Mávl jsi na mě rukou a já se nedobrovolně k tobě přiblížila.
„Chceš ještě nebo zaplatíš?" pronesla jsem s chladným hlasem a dívala se ti do vlasů. Těch nádherných upravených vlasů. Vždy jsem to dělala, nedokázala jsem se ti dívat do očí. Připadala jsem si pak, jako bys mě přečetl. Jako bys věděl na, co myslím.

„Končíš v šest?" zeptal ses pouze.
„Frey, proč to chceš vědět," povzdechla jsem si. Jeho přezdívka mi z mých rtů zněla divně. Nikdy jsem mu tak neřekla, tak mu říkali jeho přátelé. Pro mě to byl vždy Geoffrey, můj Geoffrey. Proto už je to teď jenom Frey.
„Neříkej mi tak," zmučeně jsi zašeptal.

Proč mi to děláš? Co jsem ti udělala, že mě tak trestáš?