Klepal jsi nohou na chodníku a mezi zmrzlými prsty držel cigaretu. Jak to všechno vím? Sledovala jsem tě z okna.

Byla to tvá druhá cigareta a neustále jsi sledoval vchod do mého domu.

Už tam tak stojíš přes hodinu. Není ti zima? Zvedl si zrak k mému oknu, ale já jsem od něj neustoupila. Bylo mi jasné, že mě nevidíš. Byla jsem moc vysoko.

Proč nejdeš dovnitř? Vždyť máš klíče.

Proč to nevzdáš, když víš, že s tebou už nepromluvím? Dál tě sleduji s rukou položenou na skle. Nezabráním slze, která mi teče po tváři.