4. Kapitola
Po asi dvou hodinách cesty jsem umírala nudou a pouze řečeno mlátila hlavou o zem.
Bylo to hrozný!.
Už se mě hodněkrát zeptal Parker, jak se jmenuju atd, ale já pořád jen mlčím. Nehodlám mluvit, i když jsem měla hodně často málo k tomu, abych vyskočila na nohy a zeptala se všech o fotku.
A když si ke mně Parker přisednul, tak jsem už měla vážně na málo. Tohle je mučící, chci pryč!
"Noták.. Jak se jmenuješ?"
Statečné mlčím.
"Asi nebudeš mluvit, co?"
Zeptal se Ant man a já mírně kývla hlavou a následně si jí opřela o stěnu za mnou.
"Jsme tu!"
Málem jsem štěstím vypískla, když jsem slyšela Hawkeye ze předu od řízení. Tohle se vážně nedá vydržet. Mám vždycky chuť jim vyznat můj obdiv, ale statečně se držím. Všichni vyšli ven a já je pomalu následovala.
Rozkoukala jsem se okolo sebe a všimla si, že jsme na nějaké ranveji.
Kolem nás běhali spoustu lidí v oblečkách do stíhaček a já na to koukala s otevřenou pusou.
Prostě jenom wow..
Naproti nám šel nějaký černoch s páskou přes oko a po jeho boku, nějaká ženská, která vypadala dost přísně. No rozhodně bych tuhle dvojci naštvat nechtěla. Ten pirát vypadal dost- sakra dost naštvaně.
Stoupl si naproti mě a já hlasitě polkla.
"Zdravím slečno Black. Jsem ředitel Shieldu Nick Fury. Pan Stark mi o vás říkal. Už dlouho nám unikáte. Je mi ctí vás poznat. Přeci jenom nenajde se člověk, který se prokopal bez chybičky do Starkova systému."
Wow.. Takovej monolog si pro mě připravil, jo? Docela slušný. Čekala jsem, že mně čapnou a daj za mříže.
"Takže teďkon mě pošlete za mříže a konec?"
"Ne tak úplně slečno. Byl bych velice podstěn kdyby jste pro nás pracovala.."
Chvilku jsem koukala jako blbec a pak se aspoň trochu vzpamatovala.
"Tak počkat-..
Udělala jsem tolik průserů, že bych šla na doživotí a vy mi chcete dát u vás práci jako hacker?"
"Vyberte si slečno.. Doživotí nebo práce jako náš agent.."
Těžce jsem polkla, protože tohle se vám jen tak nestane.
Co jiného mi zbývá? Horší než doživotí to nebude.
Sakra to je boží! Omg!!
Že by se mi začal plnit můj sen?? Um.. To jsem neřekla..
Kývla jsem a on se na mě neutrálně podíval.
"Cvičit vás budou členi Avengers, tak se připravte a Rogersi. Zaveďte prosím slečnu Black na její nový pokoj."
Koukla jsem se nakvašeně na Kapitána Ameriku a on se jen potutelně usmál a prošel kolem mě. Můj pohled stejnak ale padl na jeho zadek a já radši rychle zatřepala hlavou a nadechla se.
Ehm.. Tohle se jakože nestalo, ano?
Pomalu jsem šla za ním a svůj pohled držela u země na jeho botách, chvílema jsem se i zamyslela a došlo mi, že tohle je naprostá kravina.
V tomhle bude něco, co se mi nejspíš nebude líbit.
Sakra jaký holce by dali práci u tajné ogranizace Shieldu?
Najednou jsem do něčeho silně narazila a spadla na zadek.
Bolestně jsem si mnula čelo a nemile označovala tu věc či co.
"Um.. Si v pohodě?"
Zvedla jsem pohled a vykulila oči.
Přede mnou stál zadýchaný Clint Barton a já nebyla ani schopná složit slovo.
"Co se stalo?"
Otočil se Steve a zamračil se na nás.
"Hele pospíchám, Clinte? Dovedeš jí tam? A ehm.. Jsi v pořádku?"
"No.. Ehm jasně."
Kouknul se na mě a já jako tupec jen kývla a otevřela pusu, ale nic jsem nebyla schopná říct.
Sakra vzpamatuj se! Je to jenom člověk! Né jo to Clint Barton, kterýho žere celej svět a teď tady stojí přede mnou a já do něj nejspíš narazila!
