"What all we do for love"

Zima, 20 Února 2017

Všichni seděli v kuchyni s jídlem okolo sebe a dívali se na Davida. „Proč přesně to dělá?" zeptala se tiše Emma. David měl na hlavě starou hadru a okolo něj z reproduktoru zněl smích Jokera. „Tím si nejsem úplně jistý ale asi něco plánuje?" pokusil se Lucifer. „Vidím mu do hlavy a ani já sama si nejsem jistá co se tam kurva děje" vydala ze sebe nakonec Audrey. „Měli bychom ho zastavit?" zeptal se Raphael. „Nejsem si jistá tím jak bychom to udělali" Kate pokrčila rameny. „Praštíme ho pánví?" nabídla Sarah a všichni se na ní podívali.

„Nebo Basebalovou pálkou?" přidala se i Rose. „A co vzít plamenomet, je přece hořlavej" vložil se do toho i Jake. „Ani jedno z toho! Co to s vámi sakra je?!" vykřikla Alex pohoršeně. „Nahrazujeme agresi Ellie" uchechtl se jednoduše Jake. „Což mi připomíná kdo s ní jde mluvit dneska?" zeptala se Rose když si nabrala jídlo vidličkou. „Napadlo mě že si s ní půjdu pokecat já" nabídl se Jake a většina se na něj podívala. „Jsi si jistý? Jenom včera tě prohodila zavřeným oknem" namítal Morpheus a všichni se nad vzpomínkou rozesmáli.

„Ale na její obranu, utrousil že je agresivní a navíc ještě tlustá... Taky bych ho prohodila zavřeným oknem" bránila jí se smíchem Sarah. „To nepopírám ale možná to pro něj stále ještě není bezpečné území" vysvětlil Morpheus. „Jste na mě zlí" mumlal si pro sebe Jake. „Nemáš být kretén" všichni se lekli Davidova hlasu. „On nás celou dobu poslouchal?" zeptala se nejistě Alex. „Je to zkurvenej upír samozřejmě že nás slyšel" utrousil Enzo a Alex ho kopla do holeně. „Proč jsou všechny ženský tak strašně agresivní" brblal Jake a všechny ženy v místnosti se na něj podívali.

„Chceš abychom tě prohodili zavřeným oknem... Znovu?" zeptala se ho Audrey. „Ne děkuji, raději jdu za Ellie" vyhrkl rychle Jake a postavil se na nohy. Všichni se uchechtli když ho sledovali odcházet do patra, a potom se znovu podívali na Davida. „Prozradíš nám co přesně děláš?" zeptala se opatrně Kate. „Vymýšlím nové a nové způsoby jak jí zachránit, pár jich mám a stres z Jokerova smíchu mi pomáhá... Možná přidám i řev Godzilly" vysvětloval David a všichni na něj nadzvedli obočí. „Davide jsi si jistý že jsi psychicky v pořádku?" Rose ho oslovila.

David se na ní otočil a usmál se. „Neboj se jsem v pořádku, což mi připomíná mohl bych s tebou o samotě mluvit?" zeptal se jí David. „Jistě" souhlasila Rose. David přikývl a po jejím boku odešel do jeho kanceláře. „Děje se něco?" zeptala se Rose. Rose samotná se okolo nich všech už hodně uvolnila a neustále se všeho nebála takže byla docela v pořádku. „Nerad se na to ptám ale právě teď musím. Jsi Banshee... Chci vědět jestli jsi něco... Neviděla" vysvětloval David a Rose si povzdechla. „Vlastně už pár nocí ze spánku něco kreslím a nejsem si jistá co to je" mluvila Rose.

Rose vytáhla složku s papíry. „Nevím co to znamená ale podívej se na to a jestli v tom něco poznáš" pronesla Rose a papíry mu podala. David opatrně rozložil prvních pár listů papíru. „Vypadá to jako svatba" vydal ze sebe. „A tohle jako krveprolití" Rose ukázala na druhý papír. „Tohle je Paříž?" ptal se David pobaveně. „Myslím že je to Eiffelova věž" souhlasila Rose. „A co je tohle?" zeptal se když se díval na několik papíru. „Nevím, to mi nedává smysl už vůbec, není v tom vůbec nic vidět" vysvětlila Rose a David se na to chvíli díval.

