Probudil jsem se na posteli vedle Yoongiho. Štípl jsem ho do tváře a pootevíral očka. Najednou vykřikl a vystrašeně se na mě díval. "Já vím, že po ránu vypadám jak idiot" řekl jsem se smíchem "n-ne a-ale podívej se n-na svoje o-oči" řekl koktavým hlasem. Zamrkal jsem a přešel ke zrcadlu jediný co jsem zmohl bylo stát jak tvrdé Y. Jimin vlítl do pokoje a spadl na prdel když mě uviděl. "C-co se ti stalo s i-očima?" řekl překvapeně Jimin a podíval se na Yoongiho. "Ja nevím...A-ale je to divný" řekl jsem a poškrábal se na zátýlku. Yoongi se podíval mimo Jimina a vypadalo, že je na něj naštvanej. Neřešil jsem je, protože je to jejich věc proč spolu nemluví. Odešel jsem z pokoje do kuchyně kde jsem si udělal teplý čaj.
Zapl jsem televizi a koukal s Hoseokem na nějaký horror, kterýho jsem se nebál při tom všichni ví jak nesnáším horrory. Vše bylo divně a vskutku děsivé.

*z Pohledu Jimina*

Po tom co Taehyung odešel jsem tam zůstal jen já a Yoongi. Lehl jsem si na taeho postel a Yoongi se na mě podíval očima. "Co že se semnou nebavíš?" řekl Yoongi po někola minutách. podíval jsem se na něj očima a zamračil jsem se. "Nejsem ten co je na tebe bezdůvodně naštvaný" odfrkl jsem si a podíval se na dveře. "Ne vůbec" řekl ironicky a otočil se kemě zády. "Víš co? Když ti tak vadím tak dělej, že neexistuju, že jsdm vzduch a nic jiného. Nebudu se ti srát do života" řekl jsem a třískl dveřma od taeho pokoje a slyšel jen vzlyky. Bylo mi to líto, ale bezdůvodně se na mě naštvat neni šálka čaje. vydechl jsem a bez jaké koliv odpovědi se šel projít ven. Yoongi se poslední dobou chová divně když mě vidí tak občas koktá. Když se baví s Taehyungem mám pocit, že chce abych žárlil. Nevím co se to mezi náma děje, ale nelíbí se mi to. Jsem smutný když je i on a dobře to ví. Nevšímal jsem si slz, které se mi hrnuli do očí. Nechal jsem je stékat po tváří. Bylo mi v tu chvíli jedno, že na mě lidi koukali budu se muset spokojit s tím, že jsem pro Yoongiho vzduch. Mohu si za to sám, že jsem mu to řekl. Neměl jsem chuť se tam vracet,ale musel jsem. Yoongi seděl s opuchlíma očima na gauči a sledoval telku. Sklopil jsem hlavu a snažil se ho ignorovat. Bylo vidět, že mi tečou slzy podle toho jak se na mě smutně podíval. Seděl jsem na druhým konci gauče a koukal ven. Všichni si sedli mezi nás a smáli se. "Yoongie ty si plakal?" zeptal se vyděšeně Taehyung. "p-píchl jsem se do oka" řekl Yoongi. Kluci to už dál neřešili a povídali si. Yoongi odcupitával za Taehyungem, který s někým volal. Neměl jsem sílu se na to dívat tak jsem odešel do pokoje.
díval jsem se na strop nejméně hodinu bezdůvodně jsem brečel. přetočil jsem se na bok a vyčerpáním usl. Jediný co jsem stihl zaznamenat je ruka okolo mého pasu.