Ryan má naštěstí svoje vlastní auto, což já ne a tak jsme nemusely do kina pěšky. Autem to trvalo jen dvacet minut, takže jsme měly na výběr ze tří filmů - Jurský svět, Insidious 3 a nebo Bez Kalhot XXl - jasně že jsem chtěla jít na bez kalhot, ale Ryan řekl horror a tak musel vybrat on. 

"Tak na co chceš jít?" Zeptal se mě, když viděl výběr filmů. Zkousla jsem s ret, protože jsem v tu chvíli chtěla vykřiknout, že půjdeme na Bez Kalhot, ale pak jsem se radši zarazila. Podívala jsem se na Ryana, který si prohlížel brožurku.

"Půjdeme na Insidious 3?" Usmála jsme se na něj a on jen přikývl. Koupil nám lístky, skoro i popcorn, ale to jsme odmítla, protože nesnáším, když mám v zubech zaseklou tu slupku, a pak jsme šli do sálu. Naštěstí jsme nedostaly místa úplně vepředu, i když jsme přišly skoro poslední a sál by už z půlky plný.

Procházeli jsme úzkou uličkou u sedaček a když mě Ryan pustil, abych si sedla, všimla jsem si, že dvě řad nad náma sedí Čtyřka a Marlene. Chvilku jsem se na ně trochu nepříčetně dívala a když jsem usoudila, že vypadám opravdu divně, odvrátila jsem pohled směrem k Ryanovi a konečně si sedla. 

Po chvilce začal film. Opravdu jsem nechápala nějaké části, ale byl to docela dobré, což jsem usoudila, když jsme se dostaly asi do půlky. Nemohla jsem usoudit, jestli je Ryan jen tak zaujatej nebo ho to nebaví, protože jeho obličej vypovídal obě dvě možnosti.

Položila jsem si ruku na opěrátko a "náhodou" jsem zavadila o tu Ryanovu. Ani jsem se na něj nemusela podívat a přesto jsem věděla, že se mu na tváři objevil úsměv. Otočila jsem se na něj a když si toho po chvilce všiml, on se na mě otočil taky. 

"Jak se ti líbí film?" Pošeptal mi do ucha a mým tělem projela vlna chladna. 
"Vůbec ho nechápu. Potřebovala bych vidět i ty 2 předchozí díly." Pošeptala jsem mu na oplátku já.
"Počkej, ty jsi je neviděla?" 
"Ne, já myslela, že ty jo." Oba jsme se zasmály, sice potichu, ale to nevadilo, protože to bylo opravdu vtipné.

Pak se ke mně Ryan naklonil a spojil naše rty. Vůbec nám nevadilo to, že si ta holka na plátně právě rozbila sádru na obou nohou. Když jsem se odtáhla, vlastně jsme to udělaly tak nějak najednou, usmála jsem se a pak se zase věnovala filmu, mezitím si se mnou propletl prsty.

***

Když film skončil, celé kino tleskalo, ale já vlastně vůbec nevěděla o co jde. Ryan nejspíš taky ne, protože se na mě tázavě podíval, ve stylu, jestli se mi to líbilo. Pokrčila jsem rameny a pak jsme oba vyšly z kina s rukou v ruce. 

Když jsme vycházely, všimla jsem si, jak se na nás Čtyřka dívá. Nevšímala jsem si ho, tedy alespoň tak, jak to šlo. Když jsme odcházely ze sál, úplně jsem cítila, jak mě propaluje pohledem dokud jsme nezašly za zeď. 

"Takže, budeš teď chtít jet domů, nebo máš ještě čas?" Procházely jsme nákupním centrem a pár lidí ze školy se na nás opravdu divně dívalo. Sklonila jsem hlavu a chytla Ryana za ruku.

"Ještě mám čas." Nasadila jsem nervózní úsměv a my konečně zmizely z dohledu těch otravných spolužáků. Trochu jsem si oddechla a uvědomila si, že jsme vlastně ráda venku s Ryanem. Možná ho znám teprve chvilku, ale něco ve mně ho chce prostě poznat víc.

Když jsem chtěla znovu promluvit a zeptat se ho, kam pojedeme, zazvonila mu vysílačka. Už jsme se rozjely, naštěstí jsme jely na dálnici, takže si Ryan jen připnul vysílačku k autu a mohly jsme jet dál.

Parrishy, právě jsme obdržely anonymní telefonát, že se v té čínské čtvrti něco stalo. Je to kód 265 78.

Hned jak to Ryan uslyšel, najel ke kraji silnice a otočil to. "Nevadí ti, když to dneska zrušíme?" Zeptal se a já jsem slyšela v jeho hlase náznak nervozity. 

"Nevadí, ale slib mi, že zavoláš." Skousla jsem si ret a všimla si, že konečně trochu povolil jeho stisk na volantu. 

"Zavolám. Ale teď tě odvezu domů." Zamyslela jsem se a jelikož bylo teprve něco kolem páté, rozhodla jsem se, ještě zajít za Chris. 

"Ne, vyhoď mě na začátku naší ulice, stavím se ještě u Chris." 

"Kdo je Chris?" Zeptal se Ryan trochu úsečně.

"Kamarádka ze školy, neboj." Zasmála jsem se a všimla si, že se Ryan taky trochu usmívá.

Ahoj lidi tohle si přečtěte!

V sobotu odjíždím pryč a budu pryč 10 dní!!! 

Takže za 10 dní nevyjde ani jedna kapitola, jelikož budu mít na táboře moc práce a pak jedu hned k tetě, ani se nestihnu stavit doma. Kdybych měla mobil, psala bych i přes týden, ale nemám. Budu ho mít 2. týden v Srpnu, takže budou kapitoly nejspíš 2x časteji, rpotože bud  na brigádě, kde jsme jen za kasou, takže budu psát!!

1. týden v SRPNU VYJDE NOVÝ DÍL MOJÍ POVÍDKY,kterou píšu společně s Nikki (není na wp) a bude to MARRISH!!