Zase jsem si začala mluvit sama pro sebe, ale rýchlím zatřepáním hlavy jsem se hodila do normalu.
Koukal jsem se na chodbu ale už tam byl jenom Barton.
"Ehm.. Já omlouvám se.."
Vykoktala jsem jakž tak a on se usmál.
"Příště dávej pozor, jo a pokoj máš u nás.."
Koukla jsem se na něj a nadzvedla obočí..
"Myslím jako že u nás v patře.."
Pousmál se a rukou ukázal směr a vydal se tam. Chvíli jsem stála a pak se rozešla za ním. Došly jsme ke schodům a vyšly je.
Ocitla jsem se v luxusním obýváku, kde byly skoro všichni.
Napravo byla chodba s dveřmi a na druhé straně byla obrovská kuchyň.
Barton se vydal k prostorné delší chodbě, a došel až na konec k bílím dveřím.
"No tady máš pokoj.. Naproti době jsem já a vedle Steve a no prostě tu jsou všichni.."
Usmál se a já kývla. vešla jsem do pokoje a propadla úžasem. Obrovitánská bílá postel s tisícemi malými, černými polštářky naproti mě a úžasná cihlová zídka, která dodávala příjemnej pocit.
Napravo odemně rohovej stůl s neskutečným nejnovějším, luxusním vybavením, u kterého jsem se zastavila nejvíce pohledem.
Nalevo za to byly hnědé dvoje dveře. Celí pokoj byl příjemně sladenej do hnědé, bíle, šedé a cihlové barvy. Nábytek byl tmavé hnědý a bylo to prosté boží. Zajmalo mě co je za dveřmi a tak jsem jedny otevřela.
Ohromila mě obrovská koupelna sladěna do hnědošedé barvy snad se vším.
Vrátila jsem se do pokoje a otevřela další dveře.
Málem mě trefil šlak, když jsem pohlédla na šatnu doslova pro princeznu.
Podél stran se táhli bílé naplněné skříně. Nalevo byly snad všechny šaty a vše co se jich týkalo. Na druhé byly všechno statní a byl to můj styl. To je naprosto boží!
Naproti mě bylo mega zrcadlo a vyskládané boty od lodiček až po tenisky a no prostě vše!.
Natěšeně jsem zavřela dveře a vrhla se k už na pohled luxusně pohodlné židli u toho mega stolu.
Po pár hodinách, když jsem měla vše zabezpečené a naprogramované pro moje normální používaní. Pro jistotu jsem si dala ochranu jen pro sebe a zamezila jsem přístup Shieldu a podle mě se mi ta ochrana mega povedla.
Zakručelo mi v břiše a já se koukla na hodiny. Bylo něco k večeru a já se hladově zvedla a vyšla ven. Moje myšlení mi pohltila vůně pizzi a já omámeně došla do obýváku, kde všichni seděli a jedly pizzu..
Stála jsem tam bokem, protože mi bylo blbý tam jen tak přijít a vzít si jídlo. Radši jsem se otočila, ale zastavily mě hlasy.
"Pojď k nám.."
Usmál se Rogers a já se na všechny opatrně koukla.
Usmívali se na mě a já polkla.
Došla jsem k nim a koukla se na poslední volné místo vedle Scotta Longa a Starka.
Sedla jsem si a Stark mi dal do ruky jednu krabici, kterých bylo na stole snad osm.
"Doufám, že jíš sýrovou? Pokud ne tak se domluv s ostatníma ale tahle je tvoje."
Koukla jsem se na něj a párkrát zamrkala.
"J-já.."
"Já jsem Bruce.. Moc mě těší.."
Usmál se Benner teda Bruce a já se musela usmívat jak psychouš.
"Tony.."
"Natasha, ale říkej mi jenom Nat."
"Sam ahoj.."
"Clint."
"Wanda.."
"Peter jméno mé."
"Pietro."
"Těší mě.. Thor"
"No, a já jsem Scott"
Tak nějak to objelo kolečko a já se na to s úsměvem dívala.. To je něco, tolik osobností a já jim teďkon všem můžu tykat. Omg!
"Jsem Elisabeth..
Elisabeth Sarah Black.."
Óó.. Je tu nový díl a já se mužů jít konečně vyspat! Jéj..
Přidavám sem foto Elisabeth, ale každý si jí představujte tak jak je podle vás.. :)
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top