Zdrhla jsem do asi uvítací síně,ale cestu mi zarazil 9-ti lety kid.
Bohužel jsem si ho nevšimla včas a přerazila jsem se o něj.
Chtěla jsem rychle uhnout,ale napálila jsem to pak do dveří a kecla si na zadek.
,,Moc se omlouvám "
Hekl ten malej fakan ale já to nechala být a šla za mojí babiçkou do kanceláře.
,,Babí mám problém"
Řekla jsem.
,,Jaký?"
Zeptala se a konečně na mě pohlédla.
,,Ehm sluší ti to?Teda sluší ti to Beruško"
Věděla jsem že se snaží nesmát.
,,Jak vidím tak jsi nalezla koçiçí miraculum."
Uchechtla se a jà na ní koukala pohledem-To jsi si všimla až teď?"
,,Mari já teď mám důležité papírování,prostě řekni-kočičí dar a až to budeš chtít ovléct tak řekneš kočičí slib"
A stím mě vykopala z kanceláře.
Na chodbě jsem narazila na kopie z filmu blbý a blbější jak se vraždí pohledy a mnou si potlučený čela.
Když si mě všimli rozjasnili se jim ty ksichty a já si přála aby ten oblek zneviditelňoval.
,,Ahoj Marinko"
Řekli oba přeslazeně a mě se chtělo zvracet.
Oba mi koukal na hrudník.
,,Ehm já mám oči tady!"
Upozorním je a oni konečně přestanou.
Já toho radši nechám a křiknu
,,Kočičí dar"
Mám zase svoje oblečení ale je mokré asi od té fontány to zůstalo pak i na tomhle.
,,Hustý!Hraném miss mokrý tričko!"
Rozkřikl se Adrien a já si uvědomila,že mám na sobě bíle tričko.
,,To je ještě lepší než ten kočičí kostým"
Prohodí Jacob .
Já jdu k nim a usměji se.
Náhle napřáhnu a vlepím jim takovou že se jim hlavy otočily o 360°.
,,Uchylové twl vy dva jste se hledali až jste se našli"
Přihodila jsem a zamkla se ve své komnatě.