"These are the memories of your soul" Part 2/2

Jaro, 1 Dubna 2017

Všichni stále seděli v obýváku před obrazovkou. „Všichni v pořádku, můžeme pokračovat?" zeptal se Raphael a všechny zkoumal pohledem. David i Ellie na těžko polkli. „Jste oba dva v pořádku?" zeptala se jich Audrey protože jenom z Davida cítila tu neskutečnou úzkost. „Jsem v pořádku" odsekla Ellie a odvrátila od nich pohled. „Ano jsem v pořádku jenom mi teď něco došlo, něco co mi přináší hodně velkou úzkost, ale jsem v pořádku nemusíš se o mě bát Audrey" David se na ní usmál a dívka přikývla. Raphael také přikývnul a znovu spustil video.

,,Ahoj nesu ti jídlo" Ellie ho pozdravila, dveře byli otevřené ale to Justin nesměl mluvit. ,,Slyšel jsem křik" pronesl z úsměvem Zayn a Ellie se uchechtla. ,,Měla jsem s ním jednu jedinou konverzaci a chci ho zabít neonově růžovým kartáčkem na zuby" pronesla Ellie a Zayn se rozesmál. ,,A to není ani všechno včera za mnou došel anděl Michael a oznámil mi že se Audrey připoutala k nebeským sloupům a odmítá sejít dokud tu bude. Adam na něj ukázal prostředníček a odjel. Ginny ho právě nazvala hajzlem a David ho úplně ignoruje, to nebyl plán který jsem měla" pronesla ze smíchem Ellie. ,,Řekl bych že tvoji přátelé ví proč to dělají" usmál se Zayn a převzal si od Ellie jídlo které mu donesla ale odložil ho stranou.

,,Počkat a kde máte Alex?" Zayn se na dívku zeptal. ,,Snaží se přesvědčit Audrey aby šla zpátky a tipla bych si že Sarah před pár minutami odešla do hradu olymp stěžovat si" vysvětlila Ellie. ,,Proč jsi za mnou vlastně došla?" zeptal se Zayn z úsměvem a Ellie si z povzdechem sedla na postel. ,,Milovala jsem ho Zayne, byl to můj nejlepší přítel a byl pro mě vším. Proč by všechno to dělal?" vydechla Ellie. ,,Nevím Ellie, taky to popravdě moc nechápu" vysvětlil Zayn. ,,Smím tě obejmout?" zeptala se Ellie. ,,Vážně se ptáš?" zasmál se Zayn, natáhl se k ní a pevně jí obejmul.

,,Nejsem si jistá jestli ho ještě znám" pronesla tiše Ellie. ,,Je mi to líto" vydechl Zayn a odtáhl se od ní. ,,Nemusí být nebyla to tvoje vina, právě naopak, zachránil jsi mě, a ne jednou" Ellie se zasmála. Ellie začal zvonit mobil.

Justin, bože tak dlouho si na něj nevzpomněla, ani nevěděla jestli tu ještě je něco na co by si měla vzpomenout. „Mám pocit že vy dva jste si byli souzení od samého začátku" uchechtla se Sarah a všichni se na ní podívali. „Bože tak moc jsme se báli toho že začneš randit chtěli jsme tě spoutat v sídle a nikam nepouštět" uchechtl se David a Ellie se na něj podívala. „Možná jsi to měl udělat, asi by to bylo lepší pro všechny z nás" Ellie pokrčila rameny. „Potom by jsi ale nikdy nemilovala a to bych nedopustil" zamítl to David a Ellie si povzdechla.

Nestihli to, nestihli reagovat, v jeden moment se na jedné straně objeví Andrew který na ně křičí něco čemu nikdo nedokázal rozumět a v druhé straně slyšeli dívčí výkřik. Všichni se prudce otočili aby viděli Ginny probodnutou kůlem skrz na skrz. Audrey vykřikla když jí její kamarádka padla do náruče. Audrey se podívala na Andrewa. ,,Je pozdě" pronesl tiše Andrew, tak moc se snažil aby jí mohli zachránit, ale bylo moc pozdě. Všichni se na sebe podívali a v očích měli slzy. Pokud si Ellie myslela že to válkou skončilo. Že to skončili smrtí jejích rodičů spletla se. Nikdy to neskončí, nekončí to ani smrtí Ginny, nikdy to neskončí. Smrt Ginny je jen další oběť ve válce, která bude trvat do konce jejích životů.

Ginny ah bože Ginny, jedna z jejích nejlepších kamarádek která umřela už před tak dlouhou dobou a ona si na ní tak dlouho nevzpomněla ani neuctila její samotnou památku. „Občas mi chybí, byla tak odvážná, víc než kterýkoliv jeden z nás" pronesla Ellie. „Milovala nás víc než cokoliv jiného na světě, byli jsme její jediná rodina kterou kdy doopravdy měla" souhlasila Sarah a lehce se na svou kamarádku usmála. Ellie na těžko polkla, věděla že Ginny byla sirotek a tak moc nenáviděla to že nikdy nemohla najít jinou rodinu než jakou byli oni samotní.

Jediní co nakonec zůstali opilí byla Ellie, Adam a Alex. Jason a Audrey kteří se neopili je vedle domů a měli pocit že je všechny zabijí. Ellie zvládla jít ještě trochu sama takže jí nemuseli podepírat. Audrey podepírala Alex a Jason podepírala Adama. Jenže tu byl problém Alex neustále zpívala Audrey do ucha a toho začínala mít opravdu dost takže v nepozorované chvíli... Shodila Alex do kanálu. Na hluk se Jason otočila. ,,Kde je Alex?" ptal se Jason a Audrey se po oku podívala do kanálu. ,,Okamžitě ji vytáhni!" okřikl Jason svou kamarádku a Audrey si povzdechla.

Audrey nakonec vytáhla Alex z kanálu který se na ní lehce vražedně díval. ,,Nádraží!" vykřikla Ellie a všichni se na ní podívali. Jason pustil opatrně Adama připraven zastavit svou sestru která doběhla k okýnku kde se prodávali lístky. ,,Chci jeden lístek do Bradavic!" vykřikla Ellie a Jason vyprskl do smíchu. ,,Pane Bože" dostala ze sebe Audrey. Všechny jejich myšlenky přehlušil vlak který zrovna dojel k nádraží. Všichni viděli jak se Ellie rozzářili oči. ,,Mašinka Tomáš!" vykřikla Ellie a chtěla se vrhnout po vlaku. ,,Ne!" Jason i Audrey se k ní rozeběhli a pevně jí chytili.

,,Pusťte mě!" křičela Ellie a kopla svého bratra do rozkroku. ,,Bradavice jdu za tebou!" vykřikla Ellie a na jistotu se vrhla do stěny. ,,Ellie!" ječel Jason ale ta ho neposlouchala a rozhodla se to udělat znovu. ,,Zastav jí!" Audrey okřikla Jasona když se Ellie do stěny vrhla po třetí. ,,To byla asi špatná stěna" zahlásila smutně Ellie. ,,Víte když mi volal David a požádal mě abych na vás po cestě dával pozor, tohle jsem fakt nečekal" ozval se hlas a Audrey z Jasonem se otočili na Sarah která všechno z úsměvem ve tváři nahrávala na mobil.

