62.= 17.Trn

10.května

,,Iris."

,,Au! Pusť mě."

,,Ne. Pojď se mnou."

,,Ne."

,,Iris, pojď se mnou."

,,Ne. Nechci. Nech mě být."

,,Iris já s tebou potřebuji mluvit."

,,Ale mě je to..."

,,Předevčírem jsem ti něco zapoměl říct."

,,Nolane já teď spěchám."

,,Iris já tě nepustím." Řekl, přišel k ní blíž. Držel ji za obě ruce. Přitáhl si ji k sobě. Voněla jako květiny. Oboum se zvíšil tep. Přiblížili se k sobě ještě blíž, už byli na sebe skoro namáčklí, že by se mezi ně nevlezl ani papír. V tom se vysmekla a utekla pryč.

_________________________________________________

Bolelo to. Hodně. Jako kdyby ta trny byly čím dál tím víc ostré.

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top