"My choice was how i die, not when i die"

8 Července 2017

Noc nebyla zrovna dvakrát příjemná, všichni byli napjatí a nikdo moc nevěděl co dělat a jak naložit s náhlou ztrátou Jakea. Občas musíme ztrácet ty které milujeme abychom mohli žít, zjistíte že ať se děje cokoliv, vždycky je tu cena. Občas je cena ale příliš vysoká i na naše poměry. Ellie celou noc přemýšlela o těchto slovech. O slovech které řeklo budoucí Jakeovo já. V ten den se všichni tak báli protože se tam neukázal Andy, a tak se o něj báli, ale nikdy je nenapadlo v těch slovech číst víc, a Ellie se za to teď nenáviděla a nejen ona.

Ellie vešla do pokoje aby viděla Andyho s jeho seznamem v ruce. Dávno se přestali ptát kdo je další na seznamu, věděli že to jednou přijde a nikdy se ho nechystali vinit. „Jsi v pořádku?" zeptala se ho opatrně a posadila se naproti němu. Andy se na ní podíval a povzdechl si. „Neviděl jsem to Ellie, neviděl jsem že se to stane, že jeden z nás odejde? Jak je to možné?" ptal se Andy a kroutil hlavou. „Andy to je v pořádku, každý se občas splete nebo přehlédne nemohl jsi to vědět" snažila se ho uklidnit Ellie a Andy si povzdechl.

„Měl jsem to vědět, a mohl jsem. Jsem smrt mám vědět o každé smrti Ellie, problém přijde když to nechci a odmítám vidět, a myslím že to se včera stalo" namítal Andy. „Co to znamená?" nechápala Ellie. „V moment kdy takový den nastane..." Andy se postavil na nohy a Ellie ho sledovala. „V ten den už nejsem nadále schopen vykonávat moje povinnosti a je na čase přestat být smrtí" Andy na těžko polkl. „Co to přesně znamená?" vyhrkla Ellie. „Až moc jsem se připoutal a už nejsem schopen vykonávat práci" vysvětloval Andy.

„Proto musím přestat být smrtí" dodal rychle. „A co potom? Neexistuje jiná možnost?" nechápala Ellie. „Existují jen dvě možnosti Ellie" odmítl Andy. „Neodcházíš!" Ellie to vykřikla dřív než si stačila uvědomit co říká. Andy se lehce usmál. „Neodejdu slibuji, ale po tomhle boji, jakmile vyhrajeme vzdám se svých povinností smrti" vysvětlil jí Andy a Ellie se lehce zamračila. „Tu práci miluješ" povzdechla si. Andy k ní přistoupil. „Jste moje rodina, tu jsem před tím nikdy neměl, takže, vás miluji víc než jakoukoliv práci na světě" ujistil jí Andy.

Ellie ho sledovala, nemohla ho připravit o jeho vysněnou práci jenom protože chtěla aby neodcházel, to by bylo to nejsobečtější co kdy udělala. Ellie zavřela oči. „Ne" vydechla tiše. „Je to tvoje vysněná práce, neměl by jsi se jí vzdát jenom kvůli nám" připustila nakonec Ellie. „Ellie co to říkáš?" nechápal Andy. Ellie ho vzala za ruku a vedla ho do obýváku kde všichni seděli. Všichni k ní zvedli pohledy. „Děje se něco?" zeptal se Jason. „Andy se kvůli nám chce vzdát své vysněné práce" pronesla Ellie a Lucifer se na Andyho překvapeně podíval.

„Proč?" nechápal. „Zklamal jsem Luce, měl jsem to vidět ale odmítl jsem to vidět protože jsem se připoutal, už tu práci nemůžu dělat dál" vysvětloval Andy. „Dobře hned tě zastavuju" oznámil Lucifer. „Andy být smrtí není jenom práce, je to to čím jsi, a nic na tom nezmění ani to jak moc se připoutáš. Samozřejmě vždycky bude těžší brát lidi které miluješ, a občas se to stane, ale ani ty sám nemůžeš smrt zastavit, pořád se to bude dít, tvoje práce je na to lidi připravit a vzít jejich duše, ne o tom vědět nebo si toho být jakkoliv vědomý.

Prostě se to stane, a to že to bolí znamená že tu práci děláš dobře, protože i přes bolest a ztrátu, svou práci děláš dál a děláš jí dobře, tak o sobě přestaň pochybovat Andy" poučil ho Lucifer. „Myslíš?" zeptal se tiše Andy. „Má pravdu" ozval se hlas a Andy se otočil na Hádese. „Nikdy bych nepřijal tvoji rezignaci na smrt, jsi tím nejlepším Andy" vysvětlil Hádes a lehce se na něj usmál. „Jak se všichni máte?" Zane se postavil vedle Hádese. „Snažíme se" vydechla tiše Kate a pokusila se na muže usmát ale nešlo to tak dobře jak mohla doufat.