To už ale měla Audrey ve tváři klacek který držela Audrey. ,,Expecto Patronum, Crucio, Žer slimáky!" křičela Ellie všechna možná kouzla a Audrey si povzdechla. ,,Počkat... Kde je Adam a Alex?" zeptal se Jason když se rozhlédl. Audrey vytřeštila oči a šli je hledat. ,,Mám Adama" zvolal Jason. ,,Ustlal si v zahradě" zvolal Jason ze smíchem. ,,Mám Alex zvrací do řeky" pronesla nakonec Audrey když viděla svou sestru. ,,Lidi tohle musíte vidět" smála se Sarah. Oba dva se otočili a došli k Ellie aby jí viděli z náhodnou rukavicí kterou někdo ztratil naraženou na nohu.

,,Dobby je volný! Dobby dostal ponožku!" křičela Ellie, Jason to v ten moment definitivně ztratil a zhroutil se na zem smíchem. ,,Sarah vezmi prosím Alex, Audrey vezmi Adama já beru Ellie a pohlídám jí" pronesl Jason a obě dvě dívky přikývli. Jason vyhodil rukavici, vzal Ellie a vedli je domů když Ellie něco viděla. ,,Útulek!" vykřikla Ellie, Jason to nečekal když se mu vykroutila z náruče a rozeběhla se ke dveřím. ,,Sakra Ellie!" křičel Jason když sledoval jak se jeho sestra snaží vloupat do útulku. Jasonovi se nějak povedlo jí odtáhnout i když ho Ellie kopala a vést jí zpátky domů.

,,Jasone vezmeš na chvíli Alex ať dostanu klíčky?" požádala ho Sarah. Jason přikývl pustil Ellie která si sedla na patník a chytl Alex. Sarah odemkla a otevřela dveře a vrátila se převzít Alex. Jason se otočil aby vzal Ellie ale ta byla pryč. ,,Lidi kde je Ellie?!" vykřikl Jason když obě dvě dívky odvedli Alex a Adama do postelí. ,,Zayne můžeš vyjít Jason je mimo město vrací se zítra večer" zvolala Sarah a Zayn vyšel ze sklepa. Audrey byla jediná co slyšela Jasona. ,,Jak že je Ellie pryč?!" vykřikla Audrey a vyběhla z hradu a hned za ní šli Sarah a Zayn.

,,Řeknete mi co se stalo?" zeptal se Zayn. ,,Jason nás vytáhl pít. Adam, Alex a Ellie se opili. Adam a Alex už jsou v posteli ale očividně jsme ztratili Ellie" vysvětlila Sarah a Zayn se zamračil. ,,Myslím že jí vidím" pronesl a ukázal k velkému kontejneru na odpadky. ,,Pane Bože" vydechla Audrey už asi po šestnácté za celý večer když viděla její kamarádku jak spí v kontejneru. ,,Zane pomoz mi jí vytáhnout prosím" požádal ho Jason. Zayn přikývli a společně vytáhli Ellie kterou odnesli do postele kde jí sundali boty a přikryli jí dekou aby se prospala a vystřízlivěla.

„Ach bože má pořád ještě někdo to video?" uchechtla se Sarah. Ellie se kousla do rtu, její nejšťastnější vzpomínka tedy donedávna dokud Jason nezemřel. Bože v ten den ho tolik milovala. „To video měl jenom Jason" vydechla roztřeseným hlasem který nedokázala udržet na uzdě a všichni se na ní podívali. Emmě to došlo. „Proto jsi zabila když jsme šli do baru pít" došlo to Emmě a Ellie se na ní podívala. „Až moc ti ho to připomínalo, pořád jsi ho slyšela v hlavě, proto jsi to udělala" vydala Emma a Ellie od ní odvrátila pohled, nechtěla aby měla pravdu.

,,Co budeme dělat... S tímhle?" zeptala se Alex a ukázala na vlky. ,,Uh budeme ječet jako holky a modlit se aby nám došel někdo pomoct?" zeptal se Adam. Všichni se na něj podívali. ,,Jak přesně většinou řešíte svoje problémy?" zeptal se Zayn a na všechny se podíval. ,,Uh... Neřešíme, uděláme jenom větší problém který ten předchozí skryje" vysvětlila Audrey. ,,Tak nějak to nikdo z nás nemá ani sílu popírat" pronesl nakonec Jason. ,,Co takhle zavolat Lucifera a ostatní?" Ellie se podívala na anděla který stál hned vedle ní. Audrey se na ní podívala.

,,To je vlastně docela dobrý nápad" pronesla Audrey zavřela oči a modlila se ke svým přátelům. K Luciferovi, Raphaelovi, Jakeovi a Andrewovi. ,,Proč máš pocit že nás voláš jenom když máte problém?" zeptal se Lucifer když se objevil. ,,To není jenom pocit" zahlásila Alex na jistotu když se objevil i Raphael, Jake a Andrew. Raphael a Lucifer roztáhli křídla a začali s nimi mávat díky čemuž vytvořili vítr a odhodili vlky. Audrey se usmála a obejmula Lucifera. ,,Děkuji vám za pomoc" usmála se Audrey a Lucifer se na ní podíval jako na poklad a Andrew se uchechtl.

„Ano přesně tak nás voláte jenom když se něco posere" uchechtl se Lucifer a Audrey ho loktem lehce dloubla do žeber. „Drž hubu to není pravda milujeme vás, jste naše rodina" pronesla Audrey se smíchem a všichni okolo s ní okamžitě souhlasili. „To je pravda, jsi součástí rodiny, sice vás voláme když jsme v problémech ale to neznamená že nejste rodina" pronesla k němu Ellie ale ani jednou se na nikoho z nich nepodívala, odmítala to. Doufala že udrží svoje emoce na uzdě, že nebude plakat, že se nezhroutí z toho všeho co jí ukazují.

Ellie sešla schody aby čelila muži ležící v otevřené rakvi, ze zlatým šípem vraženým do hrudníku. ,,Ahoj Vlade" pronesla tiše a zaslechla jak se zvuk jejích podpatků rozlehl po místnosti a musela se uchechtnout. ,,Ještě před rokem a půl jsem tvrdila že podpatky jsou ďáblův nástroj, a podívej se na mě teď, změnila jsem se Vlade, a nevím kým budu až se vrátíš, nevím jestli ta dívka kterou si poznal bude ještě na živu" vydala ze sebe Ellie a opřela se o okraj prázdné rakve. ,,Hodně se toho změnilo, a bude tu hodně věcí které ti budu muset jednou vyprávět" vysvětlovala.

,,Víš... Chybíš mi" přiznala se opatrně Ellie. ,,Netuším kým za další dva roky budu ale můžu ti slíbit že budu přímo tady" Ellie se usmála a políbila ho na čelo. Ellie se odrazila od rakve a vydala se ke schodům. Potom se zasekla a sáhla si na svůj krk kde měla rubínový náhrdelník. ,,Nikdy ho nepřestanu nosit to slibuji" Ellie zavřela oči, vyšla schody ze sklepa a vydala se ven z kostelíku. Krátkou cestou se vydala k hradu před kterým na ní čekal David s Jasonem. ,,Nemuseli jste na mě čekat" namítla ke svým bratrům kteří se na ní podívali a nadzvedli obočí.

