Jemný vítr zafouká a shodí z majestátního javoru jeden list. Narozdíl od většiny ostatních už není zelený, ale počínající podzim ho zbarvuje do červena. Vítr si s ním chvilku pohrává, když náhle ustoupí a nechá lístek spadnout do divokých peřejí nedaleké řeky.

List se jimi proplétá zpočátku bezchybně a odvážně. Po několika minutách se však dostává k jezu a padá z něj. V tom okamžiku, kdy v nedaleké vesničce na věži kostelíka odbíjejí jednu hodinu, voda ho pohltí. Už nemá šanci se dostat zpět. A nebo snad...

Hodiny ukazují 13:12, když dosud čistou oblohu překryjí tmavnoucí mraky. A pak, navzdory všem předpokladům, lístek vypluje zpod jezu. Je ale promočený a řeka je stále divočejší. Netrvá ani tři minuty, když malý vodní vír lístek navždy pohřbí pod hladinou.

Těsně po té mraky zčernají a spustí se prudký déšť.