšak v hloubi duše se cítila velmi dojatá a polichocená. Nějaká skupinka náhodných kolemjdoucích se začala smát a tleskat, protože si mysleli, že hrají parodii na nějakou středověkou hru.

,,Mé jméno neznamená nic, podstatná je má láska k tobě, která překlene i staletí!" stačil ještě zvolat, než Harley zmizela v domě. Joker, stejně jako někteří kolemjdoucí dychtící po pokračování, čekal ještě několik minut, než bylo jasné, že blondýnka se už neukáže. Tehdy se postavil a otočil se na Batmana. ,,Tak co, jak mi to šlo?"

"Co?" Zeptal se Batman, který byl čekáním tak znuděný, že si začal číst veganskou dietní kuchařku, kterou našel v blízké popelnici a úplně zapomněl na to, co se dělo předtím.

"Mé vyznání lásky Harley, přece! Jsem si stoprocentně jistý, že bylo lepší než pondělní, ale mám strach, že ani zdaleka nedosáhlo té středeční básně s doprovodem na loutnu.... Ach, proč jen jsem si nasadil laťku tak vysoko, můj příteli?" Joker neměl daleko k slzám.

"To bude v pořádku, jen vytrvej, příteli. Co takhle jí něco uvařit, co třeba..." nalistoval náhodnou stránku v kuchařce. "Cizrnu na paprice?"

"Myslíš? Ale to zní úžasně! Děkuju, děkuju, děkuju!" Jokerovi se okamžitě rozjasnila tvář, nadšeně povyskočil a vrhl se Batmanovi okolo krku. "Aorát, že cizrnu moc nemusí... Nevadí, moc dobře vím, že když jsem ji jednou sledoval, jak šla s Ivy do kina, tak říkala něco ve stylu, že zbožňuje vanilku a jahody."

(Lord Vojeldort: Se lvy? Proboha,kdo si bere do kiny lvy?! Vždyť by ji tam s nima nepus... aha )

"Jo, tak zkus vanilku na jahodách, nebo jahody na vanilce, ale už mě pusť!" Zamumlal Batman přidušeně a snažil se dostat s Jokerova sevření, kvůli vterému se mu pevné rohy kuchařky zarývaly pod žebra.

"Ach, promiň... já... Huh..." Okamžitě Batmana pustil a značně zrudl, když si náhodný kolemjdoucí neodpustil poznámku: ,,Ha! Gayyy!"

Batman už chtěl pronést něco ve smyslu, že lidi jsou dnes hovada a že by se měl radši klidit, než mu rozbije hubu jeho batkabelkou, ale v tu chvíli ze dveří svého domu vyšla Jokerova vyvolená. Bruce se tedy na odpověď vykašlal, protože tušil, že další reakce jeho kamaráda velmi jasně ukáže, že gay není.Jokerovi zazářila očička a na tváři se mu objevil úsměv od ucha k uchu. "Ach Harley, má milá sladká Harley, je to snění či bdění? Konečně jsi pochopila, že naše srdce musí být spolu?" Div že neomdlel na místě.

Harley reagovala podobně - tedy alespoň co se toho omdlení týče. Zamrkala a už se začala naklánět dozadu, než se dostala zpět k vědomí a znovu nabyla rovnováhu, takže na moment vypadala jak baleťák ze simpsonových. (Věčný balet nelze zničit!) "Já... jen jsem chtěla jít nakoupit." Zamumlala zděšeně.

Ten kolemjdoucí, který je nazval gayi, se raději dal na útěk, když to viděl. Nechtěl být totiž zbalen s nimi, až si je z léčebny přijedou vyzvednout.

"Na-nakoupit?" zamumlal Joker vyveden z míry, ale hned se zase sebral a chopil se příležitosti: "My ti s nakupováním mile rádi pomůžeme! A také tě můžeme zavést tam i zpátky, že jo, Bat...ehm.. Bruci?" s nadějí v očích se otočil na svého kámoše.

"Veganský párek?....Teda....Cože?" Batman se zase začetl do veganské kuchařky. Měl pocit, že právě našel důkaz, že veganství je škodlivé.Cítil totiž, jako by mu čtení téhle věci vymývalo mozek. "Nevím, co říkáš, ale určitě máš pravdu." Pokusil se to naprosto neúspěšně napravit. Když si uvědomil, že si touto větou asi moc nepomohl, tak se jen usmál a doufal, že to znělo cool.

"Tak, co říkáš, Harley? Nemusela by jsi se tahat s těžkým nákupem a ušetřilo by ti to spoustu času." Joker se na ni prosebně podíval. Řekni ano, řekni ano, řekni ano...

Ačkoliv si to Harley nechtěla přiznat, Jokerova ochota na ni zapůsobila. Ale zase říct ano by bylo pod její úroveň... Už chtěla jako obvykle odmítnout, ale pak uviděla to drahé auto, které už tak moc pod její úroveň nebylo. "No... To auto je vaše?"

"Samozřejmě! Koho jiného? Líbí se ti?" Joker se snažil mermomocí udělat dojem a v duchu děkoval bohatství jeho kamaráda za tak skvělou příležitost.

"No, není špatné." Harley pokrčila rameny a přitom přemýšlela, kolikrát vyšší má cenu než celý její domek.

"To jsem rád... Tak, pojedeš tedy s námi?" Strašně si přál, aby řekla ano, a už si představoval, jak jí vyzná lásku mezi mrazícími boxy s pizzami. Protože pizza je super!

"Hm, no, pokud za mě i zaplatíte..."

"Pro tebe všechno, má vyvolená," odpověděl okamžitě Joker, a až pak mu došlo, že je vlastně chudší než kostelní myš. Do háje, už teď dlužím Riddlerovi celkem slušné prachy.

Harley se spokojeně usmála a nasedla do auta, jako by jí patřilo. Batman už chtěl otevřít dveře řidiče. Pak si ale vzpoměl, co se stalo minule, a tak auto obešel a nasedl z druhé strany. Předtím se na Jokera pořádně Batmanovsky zamračil. Tohle už trochu přehání. Čím chce proboha platit? Zamilovanýma básničkama?

Joker se jenom výmluvně pousmál, jako by se snažil říct "Neboj, to se nějak zvládne.", a pak taky nasedl do auta.

Řidič si neslyšně povzdechl, nasadil falešný úsměv a zeptal se, kam to bude.

Harley zaváhala, protože původně měla v plánu jít do prvního obchodu, kde budou zítra slevy a pak před ním přespat, aby jí důchodci nevykoupily všechno mléko. Ale když má teď mít všechno zadarmo, může si vybírat. Bohužel jí zrovna nenapadalo nic dostatečně nóbl. Takže si jen přehodila nohu přes nohu a prohlásila: "Někam do obchodu, a hodně rychle."

"Dobře, jak si dáma přeje," zamumlal řidič a nastartoval.