Vojska šla proti sobě.
Náš plán nevišel.
Ba hůř je v prd*li!
Adrien pomalu umírá na zemi a já škrtím toho sviňáka.
,,Zdechni!Zhebni!Až to s tebou dokončím budeš si přát aby tvoje máma nikdy nohy neroztáhla!"
Začala jsem na něj křičet.
Ten bu*erant mi dal ale hlavičku a mě to zarazilo.
On toho využil a vyměnil si místa.
Teď seděl on na mě a škrtil mě.
,,Ty ku*vo!Chtěl jsem jen aby jsi přestoupila na naši stranu!Línila jsi se mi!Jsi jen obyčejná dě*ka!"

Škrtil mě silně a já jsem pomalu padalo do bezvědomí.
Byl u mě tak blízko a mě napadla jen jedna možnost.
Rukama jsem ho chytla za týl a přitáhla jsem di ho k sobě.
Chtě nechtě jsem ho políbila a on se okamžitě přidal.
Pustil mi krk.
Ten polibek se prohloubil a já sice nechtěně musím říct,že líbal fakt dobře.
Ale musela jsem se probrat.
Sebrala jsem mu nepozorovaně brož a on se proměnil zpět.
Ani si toho nevšiml.
Náhle rukama vplul na můj hrudník a to už pro mě bylo dost!
Odstrkla jsem ho od sebe.

On byl stále omámený,ale brzo se probral a rychle vstal.

,,Ty mrcho!Naval mi tu brož!"
Křikl.

,,pozdě!"
Řekla jsem jako by nic a brož si nasadila.

A pak se to stalo...