52 básní a tak dál
Ten kabát je na mou postavu příliš široký v ramenou, ale netrápím se potenciálními názory ostatních lidí.
Měkká šedá šála mi obaluje krk a bradu jako nějaký kokon.
Čekám na zastávce. Z levé kapsy vytahuji pytlík, který neúspěšně skrývá kus sladkého pečiva. Obsah se snažím nějak motorně vymotat, ale moc to nejde. Nevím, kde je začátek a kde konec, ale to nevadí.
Meruňková kapsa se mi nakonec stejně stane ač minimální, tak kompenzací za gynekologickou prohlídku, kterou jsem podstoupila v řádu minut do minulosti.
Ne že by to bylo traumatizující. Ale je.
Není to jen anulování výroku, je to přání a popření přání realitou.
Nevěděla jsem, na co mám chuť, ale tohle mi padlo do oka. Vypadala čerstvě a ze sourozenců oplývala nejvíce zkaramelizovaným povrchem.
Mám pocit, že na mě leze jaro. Na semináři z biologie jsme pitvali švába, ale při výkladu o jejich pohlavní soustavě jsem myslela jen na páření a ne to jejich. Prostě jaro. Je to těžké.
Každopádně, zima je dlouhá a meruňková kapsa vysušená. Přesně takhle se teď necítím, v kalhotkách mám totiž značné vlhko kvůli lubrikantu, kterým zjevem děsivá žena pomohla dovnitř hlavici ultrazvuku.
Když říkám děsivá, mluvím o dokonale vyhlazené pleti, která i přes věk nepůsobí nepřirozeně, což je samo o sobě divné, a ostrých modrých očích. Dříve jsem měla pocit, že je ta doktorka mimozemšťanka, ale nyní už si radši nic nemyslím. Přesto se mám na pozoru tak nejvíce, jak to před doktorem, co se vám má dívat do nitra, jde.
Dojím. Z koutků úst si odmetu drobky hřbetem ruky a pytlík zamotám sám do sebe a hodím do blízkého koše s pocitem viny, že jsem ho nezrecyklovala.
Čekám na trolejbus. Uvědomuji si, že jsem si vyhledávala spoj ze zastávky, která je na trati o jednu před mou reálnou a nynější, tudíž na mé reálně a nynější musí být o pár minut později, ale pár minut už uběhlo a já začínám byt nervózní.
Čím déle někde čekáte, tím je pravděpodobnější, že se objeví někdo, koho znáte. A já s nikým mluvit nechci.
Ale přichází katarze, jediný bod křivky tohoto příběhu, zeleně svítící číslo 101, které by se ve 2D realitě zvětšovalo.
A tak jsem nastoupila.
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top