„Tak takhle ses změnil? Tohle je k smíchu. Vůbec ses nezměnil Taehyungu!" řekla Nel klidně. Snažila se na sobě nedat znát, že má strach. „Ale změnil jsem se. Dřív bych tě klidně uškrtil nebo zastřelil, bylo by mi to jedno, ale dnes už ne. Jsi moje a nikdy bych ti nedokázal ublížit." v jeho očích byl vidět zvláštní plamen. Nel ani na chvíli jeho slovům nevěřila, na to ho znala až moc dobře. Ale potřebovala utéct, zachránit se a nic jiného jí nenapadlo, než ho přesvědčit, že jeho slovům uvěřila. Její výraz změkl. Dívala se jemně do jeho očí. Tae jejímu výrazu okamžitě uvěřil. Srdce mu poskočilo, dokázal ji přesvědčit. Natáhla ruku k jeho tváři. Dotkla se jí a přejela palcem po jeho rtech. Jemně, ale odvážně. Tae ji pozoroval. Díval se na každý její pohyb a zbraň v jeho ruce se pomalu začala uvolňovat. Už ji nedržel tak pevně. A když přimáčkla jeho rty na jeho, uplně ztratil kontrolu nad svými pocity. Nevšiml si ani, že její druhá ruka skončila na jeho zbrani. Nel mu ji vytrhla z ruky a odkopla ho od sebe. Tae se s překvapením složil k zemi. Chtěl se zvednout, ale její noha na jeho hrudi ho zastavila. Podíval se na ni. Díval se, ale do hlavně pistole, kterou tak mazaně získala. Usmála se. Poprvé za život se cítil s ní v nebezpečí. Čekal že ho okamžitě zastřelí, ale neudělala to. „Jsem silnější než si myslíš ani nemáš tucha co jsem v tom vězení musela prožívat." Její oči byli plné hněvu a nenávisti. Byla to jiná Nel, kterou si pamatoval. A líbilo se mu to ještě víc. „Nedovedu si to představit, ale jen díky mě jsi teď to co jsi. Beze mně by si nepřežila Nel..." přerušila ho. „Mlč!" vykřikla. „Natáhni ruce!" přikázala mu a Tae s úsměvem rád udělal. Nel se natáhla po kousku provazu, kterých měl Tae plný dům. Pevně mu svázala ruce i nohy. Seděl na zemi opřený o zeď a sledoval ji jak ho pevně svazuje. „Dělala jsi to vždycky. Svazovala jsi mě svými pohyby, svými slovy, ale nikdy sis to neuvědomovala. Tak moc jsem tě za to nenáviděl." řekl tišeji a klidně. Byla tak blízko jeho rtů a obličeje. Měl takovou chuť ji znovu políbit. „Ale ty si mě věznil, poroučel jsi mi, nemohla jsem tě milovat, jak jsi chtěl." odpověděla. „A teď bys mě nemohla milovat?" zeptal se a její ruce se zasekli. „Nikdy Taehyungu." řekla hrubě a vstala. Podívala se jestli je pořádně svázaný a schovala si zbraň do riflí a zakryla si ji tričkem. „Necháš mě tu?" ozval se hlas za ní. Když se mu dívala do očí, přísahala by, že v jeho očích viděla slzu. „Zasloužíš si to." a vyšla z jeho hlavní místnosti zadním vchodem.

Nel sjela až do podzemí jeho domu. Kde měl Tae všechny svoje auta, celá obrovská garáž ležela ve tmě. Přiběhla k jednomu černému autu a chtěla nastoupit, uviděla klíčky v zapalování, což se jí zdálo až moc jednoduché. Najednou se rozsvítila světla a ona rychle nastoupila do auta. Nastartovala a rychle vyjela vstříc obrovským vratům. Přidala na rychlosti, měla v plánu ty vrata vyrazit. A podařilo se. Projela jimi a auto se ve předu trošku poškrábalo, ale jinak bylo pevné a rychlé. Hned jak vyjela na ulici cítila se v bezpečí.