„Kde je Rose?" zeptala se Artemis a rozhlédla se. „V pokoji pořád se nedostává úplně z toho co se stalo Jakeovi" vysvětlil Alec. „Myslí si že je to její vina" dodala Izz. „Půjdu si s ní promluvit" pronesl nakonec tiše Andy. Všichni přikývli. Andy vyšel schody a opatrně vešel do pokoje Rose. Rose měla zavřené oči, seděla v turku na posteli a po tvářích jí stékali slzy, Andy na těžko polkl. „Snažíš se ho najít" pronesl do ticha. Rose otevřela zarudlé oči které na něj upřela. „Není tady Andy... On... Já... Nemůžu se k němu dostat Andy" vydechla přes vzlyky Rose.

Andy k ní opatrně přistoupil a posadil se vedle ní na postel. „Zayn je pryč" dodala Rose a Andy se na ni podíval. „Zayn je pryč, opustil mě. Ublížila jsem mu Andy, řekla jsem že ho nenávidím. Přísahám že jsem to tak nemyslela Andy!" vykřikla Rose přes vzlyky a její ruce se třásli. „Ví že jsi to tak nemyslela Ro, všichni to ví a jsem si jistý že on to ví taky" Andy se k ní natáhl a opatrně jí rukou pohladil po vlasech. „Rose podívej se na mě" pronesl Andy a donutil jí k němu zvednout pohled. „Nebyla to tvoje vina, nemůžeš se za to vinit" vydechl Andy a pevně jí obejmul.

„Tak co mám dělat Andy? Jake je mrtvý, je mrtvý kvůli mně, aby mě zachránil" plakala Rose. „Rose poslouchej mě, Jake si vybral dobrovolně, Jake si vybral tě zachránit a kvůli tomu umřít, to není tvoje vina a nemůžeš si to dávat za vinu, Jake si vybral a ty jsi jeho rozhodnutí ovlivnit nemohla" Andy se na ní starostlivě díval. „Já jenom, nebyla jsem a nejsem připravená ho ztratit" připustila Rose. „To nikdo z nás" ujistil jí Andy. „Děkuji" vydechla tiše Rose a lehce se na Andyho usmála. „Znovu útočí!" ozval se výkřik Emmy z haly.

Andy a Rose si vyměnili pohledy a společně se vydali dolů pomoct. Ellie na těžko polkla a její ruce se třásli. „Ellie" Vlad jí oslovil a ona se na něj podívala. „Pokud se budeš bát, nic tím nevyřešíš a jen na konci padneš" pronesl k ní tiše. „Je to jako noční můra Vlade, zklamala jsem tolik lidí" vysvětlovala Ellie. „Ellie tím že se celý život budeš snažit abys nezklamala a ochránit náš tak na konci zklameš sebe a ublížíš jenom sama sobě, nikomu jinému" napomínal jí Vlad a Ellie na těžko polkla, nenáviděla že měl Vlad pravdu ve všem co jí říkal.

„Ellie. Zayn i Jake chtěli zemřít, vybrali si svou cestu. Přestaň se obviňovat protože tím že se budeš snažit dávat vinu sobě a ne jemu si jenom ubližuješ. Udělali to oni a ty nemáš právo nenávidět se. Nemáš právo na to se bát zklamat protože ty jsi je nezklamala" vysvětlil tiše Vlad a stáhnul Ellie do obětí. Ellie se rukama opřela o jeho hruď a z očí jí vytékalo spousta slz, musela přiznat že ml pravdu a nenáviděla to. Nenáviděla tu skutečnost že měl pravdu. Ellie se nakonec odtáhla a podívala se na uplakanou Rose která došla s Andym.

„Vidíš je ještě?" zeptala se Ellie. „Ne... Zayn odešel, nemyslela jsem vážně že ho nenávidím" vydechla Rose přes vzlyky. Ellie zavřela oči. „On to ví Rose, jen potřebuje čas, neboj on se znovu objeví" slíbila jí Ellie a podívala se na scénu před nimi. „Rose nebyla to tvoje vina, porazíme je, pro Jakea" ujistila jí Ellie a Rose se na ní lehce usmála a přikývla. Byl čas znovu bojovat a Ellie se nebyla moc jistá jestli to můžou zvládnout, jestli jsou dostatečně silní. Nikdo nemohl čekat jak blízko zrada doopravdy byla, možná protože měl stejné oči.

Boj pokračoval nemilosrdně, Valak tu stále ještě nebyl, pořád to byli jen jeho poskoci které mohl ztratit ale ne opravdová armáda. Všichni to věděli, chtěl je unavit, vyčerpat aby mohl vyhrát boj, ale oni se nevzdají jen tak snadno, ne dokud mají pro co bojovat. „Rose něco je špatně" Rose se zastavila když ten hlas slyšela a otočila se k Zaynovi. „Myslela jsem že jsi nás opustil" vydechla tiše. „To bych nikdy nemohl, potřeboval jsem jen zjistit pár věcí abych zjistil že je něco špatně" ujistil jí Zayn a Rose tiše přikývla a sledovala ho.

