27.srpna

,,Myslíš že se mu to bude líbit?"

,,Bude neboj. A už běž."

,,Nemám si vzít něco jiného na sebe? Já jako jestli ty kraťasy nejsou moc."

,,Ne nejsou. Vypadáš úžasně tak už vypal."

,,Díky Rose. Co já bych bez tebe dělala."

,,To taky nevím."

.....

,,Ahoj. Víš když už se známe ten rok. Tak mě tak napadlo. Ne. Tak jsem.... Ne...křížku na ježíšku je to jen kluk. Prostě mu to dám a půjdu. 3 2 1. Dobrý den."

,,Ahoj Iris, poď dál. Nolan tu bude za chvilku jen..."

,,-smích- Jo to máš pravdu. Tak ahoj, moc jsem si to užila."

,,Jo to já taky. A dík za pomoc."

,,Ale to nestojí za řeč. Někdy to zopakujeme."

,,Jo to bychom...." Přímo přední ho políbyla. Tak silně ji bodlo u srdce, až udělala úkrok dozadu. Ani se nebránil polibku od Jasmíny. Zamotala mu ruce do vlasů a přitáhla si ho blíž k sobě. Nebránil se prostě nic.
Rychle položila knížku, zabalenou v kopretinové papírů. Zvuk co knížka udělala upoutala pozornost Nolanovy mamky. Ze štástného výrazu se stal udivený. Své oči upoutala na dívku, která se slzamy v očích strhla zlatou růži z krku. Hodila ji na knihu a vyběhla pryč.

_________________________________________________

,,Tak takhle vypadá bolest." zašeptala a dopadla zdrcená kopretina na ještě zdrcenější srdce.

Ahoj!
Tak máme za sebou i druhou část. Co nejdříve zveřejním třetí díl. Tak se máte na co těšit.

Chci vám moc poděkovat že už se blížíme ke 100 přečtení. Asi když to čtete tak jste to možná už překročili. Za to vám chci nesmírně poděkovat.
Loučí se svámi váš