62.= 17.Trn
10.května
,,Iris."
,,Au! Pusť mě."
,,Ne. Pojď se mnou."
,,Ne."
,,Iris, pojď se mnou."
,,Ne. Nechci. Nech mě být."
,,Iris já s tebou potřebuji mluvit."
,,Ale mě je to..."
,,Předevčírem jsem ti něco zapoměl říct."
,,Nolane já teď spěchám."
,,Iris já tě nepustím." Řekl, přišel k ní blíž. Držel ji za obě ruce. Přitáhl si ji k sobě. Voněla jako květiny. Oboum se zvíšil tep. Přiblížili se k sobě ještě blíž, už byli na sebe skoro namáčklí, že by se mezi ně nevlezl ani papír. V tom se vysmekla a utekla pryč.
_________________________________________________
Bolelo to. Hodně. Jako kdyby ta trny byly čím dál tím víc ostré.
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top