„Co když to souvisí společně, všechny tyhle papíry, co když jsou jako origami?" David si je prohlížel. „Nevím ale můžeš to zkusit" Rose se na něj usmála. „Dobře, děkuji" David se na Rose lehce usmál. „Nemáš za co... A Davide vím že bych to asi neměla říkat, ale tím že se budeš přepracovávat a zvyšovat svůj stres jí nepomůžeš, nepomůžeš jí když zničíš sám sebe" pronesla Rose lehce ho políbila na tvář a odešla z jeho kanceláře. David si povzdechl a sklonil se k papírům, věděl že měla pravdu ale teď už nemohl přestat ne po tom všem co udělal.

Jake opatrně zaklepal na dveře od pokoje Ellie a vstoupil. Ellie se na něj s nadzvednutým obočím podívala. „Ahoj" Ellie ho pozdravila, a on věděl že je k němu o něco méně nevraživá než k ostatním. „Smím s tebou mluvit bez toho abys mě znovu prohodila zavřeným oknem?" zeptal se jí a Ellie se uchechtla. „Jestli mě nenazveš agresivní a tlustou tak ne" souhlasila Ellie a Jake měl na malou chvíli pocit že mluví s jejich Ellie, s tou Ellie kterou tak moc milovali. Měl pocit že byli znovu v minulosti a ona byla s lidskostí a všechno bylo v pořádku.

„Ne to se nechystám" zamítl nakonec Jake a sedl si na její postel. „Tak o čem chceš mluvit?" zeptala se Ellie. „Kdybych tě už před tím varoval že to bude bolet, varoval tě že tě oheň spálí, šla by jsi do toho znovu? Udělala by jsi to všechno znovu?" zeptal se jí Jake a Ellie k němu zvedla pohled. „Ano Jake, všechno jsem to dělala pro lásku, všechno jsem to dělala pro muže kterého jsem milovala" souhlasila Ellie. „Nechala bys jsi ho vést tě kdybys byla slepá? Dovolila by jsi aby tě vedl ve tmě, uprostřed noci? V tichu kdy není nikdo po tvém boky?

Bylo by to stále pro lásku? Kdybych ti řekl že ho můžeš znovu potkat tam nahoře na obloze? Věřila by jsi mu když by jsi měla skákat z výšin? Padala by jsi jenom pro lásku? Nebo by to bylo kvůli šílenství a jedu které máš v hlavě?" ptal se Jake a Ellie cítila bodání slz v očích. „Ocitla jsem se sama zlomená na posteli Jake!" vykřikla Ellie. „A my tě podržíme v hloubi tvého zoufalství" namítal Jake. „Co to sakra děláš Jake?" vykřikla Ellie a prudce se postavila na nohy. „Chci abys si uvědomila že znovu a znovu stojíš přesně na začátku" pronesl Jake a ona se na něj nechápavě podívala.

„Všechno to začalo zlomeným srdcem, láskou, smrtí" vysvětlil Jake. „Nedělej to!" vykřikla Ellie. „Uvědomila by jsi si vůbec ten moment kdy by jsi se konečně zbláznila?" zeptal se opatrně Jake. „Nerozumím ti" namítala Ellie ale někde hluboko v sobě věděla co tím vším myslí. „Myslím že mi rozumíš víc než dobře" namítal Jake. „Ty to nechápeš!" vykřikla Ellie. „Tak mě pouč Ellie! Pouč mě!" vykřikl Jake a Ellie cítila že má slzy na krajíčku. „Všechno co po tom dni zůstalo je zlomené srdce! A stále se snažím napravit všechny ty trhliny které na něm jsou!

Pár kousků z něj jsem už ztratila. A popravdě se děsím toho čím jsem! Moje mysl je mi tak moc cizí a uvnitř mojí hlavy je tak apatické ticho. Už jsem utratila všechnu lásku kterou jsem si nechávala, ale vím že já a Zayn jsme byli vždycky prohranou hrou, a já jsem se na něm stála závislou! Tušila jsem jak to skončí ještě před tím než to mezi námi začalo, věděla jsem už předem že láska může být prohranou hrou, ale pořád jsem v tom pokračovala! A nakonec klečím na dně se zlomeným srdcem a nevím jak dál Jake" vysvětlovala Ellie a Jake se na ní lehce usmál.