,,To sice nemuseli ale jsi naše malá sestra museli jsme se ujistit že budeš v pořádku" pronesl Jason a Ellie se lehce usmála. ,,Díky" Ellie se na ně usmála a oba dva je obejmula. ,,Jenom jsem potřebovala na chvíli přemýšlet, ale jsem v pořádku, nic se mi nestalo" vysvětlila Ellie a po boku svých bratrů se vydala do hradu. Všichni se na ní podívali. ,,Je všechno v pořádku? Neprobudila jsi dalšího Draculu?" uchechtla se Sarah a Ellie po ní hodila kapesníky. ,,Ne nikoho jsem neprobudila, zatím ale moc neprovokuj" Ellie se na ní ušklíbla a sedla si ke stolu.

„Myslím že jsi nikdy nemohla předpovídat že za dva roky budeš sedět tady zatím co tvoji přátelé a rodina se ti budou snažit zapnout lidskost" uchechtla se Rose. „Kde máš mimochodem ten náhrdelník co ti dal?" zeptala se Alex a Ellie na těžko polkla. „Už ho nenosím, nemám pro to důvod" Ellie pokrčila rameny ale instinktivně si sáhla na krk. Tak nějak jí ta váha rubínového náhrdelníku na jejím krku chyběla a nenáviděla to. Ellie zavřela oči a zhluboka se nadechla, nemohla si dovolit před nimi projevit všechny svoje emoce které držela.

„Davide, do dneška si pamatuji na ten den kdy jsi mi zmizel ze života. Měla jsem pocit že mi vzali část mého srdce. Když mi bylo čtrnáct a tobě osmnáct nepotřebovali jsme slova, abychom mohli mluvit, stačilo sedět vedle sebe a vědět co ten druhý říká. Stávalo jsme spolu v obětí jen tak třeba i hodinu a vůbec nám nevadilo že vypadáme divně. Sedávali jsme na balkóně a snili jsme o tom jaká bude budoucnost. Chodili jsme po lese a pořádali jsme moukový, klackový nebo polštářový války." Ellie se tiše zasmála a podívala se na svého bratra který se uchechtl, ty doby si dobře pamatoval.

David svou sestru obejmul. „Miluji tě sestřičko" vydechl David a políbil svou sestru na čelo. Jako další přišel na řadu Jason. „Jasone... Děkuji" vydechla tiše Ellie a Jason se na svou sestru nechápavě podíval. „Za všechno, za záchranu života, za lekce zvládání agresivity kdy jsem tě skoro utopila v žumpě, za to jak jsi mě opilou vedl domů a nepokusil se mě zabít i když jsem ti určitě udělala ostudu" vydala ze sebe Ellie a Jason se zasmál. „Jo ten jeden zážitek mi stačil" vydechl Jason a Ellie se zasekla. „Proč? Co jsem dělala Nic si totiž nepamatuji a ostatní mi nic neřekli" vydechla nejistě.

„Když jsme šli na nádraží pokoušela jsi se koupit si lístek do bradavic, když přijel vlak začala jsi křičet mašinka Tomáš obživl, potom jsi vzala klacek který si píchla Audrey do obličeje a začala na ni řvát kouzla, potom jsi začala řvát Bradavice jdu za tebou a třikrát jsi se vrhla do stěny, no a poslední kapka byla když jsi si na nohu narazila rukavici kterou někdo ztratil na nádraží a řvala jsi Dobby je volný, Dobby dostal ponožku" Jason začal vyprávět a Ellie přemýšlela jestli by nebylo jednoduší se teď a tady na místě propadnout do země.

„Tak proto když jsem šla na nádraží tak chlap na mě ječel lístky do Bradavic nevedeme" vydala ze sebe tiše Ellie a Jason se zasmál. „To není všechno když jsme šli tady ulicí tak jsi zahlédla útulek a snažila jsi se ho vykrást a adoptovat si psy, když se ti to nepovedlo naštvaně jsi si to odkráčela pryč když jsme potom ukládali ostatní odkráčela jsi si to a ustlala jsi si v kontejneru po kterém si následně dost smrděla" pokračoval Jason a Ellie vytřeštila oči, asi bylo dobře že si zrovna tyhle věci nepamatovala. „Teď děkuji bohu za to že si to nepamatuji" vydechla tiše Ellie.

„Ale chápu ztrapnila jsem se do konce svého života " vydala ze sebe z úsměvem Elli a Jason jí obejmul. „Za nic na světě bych to nevyměnil" vysvětlil Jason a dal svojí sestře polibek do vlasů. Ellie se snažila hrát silnou i přes to že plakala, a tak moc se za to styděla. Jako další na řadu přišla její nejlepší kamarádka Sarah. „Sarah ty a Adam jste mojí nejlepší přátelé a nevím co bych bez tebe dělala. Vy dva jste byli první kterým jsem řekla že jsem upír a nesoudili jste mě. Vždy jsi stála po mém boku ať jsem se dostala do sebevětších průserů a že to občas byli řádný průsery.

Vy dva jste byli můj důvod proč bojovat a jsem vám vděčná za všechno. Obětovali jste pro mě všechno tak teď chci aby jsi věděla že se omlouvám za to do čeho jsem tě dostala" vydala ze sebe Ellie a Sarah jí ihned obejmula. „Miluji tě Ellie a chci aby jsi věděla že všechno jsem dělala dobrovolně" pronesla jednoduše Sarah a obejmula svou kamarádku. Jako další došli na řadu Audrey a Alex. „Holky už si nedokážu představit že bych vás tu neměla, stáli jste při mě, snášeli mou agresivitu, depky, opilost, můj smích který zní jako lachtan skřížený z velbloudem" pronesla Ellie a holky se hned na to začali smát.

„Snažíš se nás rozesmát protože tě to bolí" pronesla Ady a Ellie v ten moment nenáviděla skutečnost že je Anděl. „Jo... To máš sakra pravdu protože to bolí a já netuším jak bych se měla správně rozloučit" vydala ze sebe Ellie a její kamarádky jí ihned obejmuli. „Navždy za tebe budeme bojovat" promluvila Alex a Ellie se lehce pousmála. Jako další došel Zayn. „Zayne pamatuješ jak jsi mi tenkrát řekl že kdykoliv kdy budu chtít skočit mám tě zavolat? Teď potřebuju aby jsi neskákal ty a postaral se o Sárinku protože tě bude potřebovat, oni všichni tě budou potřebovat.

Chci aby jsi žil dál, byl šťastný, měl rodinou, nechci aby jsi se utápěl ve smutku a ve vzteku jdi dál. Budu tě sledovat ze shora a usmívat se až uvidím jak jsi opět šťastný" Ellie se usmála a obejmula ho. Ellie se cítila hůř a hůř, a cítila že se začala propadat do temnoty když se okolo ní objevili lidé. Zahlédla shluk několika křídel. Jedny téměř černé a tři zářivě bílé. Musel to být Lucifer, Michael, Raphael a sama Audrey. Cítila něčí ruku na čele ale to už začala zavírat oči, aby se propadla do lákavé temnoty která se jí chystala pohltit a už nikdy jí nepropustit ze svých spárů.

„Skoro jsi umřela" vydechla stále ještě docela otřesená Sarah a Ellie se na ní podívala. „A taky to byl ten den kdy jsme potkali Emmu" smála se Alex. „A kdy jsme jí donutili jít s námi do sídla i když nepodporovala únos na který jsme se všichni chystali hned jak jsme zjistili že je to jejich sestra" pronesl se smíchem Lucifer. „Protože jste moje rodina, a nemůžete mě jenom tak unést aníž by jste něco řekli mojí mámě!" vykřikla pohoršeně Emma a nechala se od Enza obejmout okolo ramen, tuhle směšnou hádku už měli a znovu ji mít nechtěli.