Tae její chabé uzly rozvázal v minutě. Zapnul si na obrazovce svoje kamery a podíval se kam utekla. Byla v jeho garáži, kde pro ni připravil auto, které ho zavede přímo k ní znovu i kdyby ujela tísíce mil daleko. Ale váhala. Když ale zapnul v garáži světla aby dostala strach, že se náhodou blíží, nerozmýšlela se a rychle do auta nastoupila. Tae se podíval na mobil a vytočil číslo. „Rudy, jsme připravení. Zapni gps, jedu si pro ni zpátky. Tohle lovení mě baví."

Nel chtěla zastavit co nejdřív to šlo, ale nikde neměla možnost, až za městem zpomalila a užívala si klid lesa. Chtěla se okamžitě zbavit toho auta, tušila, že je napýchlé, ale neměla jiné a potřebovala se odsud dostat co nejdál. Zastavila na odpočívadle a rozhodla se že bude stopovat. Trvalo dlouho než někdo projel kolem, ale konečně zahlédla auto. Byla nervozní, že by to mohl být Tae, ale jakmile uviděla ženu za volantem sundala si kapuci a začala na ni mávat. Žena hned zastavila. „Potřebujete odvézt?" zeptala se. „Ano moje auto se trošku pokazilo, potřebuju se dostat do dalšího města. Jedete tam tím směrem?" ukázala na druhou stranu, kde vedla cesta do jiného města, než z kterého prchala. Žena ji hned nechala nasednout a přikývla, že jede tou cestou, kterou potřebuje. Nel už nebyla tolik nervozní. Pořád, ale sledovala zrcátka, aby náhodou nezahlédla další auto. „Takže co se stalo s vaším autem, vypadá nově." snažila se o konverzaci žena. „Já ani nevím, prostě motor najednou začal blbnout a měla jsem štěstí, že jsem zrovna narazila na odpočívadlo u cesty." Nel se snažila o úsměv. Když se ale podívala do zrcátka okamžitě ji smích přešel. Jungkook. Nel se nestačila ani nadechnout a jeho ruka jí zakryla ústa. „Tiše. Ještě moje řidička bude víc nervozní." zašeptal jí do ucha. Žena se na ni podívala s výrazem, že jí to mrzí. Pevně svírala volant, protože Jungkook ji tiskl zbraň k ramenu. „A ty se dívej na cestu jestli nechceš zemřít!"přikázal jí. „Jsi stále lepší a lepší. Taemu hned utečeš. Je to vždycky tak komický sledovat jeho reakce, když ho odmítneš je neuvěřitelný, jak hluboký emoce k tobě má." usmál se. Nel se naštvaně na něj dívala do zpětného zrcátka. Jaktože ho neviděla vzadu, musel být schovaný v kufru a vylézt. „Teď si ale pohraju já s tebou." zašeptal. „Tady můžeš zastavit Jess." přikázal ženě a ta nervozně zastavila auto na uličce do lesa. Jungkook mě pustil a já rychle vyběhla z auta. „Řekl jsem ti, že máš to auto zamknout až zastavíš děvko!" slyšela Nel jeho křik. Jess taky vylezla rychle z auta, ale Jungkook se k ní dostal rychleji. Nel už byla připravená utéct do lesů, ale uslyšela výstřel. Zastavila se a podívala se na padající tělo mrtvé ženy. Jungkook zaklonil hlavu a díval se na nebe, jako by si to užíval a měl z toho potěšení. Nel se na něj dívala vyděšeně až příliš dlouho. Jeho oči zachytili její a Nel se zase rozběhla. „Být tebou tak bych přestal utíkat. Stejně nám neutečeš, jednou tě dostanu já nebo Tae, ale nebylo by lepší si vybrat spíše mě než sexuálního psychopata?" jeho slova ji přinutila zastavit a vzpomněla si na ta hrozné časy kdy ji jen tak využíval. A Jungkook nebyl tak hroznej. Choval se k ní docela dobře.

Tae ji sledoval. Opravdu se zastavila. Věřila Jungkookovým slovům. Opravdu se nechala chytit do jeho pasti. Nemohl to dopustit, nemohl ji nechat jít s ním to by bylo pro ni nebezpečné. Chtěl vyběhnout ze své skrýše mezi stromy, ale Nelinina slova ho překvapila. „Chci vědět, kdo z vás zabil mého otce, pak se rozhodnu, ke komu půjdu dobrovolně." řekla sebevědomě.