„Ellie už před lety jsme se rozhodli jít všem našim strachům tváří v tvář a všechny naše lekce jsme se naučili přes slzy, krev a boj. Ale taky jsme si vytvořili vzpomínky které nikdy v životě nevyblednout. Jednoho dne celý tenhle svět necháme za sebou a proto přes všechnu bolest musíme žít naše životu taky abychom si je navždy pamatovali. Ellie my ten oheň boje ve všech nezaložili, vždycky v nás i v nich hořel, ale jednou až budeme pryč, ten oheň bude stále hořet dál a dál. V Zaynovi i Jasonovi taky hořel takový oheň a nikdy by nechtěli aby v tobě pohasl" Jake jí lehce pohladil po tváři.

Ellie si dala ruku před ústa a potom se podívala na Jakea. „Co všechno neuděláme pro lásku že ano?" zeptala se ho a Jake se zasmál. „Někteří lidé pro lásku procestují celý svět a nikdy nenajdou to co hledali Ellie, můžeme být šťastní že i jen na malou chvíli jsme našli a měli v náručí přesně to co jsme chtěli a hledali, protože mnozí lidé na světě to nikdy nedostali" vysvětlil Jake a Ellie tiše sklonila hlavu k zemi. „Chci to zpátky Jake, ale víc než Zayna... Chci zpátky Jasona. Jake byl pro mě vším" pronesla Ellie a podívala se na něj, Jake k ní přistoupil a chytil jí za ruku.

„Byl to můj bratr Jakeu, když byl pod palbou měla jsem krýt jeho nejenom Emmu" vysvětlovala Ellie. „Zeptám se Ellie... Kolik pro tebe Jason znamenal?" zeptal se opatrně Jake. „Byl to můj bratr Jake! Kdybych umírala na kolenou byl by to člověk kterého bych zavolala aby mě zachránil! Kdyby se topil do slova bych si z hrdla vyrvala plíce aby mohl dýchat!" vykřikla Ellie a její oči se konečně naplnili slzami. Jake jí tiše sledoval a přemýšlel. „Ellie... Byl pro tebe Jason víc než David?" ptal se Jake a Ellie se na něj podívala naprosto pohoršeně.

„Ne! Oba dva jsou mí bratři a já oba dva milovala! To stejné bych udělala pro Davida! Proto to tolik bolí! Protože vím že oni dva by pro mě udělali to stejné! Kdyby to byl David místo Jasona byla bych na tom stejném místě! Nikdy bych si mezi nimi nemohla vybrat! Jsou to moji bratři. Kdyby byla moje duše rozdělená na dvě poloviny jedna by šla k Davidovi a ta druhá k Jasonovi. Je to jako, jako emocionální provazy nějakého pouta které je z ničeho nic přetrženo a já mám jeden bolestivý volný konec který nemůže nic nahradit" vysvětlovala mu Ellie.

Jake si povzdechl. „Ellie na konci toho všeho ať děláš cokoliv, nesmíš zničit samu sebe jen pro lásku ať je to láska k Zaynovi nebo Jasonovi. Nemůžeš zničit samu sebe jenom pro lásku i když to bolí" Jake se rozhodl nakonec promluvit a Ellie ho sledovala. „Víš že nemůžu" pronesla tiše a odvrátila od něj pohled. Jake se s povzdechem zvedl a vydal se ke dveřím. „Jake" její hlas ho zastavil. Jake se na ní otočil. „Možná by jsi se měl řídit svými vlastními rady i ty" pronesla a Jake se zasekl když mu došlo co tím vlastně myslí. „Možná máš pravdu" souhlasil Jake.

Jake odešel z jejího pokoje a vydal se za Luciferem. „Luce potřebuji s tebou mluvit" požádal ho. Lucifer se zvedl z křesla a vydal se k němu. „Prohodila tě znovu oknem?" zeptal se a Jake obrátil oči v sloup. „Máš být můj nejlepší přítel můj Luce, to znamená že máš být na mojí straně" vyhrkl pohoršeně Jake a Lucifer se rozesmál. „Ale ne. Luce potřebuji mluvit z Mazikeen" pronesl Jake a Lucifer se zasekl. „Jsi si jistý že to chceš udělat? Po tom všem co ti udělala?" ptal se Lucifer nejistě, nechtěl svého přítele přivést do téhle situace.