,,Ellie mohl bych s tebou mluvit?" Zayn jí opatrně oslovil. Ellie se na něj podívala a přikývla. ,,Jistě" odsouhlasila a společně se vydali do jejího pokoje. ,,Žádné vtipné věci!" upozornil je Jason a Ellie obrátila oči v sloup. Věděla že její bratři jí budou odposlouchávat a možná k tomu přesvědčí i Emmu ale bylo jí to jedno. ,,O čem jsi chtěl mluvit?" zeptala se Ellie a postavila se naproti Zaynovi aby mu mohla vidět do očí zatím co na ní mluví. ,,Ellie dneska jsem si něco uvědomil asi tím nejhorším způsobem na světě" začal Zayn a Ellie nadzvedla nechápajíc obočí.

,,Ellie dneska když jsi umřela mi to došlo, došlo mi že k tobě něco cítím, a tak moc to bolelo, a vím že jsem to nepotřeboval k tomu abych věděl že tě miluji, ale bylo to něco co mě donutilo ti to říct protože nikdy nevím jak dlouho tu jeden z nás zůstane. Ellie miluji tě" pronesl Zayn a Ellie se na něj usmála. ,,Taky tě miluji Zayne" oznámila Ellie a široce se na něj usmála. ,,Takže Ellie staneš se mou přítelkyní?" ptal se Zayn. ,,Řekni ano!" ozval se Emmin hlas a Ellie se rozesmála. ,,Jistě že nás odposlouchává i ona už jí zkorumpovali" smála se jednoduše Ellie.

Potom se Ellie podívala na Zayna. ,,Ano Zayne budu s tebou chodit, a vy mě přestaňte odposlouchávat" zvolala Ellie jak na Zayna tak na svoje tři sourozence. Zayn se usmál a přitáhl si jí do polibku. Ellie mu polibek oplatila a když se od sebe odtáhli pevně ho obejmula. ,,Už nikdy neumírej ano?" požádal jí Zayn. ,,To slíbit nemůžu, ale můžu slíbit že se budu alespoň snažit o to aby se to znovu nestalo" slíbila mu Ellie. ,,Víc asi nedostanu takže se spokojím s tímhle" odsouhlasil Zayn a společně jí obejmul, a na malou chvíli bylo všechno zase v pořádku, ale nikdo z nich si nebyl jistý na jak dlouho přesně.

„Bože to jsme se ze Zaynem dali dohromady pár hodin po tom co jsem skoro umřela a Emma nás odposlouchávala" pronesla Ellie a ve tváři se jí objevil lehký úsměv který se snažila co nejvíce a co nejrychleji zahnat. „Ano a mě jsi to řekla až o několik dní později" zabrblal pohoršeně David a Ellie nad ním obrátila pohled. „Byl jsi až moc ochranářský bratr který by ho mohl zmlátit a to jsem se nechystala riskovat za nic na světě" vysvětlila Ellie nakonec a uhladila si vlasy aby jí nelezli do obličeje zatím co se video na obrazovce znovu rozeběhlo.

,,Jasone... Ta bylinka... Nebyla to tráva že ne?" vydechla tiše Ellie. ,,Tráva? Co tím myslíš? Plevel jsem do toho rozhodně nedal" oznámil Jason. ,,Ne tahle tráva Jasone" Emma zaklonila hlavu dozadu. Jason se zasekl a přemýšlel. ,,Oh, aha... Jo je to tráva" odsouhlasil Jason. ,,JASONE!" ozval se výkřik ode všech z nich. Až na Sarah. ,,Zhulil jsi jí?!" vykřikl David. ,,Možná" vydechl Jason a potom se zasekl. ,,Chci McDonald!" vykřikla Sarah a všichni se na ní podívali. ,,Sar teď ne musíme vyřešit to že jsi očividně zhulená" pronesl Zayn jako její starší starostlivý bratr kterým byl.

,,Jdu do McDonaldu chcete někdo něco?" Sarah se vrávoravě zvedla od stolu. ,,... Jo kuřecí nugetky prosím" pronesl Adam a všichni po něm střelil pohled. ,,Sarah sedni si" David svou přítelkyni posadil na židli. ,,Hej lidi pamatujete si jak Adamův krocan Jerry na díkuvzdání utekl? Ellie lhala o tom že utekl omylem ho uvařila a všichni jsme na díkuvzdání ve skutečnosti jedli krocana Jerryho" mluvila Sarah a Ellie zbledla. ,,Uvařila jsi mého krocana?!" vykřikl Adam. ,,Nevěděla jsem že je to tvůj krocan?! Kdo vůbec má krocana jako mazlíčka!" oplatila mu křik Ellie a začala od něj couvat.

,,Jasone?" Emma ho oslovila. ,,Ano sluníčko?" uchechtl se Jason. ,,Být tebou zdrhám než tě za to někdo zabije" oznámila mu Emma. ,,Jo to bych mohl ale tohle bude ještě sranda a já toho chci být součástí" smál se Jason. Nakonec se všichni z nich ocitli ve frontě na McDonald. ,,Kdy a proč jsme s tímhle souhlasili?" ptala se Ellie všech. ,,Když se tě Adam snažil zabít zvolala jsi kdo chce McDonald a Sarah byla tak nadšená že byla ochotná praštit Adama tyčí takže... Jsme tady" pronesla Alex na vysvětlenou a Ellie nad vzpomínkou přikývla zatím co všichni hlídali Sarah.

Jejich zhulená kamarádka totiž zrovna chtěla oslovit policisty a to by nebylo dobré pro nikoho z nich. ,,Já nejsem zhulená!" namítala Sarah a všichni se na ní podívali. ,,Mimochodem David kouří v autě, Sarah je s tím v pohodě ale nesmíme to říct Ellie" pronesla Sarah a všichni se na ní podívali. ,,Ty kouříš v autě?!" Ellie okřikla svého bratra. ,,Kdy o sobě začala mluvit ve třetí osobě?" zeptal se Zayn. ,,A proč vůbec" dodala Audrey. ,,Sarah" David se jí pokusil oslovit ale Sarah se psychoticky usmála. ,,Jsem batman!" vykřikla a rozeběhla se skrz celý McDonald.

,,Co to kurva?" vydal ze sebe Adam. ,,Já nevím ale o tvém kouření v autě si promluvíme později" oznámila Ellie a podívala se na Davida, když viděli že se Sarah vrací. ,,Mimochodem víte o tom že spolu Ellie a Zayn chodí?" ptala se Sarah. ,,Vy spolu chodíte?!" vykřikl David. ,,Ne my spolu nechodíme!" bránila se Ellie. ,,Cože to prosím?" ozval se Zayn a Ellie zaklela. ,,Teda ano ale ne, ale pane bože!" Ellie křičela. ,,Ano chodíme spolu Zayne! Ale pro tebe Davide je to ne protože by jsi ho vyslýchal a já nevím co a pro vás taky ne!" Ellie zaúpěla a praštila hlavou o stůl.

,,Ty zapomeneš na to že kouřím v autě a budeš to ignorovat a já slíbím žádný výslech" pronesl David a Ellie si povzdechla. ,,Platí" odsouhlasila nakonec Ellie. Takže všichni skončili tak že seděli okolo stolu v McDonaldu a jedli hamburgery, hranolky a kuřecí nugetky s kofolou a milkshakem. ,,Myslíte že díky tomu vystřízliví?" ptala se Alex. ,,Musí, zítra ráno jde ke své rodině a jestli zjistí že je nebo byla zhulená sakra zdechneme" nadávala Ellie. ,,M – Mo – Mor – Morpheus" vykoktala ze sebe Sarah a potom sebou sekla a potom hlavou praštila o stůl u kterého všichni jedli.

