Jmenuji se Tara Lilly Erlybiová, jsem studentka gymnázia a je mi 15 let. Dle svého mínění jsem střední postavy (pro někoho je ale 160 cm málo). Mám smaragdově zelené oči a zrzavé vlasy po pás.Moje známky ve škole odpovídají jedničkám.

Nikdy jsem to neměla jednoduché stejně, jako mí vrstevníci. Otce jsem nikdy nepoznala a maminka je těžce nemocná. Má tumor na levé části mozku.

Šla jsem ze školy jako normálně, pěkně naštvaná na moji „učitelku" fyziky, která kdyby neměla učebnici, tak ani, neví co vlastně učí. Často si cestu domů zkracuji přes menší lesík stejně, jako dnes. Už nějakou dobu mám pocit, že mě někdo sleduje. I přes to jsem si nandala sluchátka do uší a pustila si svoji oblíbenou písničku od skupiny Panic HIGH HOPES. Kdybych jenom věděla, jak neskutečně moc se mi můj život změní. Už jsem se pomalu blížila k domovu, když tu náhle jsem uslyšela střelbu (ano, i přes sluchátka) a pro to rychle utíkala k domovu. Doma mne uvítalo velmi nemilé a děsivé překvapení. Moje nejmilejší maminka ležela na zemi v kaluži krve, s dírou po kulce mezi očima. Kolem ní stálo několik mužů v černých kombinézách se znakem lebky s chapadly na rameni. Po tomto děsivém obrázku jsem ucítila tupou ránu do hlavy a propadla jsem se do temnot bezvědomí.