„Já a Ellie jsme spolu mluvili, něco jsem jí řekl a ona mi oznámila že bych se měl řídit svou vlastní radou, má pravdu, takže chci mluvit s Mazikeen" souhlasil Jake. „Ellie ti to poradila... Sakra Jake co to kurva?" zeptal se Lucifer a Jake nad ním obrátil oči v sloup. „Pomůžeš mi nebo ne?" zeptal se Jake. „Ano, ano pomůžu, tak jdeme" souhlasil Lucifer a společně sestoupili do pekla. „Dobře Mazikeen je za těmihle dveřmi, může tam jenom jeden z nás" vysvětlil Lucifer. „Dobře tak jdu na to" souhlasil Jake a ihned sáhl po klice dveří, Lucifer mu dal ruku na rameno.

„Opravdu jsi si jistý?" zeptal se Lucifer. „Ano, jsem si jistý, tohle musím udělat" Jake přikývl, otevřel dveře a vešel do místnosti. Mazikeen seděla na zemi. Její dlouhé vlasy byli mastné a v očích plál hněv. Maze se na něj podívala. „Tak jsi nakonec přišel" ušklíbla se na něj. Jake na těžko polkl. „Jediné co jsem od tebe chtěl bylo abys mě milovala, abys mě měla ráda, ale to jsi nikdy neudělala, rozhodla jsi se zradit všechno, rozhodla jsi se zradit mou lásku a víru v tebe. Rozhodla jsi se ublížit mé nejlepší kamarádce. Jediné co jsi měla udělat bylo milovat mě.

Ale mám pocit že i tehdy jsi mnou pohrdala. Dneska jsem měl rozhovor, a zeptala se mě, co my neuděláme pro lásku? A došlo mi to. Udělal jsem pro lásku všechno a chci odpovědi. Chci odpovědi proč jsi to udělala?" Jake k ní mluvil a snažil se aby neplakal. „Protože jsi pro mě nic neznamenal Jake! Kdybych to dokázala měla jsem se stát starším a ty a ta tvoje kamarádka jste to všechno zničili, a kvůli vám mě stáhli do pekla!" vykřikla Maze. „Byla to moje druhá šance" vysvětlovala Maze. „Druhá šance?" nechápal Jake a Maze se uchechtla.

„Před mnoha lety vedlo nebe válku s peklem, kterou jsem pomohla začít já. Sblížila jsem se z Luciferem a špehovala jsem Azariah a Zanea, když otěhotněla, řekla jsem to. Anděl se nesmí míchat s démonem, a tak jsem pomohla válce. Měla jsem jí zabít, to dítě, ale někdo jí zachránit. A já přísahám na všechno co je mi stále svaté. Jestli se odsud jednou dostanu, první co udělám bude že jí podříznu hrdlo" procedila skrze zuby Maze a Jake na těžko polkl. „Jedině přes mou mrtvolu" pronesl Jake a otočil se na podpatku.

„A neboj se Maze, odsud se už nikdy v životě nedostaneš, a pokud ano, osobně se postarám o to abys už nikdy nikomu neublížila" pronesl Jake a odešel pryč z pokoje. Lucifer na něj čekal. „Je všechno v pořádku?" zeptal se Lucifer. „Ano, všechno je v pořádku, a poprvé po mnoha letech, jsem i já sám v pořádku" souhlasil Jake a Lucifer se na něj usmál. „Dobře pak jdeme zpátky na horu" uchechtl se Lucifer a společně se vrátili do hradu. Audrey na ně čekala v hale a mračila se na ně. „Ach bože" povzdechl si Jake když věděl co příjde.

„Nemůžete jenom tak odejít aniž by jste něco řekli! Nemohli jsme vás najít, nepřišli jste když jsem volala! Byli jsme vyděšení k smrti!" ječela na ně jako smyslů zbavená. Andy stál za ní a pobaveně se chechtal. Jake se podíval na Lucifera. „Právě teď bych se raději vrátil za Maze než prošel její přednáškou" špitl k němu. „Raději ne, došla by si pro nás a odtáhla by nás za ucho zpátky sem" namítal Lucifer a Audrey po něm hodila lampu. „Kurva ženská!" vykřikl pohoršeně Lucifer. Jake se nad tím usmál a věděl to, bude v pořádku, tak nějak měl tušení, že bude v pořádku.