Všichni se na Sarah podívali a potom na sebe. ,,Dojíme nejprve nebo?" ptala se Audrey. ,,Myslím že odsud se nedostaneme" oznámil Zayn. ,,Proč?" nechápal David. ,,Před Mekáčem jsou policajti co si asi pomyslí když poneseme bezvládné tělo?" ptal se Zayn a všichni se na sebe podívali. ,,Svalíme to na Jasona?" zeptala se Alex. ,,Svalíme to na Jasona" odsouhlasili ostatní. ,,Hej jsem hned tady!" vykřikl Jason. ,,Ty jsi jí zhulil" Emma se na něj podívala. ,,Přemístím nás?" nabídla se Audrey. ,,Ano prosím" odsouhlasil David protože věděl že by se to nepovedlo a skončili by ve vězení.

Takže se rozdělili. Audrey, David a Sarah se přemístili a ostatní jeli domů jejich auty. Před hradem stál Lucifer z Raphaelem. ,,Co tu děláte?" ptala se Alex. ,,Chtěli jsme jenom dojít říct Audrey že pár dní budeme mimo a vidíme jí a Davida jak nesou bezvládnou Sarah" pronesl Raphael. ,,Jason jí zhulil" práskla ho Ellie. ,,Sestra roku" utrousil Jason tiše. ,,A kde jste s ní byli?" Lucifer se snažil nesmát. ,,Chtěla do Mekáče... Tak jsme šli do Mekáče" oznámila jim Emma. ,,A už nikdy v životě znovu" vydechla Alex a společně se všichni vydali do hradu.

„A proto už nikdy nikdo nebude zkoušet trávu" pronesla Emma. „Chtěli jste mě nechat v mekáči?!" vykřikla Sarah pohoršeně na všechny přítomné v obýváku. „Byl to jenom nápad s kterým nikdo nakonec nesouhlasil" bránila se Ellie zatím co všichni se chlámali smíchy když tento konkrétní rozhovor sledovali. „Hele Sar nakonec jsme tě tam nenechali a to je to důležité ne?" zeptal se David. „A skoro nás nachytali policajti" utrousila Emma a David nad jednou ze svých sester obrátil oči v sloup ale nakonec se vrátili ke sledování.

Ellie ale byla v momentě kdy už nezvládala bránit Adama před lovci obzvlášť když byla kůlem odřená o kůži a oslabovalo jí to. Dva upíří ji chytili ze zadu a pevně jí drželi. Ellie vykřikla, kopala sebou, kousala do nich ale stále jí nepouštěli, prostě ho nemohla chránit a nevěděla co by měla v tomhle momentu udělat. Adam se zastavil a vytřeštil oči. Ellie to nechápala dokud se její nejlepší přítel nesesunul k zemi když za ním stál Justin. Ellie vytřeštila oči když viděla jak je Adam probodnutý skrz na skrz nějakou zvláštní katanou kterou neznala.

Audrey na těžko polkla stalo se to tak moc rychle, křídla se jí proměnili v malé velmi ostré nože které probodli lovce kteří drželi Ellie. Ellie se rychle rozeběhla k Adamovi a klekla si k němu. Vyndala mu z hrudníku katanu, kousla se do ruky a donutila ho napít se, ale rána se stále neuzdravovala. ,,Co? Proč se to neuzdravuje!" vykřikla Ellie se slzami v očích. ,,To je v pořádku Ellie" pronesl tiše Adam a zavřel oči. Ellie s ním zatřásla ale jeho kůže byla ledová a neměl žádný tep. Její nejlepší přítel byl mrtvý a ona s tím nemohla nic dělat, nebo si to alespoň myslela.

Ellie na těžko polkla tak nějak věděla co přijde jako dalšího.

Sarah to taky moc dobře pochopila a podívala se na svoje rodiče. Potom se otočila na Yasera. ,,Tohle je tvoje vina" vyhrkla Sarah. ,,Ne tohle je jejich vina, je to vina těch monster které nás po staletí zabíjejí" odpověděl okamžitě Yaser. ,,A proč vás zabíjejí? Kvůli lidem jako jsi ty, kvůli těm co na začátku zabíjeli je, oni se jen začali bránit" vysvětlila Sarah a podívala se na Ellie. Muselo se to stát. ,,Sarah nedělej to!" Ellie vykřikla a snažila se jí jít zachránit. Sarah popadla meč kterým pobodla Yasera, ale ten... Nebyl na něm ani jediný škrábanec a Sarah vytřeštila oči.

,,Co to sakra?" vydala ze sebe Sarah když začala ustupovat ve strachu. Zaslechla výkřiky svého jména a viděla Zayna který se k ní rozeběhl když cítila jak jí zbraň probodla skrze její srdce. Sarah vykřikla a spadla na tvrdou zem odkud následně cítila jak se jí pár něčích paží bere do náruče. Ellie a Zayn drželi její tělo a oba dva plakaly. „Ne! Ne! Dělejte někdo něco!" Ellie hystericky křičela na zemi mezi svými dvěma mrtvými, nejlepšími kamarády. Potom ale zahlédla Audrey se slzami v očích, a došlo jí o co v ten moment šlo.

Ellie cítila Zaynovu ruku, cítila jak se jí snažil uklidnit, ale ona to nedokázala, když se dusila svými vlastními slzami. Ellie cítila několik rukou na jejích ramenech a okolo pasu. Potom ale cítila slabý tlak na její ruce a podívala se na Sarah, která se lehce usmívala. „To je v pořádku Ellie, je to v pořádku. Přesně takhle je to dokonalé, je to v pořádku. Budu tu vždy s tebou v tvém srdci, dokud i to tvé nepřestane být, a tak je to v pořádku" vydechla Sarah a snažila se stisknout ruku své kamarádky, ale byla až moc slabá, neměla v sobě už skoro žádný život.

Ares poklekl vedle své dcera a trhalo mu to srdce. ,,Nemohu ztratit i tebe, nemohu ztratit i druhou dceru, prosím ne, neodcházej" plakal Ares a přitáhl si jí její bezvládné tělo do obětí. Dokonce i Justin v tom všem přestal bojovat a jen se díval na tělo své bývalé kamarádky. Ellie opatrně chytla Arese. ,,Musíme jí nechat jít, máme boj, musíme bojovat za ní" vydechla tiše Ellie. ,,Proč bojovat když to tak moc bolí?" zeptal se Ares. ,,Protože to by bylo to co by od nás chtěla" vysvětlila Ellie a na těžko polkla, celé její tělo se třásla a nevěděla jestli dokáže ještě bojovat ale musela.

Ellie cítila jak se znovu snaží zadržet všechny svoje slzy. „Je mi to líto Ellie, kdyby to bylo na mě raději bych si vybrala Adama než mě samotnou" pronesla tiše Sarah. „Ale já si vybrala tebe, vždycky bych si vybrala tebe, bylo to to nejlepší a zároveň nejtěžší rozhodnutí které jsem kdy v celém svém životě udělala ale vím že jsem se rozhodla správně" pronesla Ellie ale ani jednou se na Sarah nepodívala, věděla že kdyby to udělala Sarah by v očích své nejlepší kamarádky viděla všechny ty emoce které jí vířili jejím hrudníkem a svírali její srdce.

