Po včerejším dni "úchylů" jsem neměla vůbec náladu vidět ty dva idioty.
Brzo ráno si mě povolala Tikky.
Šla jsem do její kanceláře,kde seděla ona a Jacob.
,,AH Marinett konečně jsi tady"
Řekla a ukázala ať si sednu do křesla.
Sedla jsem si a čekala co z nich vypadne.
,,Tak, určitě se ptáš proč jsme tě zavolali v 5 hodin ráno a odpověď je,že víme kde najdeš strávené liščí miraculum.
V moci liščího miracula jsou lži a iluze. Budeš se muset za pomoci lži dostat do kráterové jeskyně.Tam nalezneš něco co tam schovala tvá matka."
Řekla to na jeden nádech.
,,Aha a kdy tam vyrazíme?"
Zeptala jsem se.
,,No máme menší háček,živý člověk se tam nedostane, takže ten tvůj kamarád zůstane tady.
Jacob půjde s tebou."
Ozvalo se klepání a dovnitř vešel Adrien.

Po hodině domlouvání...

Stojíme na nádvoří a čekáme na Tikky.
,,Takže vše máte u sebe a teď jak se tam dostanete.Jacobe teď je řada na tobě."
Já se na něj podívala pohledem-tak už to vyklop!
,,Mari jak jsi se minule ptala kdo jsem tak koukej."
Řekl a odstoupil.
Zavřel oči a okolo něj se objevil černý dým.
Náhle se ohl v zádech a ze zad mu vyrazily obrovská černá křídla.
,,Ty jsi..."
Neměla jsem slov.
,,Padlý anděl"
Dokončil to za mě.
,,Tak teď tě objemu a dostanu nás do skalisek pekla"
Řekl a já ho tedy obejmula.
Zahlédla jsem Adriena jak Jacobovy ukazuje že mu zlomí vaz jestli se něco stane.
Nevím co Jacob udělal ale Adrien se naštval a zrudl o 10 odstínů.
Ovanuly mě křídla a okolo nás se utvořila mlha.
Moje tělo náhle bylo jako pírko.
Cítila jsem se jako by se mi moje buňky oddělily a já se začala bát.
Zachvíli jsem ale zase ucítila pevnou zem a Jacob mě pomalu pustil.
Měla jsem rozmazané vidění ale po chvilce se to srovnalo a mě se naskytl  pohled na okraj pekel.
Nijak odlišné místo.
Žádný oheň, nestvůry a nic jako v bájných mitologiích.
Jen krajina se stromy a květinami.
Vypadá to jako ráj ale zdání klame.
Všude jsou nástrahy.
Všude je nebezpečí.