19.dubna

,,Takže. Rodino, bude tu s námi bydlet Nolan. Jeho rodina odjela na dovolenou a poprosila jestli by jsme ho u sebe nemohly nechat. Chovejte se k ně mu slušně, hezky. A nezapomeňte, že je to nás host. Tak teď se mu jeden po jednom představte."

,,Děkuji to nebude nutné. Všechny znám."

,,Výborně tak tu buď jako doma."

,,Děkuji."

,,Jo a když budeš něco chtít tak zajdi za... Iriso!! Máš dvě a půl minuty zpoždění. Dneska jsi tu obzvlášť měla být včas. Běž pomoc matce do kuchyně! Jo a ten nákup vybal! Pak přijdeš ke mě do kanceláře a promluvíme si o tvých pozdních příchodech. Jak si to představuješ, že budeš chodit o minutu později!!! Už ať se to neopakuje!!! No Nolane každopádně, když budeš něco potřebovat. Napiš to na tabuli do kuchyně nebo běž normálně k Iris do pokoje."

,,Dě-Děkuji." Zaraženě pozoroval. Vyhublou a zničenou dívku. Jak po ni otec, který ji vychoval, křičí jak na psa. Ty její oči. Oči plné zklamání.

____________________________________________

Bolestný trn byl bolestně zabodnut pohledem na bolest.