,,Teď jste zpátky, a to je pro mě to důležité, nechám vás a půjdu se projít" pronesla Ellie a zvedla se na nohy. ,,Asi by měl někdo za ní" pronesla nakonec Emma. ,,Jdu za ní" Peter se zvedl a vydal se za svou dcerou. Ona už upíří rychlostí byla pryč, ale tušil ke by mohla být. Peter se vydal na hřbitov kde jí zahlédl stát před hroby. Peter ke své dceři pomalu a tiše přistoupil. ,,Jsi v pořádku?" tiše jí oslovil a dal jí ruku na rameno. Ellie se na něj podívala. ,,Ano jenom přemýšlím, snad úplně nad vším" vysvětlovala Ellie a Peter jí tiše pozoroval.

,,Pořád si pamatuji jak jsem tímhle hřbitovem prošla poprvé, tenkrát jsem si myslela že můj život skončil. Slíbila jsem sama sobě že nikdy nedovolím abych byla zahrnutá do všeho toho dramata a všech těch stínů co v tomhle městě žijí, ale já jsem se v tom narodila, a popravdě nikdy v životě jsem se necítila víc živější než když jsem do toho šíleného světa stínů vstoupila. Nikdy jsem se necítila víc na živu než když jsem umřela" vysvětlovala svému otci Ellie a Peter se na ní usmál. ,,Ellie musíš vědět že jsem nikdy nebyl více hrdý než když jsem tě viděl stát přede mnou.

Ať už to bylo tenkrát nebo jenom včera, nikdy jsem se necítil více hrdý než v ten moment" Peter se na svou dceru usmál a Ellie cítila slzy v očích. ,,Moc jste mi chyběli, ani netušíš jak, cítila jsem se tak moc prázdná" vysvětlila Ellie. Peter se zasmál a přitáhl si svou dceru do vřelého objetí. Ellie se zasmála a obejmula ho kolem pasu. ,,Nikdy jsem se necítila tak moc v bezpečí" vydala ze sebe tiše Ellie a Peter jí políbil na hlavu. ,,Jsem tady pro tebe, kdykoliv kdy budeš potřebovat bezpečné útočiště" pronesl Peter a lehce jí pohladil po vlasech, byl doma a to bylo důležité.

Ellie se nad tím usmála. „Nikdy nebudu litovat toho že jsem Andymu věřila a zachránila je, ať si David říká co chce o nebezpečí do kterého jsem se mohla nedej bože dostat" pronesla Ellie a všichni okolo ní se rozesmáli zatím co David se na ní nadmíru uraženě díval. „No tak pardooon že tě chci držet v bezpečí" utrousil ze sebe a z jeho hlasu přímo kapal sarkazmus. Všichni se nad tím začali chechtat a David je propálil tím nejhorším pohledem jaký uměl. „No dobře tak jdeme raději dál" zanotoval Andrew aby se tu nepozabíjeli.

Ellie se podívala na Lucifera. „Mohla bych s tebou mluvit? O samotě?" požádala ho Ellie. „Samozřejmě" souhlasil Lucifer a společně se vydali do jejího pokoje. Ellie se na něj podívala. „Dneska v tom autě, já... Řekl jsi že jsem tvá nejlepší kamarádka" vydala ze sebe Ellie. „To protože jsi" souhlasil Lucifer. „Já... Taky tě tak beru Lucifere, ale on... Lucifere jsou to sotva čtyři měsíce co zemřel" Ellie cítila jak se jí do očí hrnou slzy. „Máš pocit jako by jsi ho nahrazovala" došlo to Luciferovi a Ellie rychle přikývla. „Já to chápu Ellie, nechci ho nahradit.

Adam byl tvým nejlepším přítelem po tak dlouhou dobu a ty jsi ho milovala, a nedokážu si představit jak moc ti muselo zlomit srdce když jsi si musela vybrat a nechat ho jít, vím že má speciální místo v tvém srdci a nechci se na něj dostat protože vím že patří jenom jemu" pronesl Lucifer a přitáhl si Ellie do náruče. „Lucifere tak moc mi chybí!" Ellie mu vzlykla do ramene a Lucifer bolestivě zavřel oči. „Já vím že ano, ale podívej se na mě" rozkázal jí Lucifer a pokusil se jí z tváří utřít její slzy. Ellie se mu podívala do očí a čekala co jí řekne.

„Ti lidé které jsi milovala nejvíce a ztratila nejsou navždy ztraceni, oni tu pořád jsou a sledují tě, opatrují tě, lidé kteří neznají anděli tak jako ty, jim říkají strážní andělé, my jim říkáme ti co nenajdou mír bez těch které milují nejvíce. Je pravda že oni v míru jsou, ale neznamená to že se nebudou vracet a sledovat vás, ujišťovat se že jste v pořádku" vysvětloval Lucifer a Ellie se lehce usmála. „Můj vlastní táta mi před několika měsíci řekl že se nemusím bát protože pro mě nebe má plány, ale pokaždé když na ně myslím cítím se tolik prázdná" vydala ze sebe Ellie.

„To je bolest ze ztráty, nikdy doopravdy nezmizí, ale časem se z otevřených krvácejících ran změní na jizvy které ale stále budou bolet když se jich dotkneš, ale už nebudou krvácet" vysvětlil Lucifer a Ellie se na něj podívala. „Děkuji Lucifere" Ellie se na něj usmála. „Kdykoliv" souhlasil Lucifer. ,,Dohání tě to někdy k šílenství?" zeptala se Ellie a Lucifer se na ní podíval. „Co přesně?" nechápal Lucifer. ,,Jak rychle se mění naše noc? A to že vše o čem jsme kdy snili, zmizí když se probudíme?" zeptala se Ellie a Lucifer jí tiše pozoroval, a nakonec se tiše usmál když mu to došlo.

„Hádám že moje noc se změnila rychleji než jsme si myslela. Některé moje sny zmizeli když jsem se to ráno probudila, ale ty nové se vytvořili, a vzplanuli v mém srdci. Nikdy jsem se nechtěla zaplést se vším podivným a nadpřirozeným co tohle město nabízelo, když mi bylo patnáct slíbila jsem si že se do toho nikdy nezapletu, ale jsem tady. Nevím jestli jsem tu noc udělala chybu, jestli by něčemu pomohlo kdybych přes ten hřbitov nepřešla, ale popravdě? Nikdy jsem se necítila tak moc živá a opravdová, nikdy jsem se necítila tak moc sama sebou.

Nevím co by se se mnou stalo kdybych přes hřbitov nešla, ale možná to už nechci vědět. Na začátku když mě moje matka proměnila zpátky v člověka jsem si myslela že je to to nejlepší co se mi mohlo stát, ale lhala jsem sama sobě, nikdy v životě jsem se necítila tak moc mrtvá a při tom mi bilo srdce. To protože už jsem nemohla svůj život vrátit do stavu před tím než jsem na ten hřbitov šla a nic z tohohle neznala. A čím víc jsem o tom přemýšlela došlo mi že jsem to možná před tím vším nevěděla ale tohle je svět a rodina do které chci patřit.

A jako člověk jsem do toho nepatřila. Nelituji toho že se moje noc tak rychle změnila, nikdy bych nemohla, už ne, dřív jsem toho litovala dokonce to možná i nenáviděla, ale dneska už ne. Dneska obdivuji a uctívám všechno co ze mě ta noc udělala. Protože jsem v ten den našla svou rodinu a lidi které miluji, nikdy bych nenašla vás. Možná bych neztratila tolik lidí, ale nikdy bych nepoznala vás. Jsi můj nejlepší přítel, miluji tě Lucifere, jako kamaráda, a to pro mě znamená svět" vysvětlila Ellie a Lucifer tentokrát cítil slzy v očích taky, a tak moc to nenáviděl.

„Taky tě miluji Ellie, jako kamarádku" dodal se smíchem Lucifer a pevně jí obejmul. „Dobře tak jdeme dolů za našimi přáteli než se všichni zblázní strachy" uchechtla se Ellie. Lucifer přikývl a oba dva se společně vydali za svými přáteli, kteří na ně čekali. „Vše v pořádku?" zeptala se jich Audrey i když jejich emoce jasně cítila. „Jsme v pořádku, jenom jsme si spolu museli o něčem promluvit" vysvětlila s úsměvem Ellie a společně si oba dva sedli ke svým přátelům. Ellie se po všech svých přátelích rozhlédla a usmála se. Ano tahle rodina stála za všechno co ztratila.

„Jsi moje nejlepší kamarádka Ellie a ani nedostatek tvé lidskosti to nikdy v životě nezmění" pronesl k ní Lucifer. Ellie se na něj konečně podívala a lehce se na něj podívala. „Stále jsi můj nejlepší přítel, moje lidskost na tom nic nezměnila Lucifere, stále jím jsi, a nic to nezmění" souhlasila Ellie a Lucifer se na ní lehce usmál. Všichni vrátili své pohledy k obrazovce. „Jste všichni připraveni na to co uvidíte a na to co se stane?" zeptal se Raphael. „Ne" vyřklo několik lidí a jedním z nich byla i sama Ellie. „Ale pusť to" souhlasil David nakonec.

Tak moc se soustředila na Emmu že jí to vůbec nedošlo. Ochránila Emmu před dalším vlkodlakem když si toho konečně všimla. „Jasone!" Ellie vykřikla jméno svého bratra ale to už se to stalo. Jeho tělo padlo k zemi když vlkodlak držel jeho srdce pevně v náručí. Ellie vykřikla v návalu její zuřivosti a smutku zabila vlkodlaka a padla na kolena vedle Jasona kterého Emma už držela v náručí a plakala. Ellie na těžko polkla a vykřikla znovu. „Ne, ne, ne... Zklamala jsem" Ellie plakala a Emma se na ní podívala naprosto nechápavě netušíc co se děje.

„Cítila jsem to, věděla jsem že je to jeden z vás ale soustředila jsem se tak moc na tebe, že..." její hlas se zlomil a dala si hlavu na Jasonovu hruď. „Jasone prosím neodcházej!" vykřikla Ellie a cítila jak jsou její ruce od jeho krve. „To je v pořádku Ellie, mělo se to stát" pronesl slabě Jason a nakonec zavřel oči. Ellie začala hystericky křičet a plakat a Emma jí rychle obejmula. „Ne! Ne! Ne! Nemůže odejít! Byl to můj bratr!" křičela Ellie. „To je v pořádku" pronesla Emma a políbila svou starší sestru do vlasů. Ellie cítila tak velkou bolest že jí nedošlo že bodavá bolest z jejího srdce stále ještě neodešla.

Ellie na těžko polkla. „Nic na tom nebylo v pořádku" odsekla a dívala se na obrazovku, bylo to jako by mluvila k Jasonovi samotnému. David se zvedl na nohy, přistoupil k ní a sedl si na opěrku jejího křesla. Ellie se na něj tázavě a nechápavě podívala. Davidovi bylo jedno jak zareaguje a přitáhl si jí do jeho náruče aby jí mohl obejmout. „Taky mi popravdě řečeno chybí Ellie, a to mnohem víc než jsem si vůbec myslel že by mi kdy chybět mohl" připustil David a Ellie na těžko polkla a cítila jak se její dech zrychluje a hrudník se jí o mnohem rychleji zvedá.

,,Ellie ať to skončí jakkoliv pamatuj si na to že tě miluji a nikdy v životě tě milovat nepřestanu" pronesl Zayn když bojovali a Ellie se na něj usmála, když se skrčili pod stůl aby ho na chvíli zkontrolovala. „Děkuji Zayne ani netušíš kolik to pro mě znamená, ale dopadne to dobře Zayne slibuji, zvládneme to a ve všem budeme společně" Ellie se snažila znít co nejvíce optimisticky mohla.

„A Zayne taky tě miluji, a mám takový pocit že tě nikdy milovat nepřestanu" oznámila Ellie a on se na ní podíval. „Ellie musím se tě na něco zeptat" pronesla a něco zalovil v kapse. Vytáhl černou krabičku ve které byl diamantový prsten. „Zayne" Ellie ze sebe vydala jeho jméno. „Ellie vezmeš si mě?" zeptal se Zayn a Ellie se zasmála, bolest z Jasona ustala a ona byla šťastná. „Ano vezmu si tě Zayne" souhlasila Ellie a Zayn jí nasadil prsten na ruku. Ellie ho obejmula a políbila. „Ellie... Tohle je konec, je to definitivní konec" oznámil Zayn a Ellie se na něj nechápavě podívala.

„Co tím myslíš Zayne?" zeptala se Ellie. „Miluju tě a proto jsem tě vždycky chtěl chránit ale teď tu máš jiné lidi kteří tě ochrání" oznámil jí a Ellie se zlomilo srdce. „Zayne nemůžeš ve válce přestat bojovat" šeptla nalomeným hlasem a doufala, měla v sobě malý střípek naděje. „Nepřestanu bojovat z války se nemá utíkat válka se má bojovat za každou cenu" oznámil jí a Ellie se pousmála. Věděla že ten válečník v něm pořád ještě někde je ale kdyby věděla co se stane nikdy by si nedávala ani malou naději, kdyby se dostatečně soustředila stále by cítila tu bodavou bolest.

„Nepřestanu bojovat ale zachráním člověka kterého miluješ víc než mě" oznámil jí a Ellie se zasekla, byl tu jen jeden jediný člověk kterého mohla milovat víc než Zayna a děsila se toho. „Ellie miluji tě" pronesl Zayn naposledy jí jemně políbil a potom vyběhl z úkrytu. Ellie vykřikla když viděla jak běží k Davidovi. Ellie v ten moment začalo její vlastní srdce krvácet. David na těžko polkl, ten moment nastal a David nemohl dělat nic než sledovat jak jedna lidská duše dobrovolné odchází. Sledoval jak z téměř nezahlédnutelným úsměvem pokojně usíná.

Ale to co tento moment udělalo nezapomenutelným byl výkřik, srdcervoucí výkřik dívky jež ho milovala. David sledoval svou sestru která doběhla k Zaynově tělu a vzala si ho do náručí. David cítil tu bolest když jí takhle viděl a nenáviděl se za to že s tím souhlasil. Viděl Kate která se na něj podívala, chápala to, přesně tohle byl ten důvod proč si měla vzít smlouvu. Ellie měla pocit jako by se okolo ní zastavil čas, křičela v nehorázné bolesti a cítila jak jí někdo dal ruku na rameno. Nedokázala ten hlas přesně rozeznat ale tak nějak tušila že je to její bratr.

„Byla to moje největší chyba, největší chyba celého mého života kterou nemůžu zvrátit ale ani změnit. Milovala jsem tě, a miluji tě víc než jsem kdy dokázala milovat Zayna a nic na světě to nikdy nezměnilo, to byl důvod proč se Zayn rozhodl zemřít" pronesla Ellie a David se zamračil, nemohl jí říct pravdu, od přísahal to Zaynovi ale právě teď si tak moc přál aby to nikdy neudělal, aby nikdy nesouhlasil s ničím o co ho Zayn požádal. Věděl že jednou až to Ellie zjistí, tak ho jeho sestra bude nenávidět víc než cokoliv jiného na světě.

Nakonec došla na řadu, postavila se za pultík a podívala se na dvě rakve. „Zayn Malik byl mým přítelem a byl dobrým člověkem a hlavně bojovníkem. Bojoval za to co si myslel že je správné. Všechno co jsem na něm milovala, a že toho bylo hodně, trvá a taky potrvá v našich očích a našich srdcích. Jednou jsem slyšela něco velmi inspirativního. Až zemřu, nic na tomto světě se nezmění, jen srdce několika lidí které miluji se zachvějí bolestí, jako rosa ráno v květinách. Máme na Zayna mnoho vzpomínek, mnoho dobrých vzpomínek.

Díky těmto vzpomínkám Zayn zůstane navždy živí v našich srdcích a v naši paměti" Ellie se zasekla a podívala se na Jasona. „Jason byl můj bratr, můj starší bratr a já ho milovala víc než cokoliv jiného na světě, vždy tu byl pro mě. S ním jsem se poprvé opila. A video na kterém jsem byla opilá bylo do teď vyděračské video nad kterým jsme se všichni i neochotně smáli. Nemyslím si že to video budu moct znovu vidět. Nemyslím si že budu moct kdy znovu projít naším domovem bez toho abych ho neviděla na každém jednom rohu každého jednoho místa.

Náš domov díky němu nikdy nebyl tichý, všude ho bylo plno a každého dokázal rozesmát. Kdykoliv kdy byl u mě jsem se cítila v bezpečí. Mí bratři dokázali vždy poznat když jsem se cítila k ničemu a když jsem potřebovala pomoc. Neznala jsem ho dlouho. Sakra poznala jsem ho před čtyřmi lety ale stal se pro mě vším co jsem kdy milovala. Byl mým bratrem každým kouskem sebe" Ellie se zadrhla a musela se zhluboka nadechnout. „Myslím že jsem ho zklamala, a vina mě bude navždy zabíjet, nikdy jsem si nedokázala představit nebo připustit svět bez něj.

Ale teď je to tady, a já nenávidím žít v tom světě kde on není. Protože ten svět je tak moc prázdný a tak moc bez barev" Ellie tiše vzlykla a podívala se na Andyho. „Ale něco jsem se naučila, smrt není zlá, je to jenom jeho práce, a nemůžu za to vinit smrt, protože smrt je kus našich životů, kterým se nemůžeme vyhnout ani kdybychom se sebevíc snažili" oznámila Ellie a Andy se na ní slabě usmál. „Sbohem, říkám sbohem muži kterého jsem milovala, a říkám sbohem mému bratrovi, jedné polovině mého srdce" pronesla Ellie a sešla stupínek aby obejmula Davida.

„Ellie jak se cítíš?" zeptal se své sestry David a všichni ji pozorovali. „Jak je Emmě?" zeptala se na oplátku Ellie. „Už docela dobře, dneska dokonce jedla, myslím že její pouto z Jasonem ještě nebylo tak pevné ano stále to bolelo ale dostává se z toho lépe než ty" David pokrčil rameny a Ellie přikývla. „Potom za ní zajdu" slíbila Ellie. „Ellie jak se máš?" zeptal se znovu David a Ellie si povzdechla. „Slíbil mi že mě nikdy nepřestane milovat" oznámila tiše chraplavým hlasem. „Požádal mě o ruku a potom se obětoval" pokračovala Ellie a vydala ze sebe vzlyk.

„Ellie pamatuješ jak šel za tebou na ten most?" zeptal se své sestry, Ellie přikývla a letmo se na něj podívala. „Pamatuješ si na to jak se smál kvůli tomu rámečku a potom ti z Jasonem zachránili život? Pamatuješ jak jste spolu šli bruslit a ty jsi hrála hokej s mobilem? Pamatuješ vaše první výročí, Pamatuješ si na váš první valentýn a na to jak jste spolu zkoušeli vařit. Na to jak jsi hodila jeho botu do těsta na buchtu a on ti potom zapálil ruku? Pamatuješ jak jste spolu poprvé tančili a skoro jste se zabili? Pamatuješ si jak tě hodinu nutil do šatů,

a ty jsi ho pokousala tak že řval že jsi divoká zvěř? Pamatuješ si na ten den kdy tě poprvé políbil? Pamatuješ si na ten den kdy ti poprvé řekl že tě miluje?" zeptal se své sestry David a Ellie lehce přikývla. „Na to všechno si pamatuji" přikývla Ellie hned a lehce se na něj usmála. „Tak tohle jsou ty nejkrásnější vzpomínky které se budeš pamatovat už navždy a díky tomu bude navždy žít. Sice ho neuvidíš ale jeho srdce bude bít v tom tvém" usmál se na ní David. Ellie přikývla. „Děkuji... Já půjdu za Emmou" pronesla Ellie a odešla od nich.

„Na ty vzpomínky nikdy nebudeš moct zapomenout, vždycky budou v tvém srdci a díky tomu bude v tvém srdci žít i Zayn sám, nikdy tě doopravdy neopustí, vždycky bude v tvém srdci a nic na světě ho z tvého srdce nikdy nedostane, ne dokud ho budeš části sebe samotné milovat a myslím si že to bude navždy" pronesl tiše David a políbil svou sestru do vlasů. „Myslím že ho budu milovat do konce svého života" souhlasila Ellie a dovolila si malou chvíli slabosti kdy jí po tváři stekla jedna osamělá slza která zanechala mokrou stopu.

„Davide slibuješ že když mě teď ztratíš nepropadneš se do něčeho temného a nelidského tak jako já?" zeptala se ho opatrně Ellie a David jí tiše sledoval. Nikdy nechtěl přiznat že měl Jace tenkrát pravdu. „Slibuji" nakonec ze sebe vydal a na těžko polkl, musel pro ni zůstat silný, jednou ho bude potřebovat až se bude chtít dostat zpátky. „Dobře" Ellie se usmála a obejmula ho. Chtěla to udělat v jeho náručí. Ellie pevně zavřela oči a ve své mysli se dostala až ke svému vypínači který byl už několik měsíců na hraně a definitivně to vypnula. Zničila to poslední co měla. To poslední pro co ještě bojovala.

Ellie zatřásla hlavou a prudce se postavila. „Co tohle všechno mělo sakra být?!" vykřikla Ellie a do jejích očí se znovu vrátil chlad. „To Ellie, byli vzpomínky tvé duše. Byli to vzpomínky tvého srdce. Ty špatné i ty dobré Ellie. Ale zároveň to byli vzpomínky které jsou nejbližší tvému srdci a které nade všechno na světě miluješ. A nemůžeš popřít že to pro tebe stále něco znamená protože ti to všichni vidíme ve tvých očích, znamená to pro tebe víc než přiznáváš" pronesla Audrey a Ellie do ní odvrátila pohled, nechtěla přiznat že měla pravdu, nemohla si dovolit být slabá, ale tady byla, tady stála.