„Někdo vás zradí" vysvětloval Zayn. „Cože?! Kdo?" zeptala se Rose překvapeně. „Alec" vydechl tiše Zayn. Rose vytřeštila oči a byla naprosto zděšená. „Ne, to nemyslíš vážně" namítala Rose. „Myslím to vážně Rose, musíš ho zastavit" pronesl Zayn. „Co se děje?" Její přátelé se okolo ní semkli v moment kdy viděli že mluví s duchem. „Zayn říká že nás Alec zradí" vydechla tiše Rose. Všichni se na sebe podívali. „Buďte připraveni na cokoliv, a dávejte na sebe pozor" rozkázal jim David. „Dobře všichni zpátky do boje dostaňte ty kretény odsud" rozkázala Ellie.

Všichni se vrátili zpátky do boje. Rose na těžko polkla, podívala se na Zayna který kývl a vydala se k Alecovi. „Všechno v pořádku?" zeptala se ho, Alec se na ní otočil a lehce se na ní usmál. „Samozřejmě že ano, ale je jich docela dost" vysvětlil Alec a šípem probodl dalšího Valakova člověka. „Ustup" rozkázala mu. Alec se na ní podíval, ale přikývl a ustoupil. Rose ze sebe vydala nadlidský výkřik, rozpřáhla ruce před sebe díky čemuž všechny odhodila zvukovou vlnou. „To je sakra novinka" Alec se rozesmál a Rose obrátila oči v sloup.

„No jo mám spoustu novinek" Rose pokrčila rameny a rozhlédla se okolo sebe. Rose to měla čekat. Zayn i David jí řekli aby to čekala ale ona ho milovala, tak jak to mohla někdy doopravdy čekat. Dřív než si toho všimla hrudníkem jí projel šíp a ona se sesunula na kolena. „Rose!" Rose zaslechla výkřiky svého jména. Rose se sesunula až na zadek a podívala se na Aleca. „Proč?" zeptala se slabě když viděla jak krev stéká po celém jejím oblečení. Všichni její přátelé se k ní snažili dostat ale bylo tam až moc Valakových lidí kteří jim bránili.

„Proč?" Rose se podívala na Zayna. „Tím si nejsem jistý, ale jsem tady, neodcházím, neopouštím tě ať se děje cokoliv Ro" ujišťoval jí Zayn. Rose se na něj lehce usmála. Ellie to sledovala skrze boj a lehce se usmála. „Ustup od Rose nebo tě zabiju!" vykřikla Ellie snažíc se odhodit Valakovi lidi. „Proč to děláš?" nechápala Rose. „Vždycky to bylo o Zaynovi nebo o Sarah. Naše matka je kvůli nim mrtvá tak jako náš otec" začal Alec. „Vaše matka byla zavražděná a váš otec byl zloduch!" vykřikl David. „Teď se pomstím všem z vás!" vykřikl Alec a Rose na těžko polkla.

„Věřili jsme ti" vydechla Izabelle a sledovala člověka který byl jejím nejlepším přítelem. „Věřila jsem ti" dodala rychle. Rose rychle natáhla ruce před sebe a odstrčila od sebe Aleca zvukovou vlnou. „Co teď?" Rose se podívala na Zayna. Zayn se na chvíli zasekl. „Spolupracuje s Valakem. Navíc ty šípy v sobě mají jed který může zmizet jen pokud to on sám zařídí nebo pokud zemře" vysvětloval Zayn. Rose se na něj šokovaně podívala. „Ať ho zabijí" rozkázal Zayn. Rose se podívala na Ellie která jí sledovala, Ellie ihned pochopila ten pohled co měla ve tváři.

Ellie tiše přikývla, otočila se na Aleca a dřív než stihl něco udělat zarazila mu ruku do hrudníku a do pevné ruky popadla jeho srdce. Rose sledovala jak její rána začíná černat. „Ellie" Rose vydechla její jméno. Ellie se podívala Alecovi do očí, a byla překvapená že oči které byli tak podobné Zaynovi, jí bylo jedno. Ellie prudce vytrhla jeho srdce z jeho hrudi které upustila na zem. Alec se sesunul na zem očividně mrtvý. Roseina krev se zbarvila zpět do rudé. „Co teď s tím šípem?" zeptala se opatrně Rose a podívala se na Zayna.

Ellie neváhala na vteřinu a klekla si k Rose a pevně jí chytla aby rovnou mohla jednat podle Zaynových slov. „Vytáhni ten šíp ale nedotýkej se čepele, pořád ještě na sobě má jed" vysvětloval jí Zayn. Ellie rychle přikývla, vytáhla jí z hrudníku šíp který od sebe odhodila aby se nedotkla čepele. „Uzdraví jí moje krev?" zeptala se Ellie a podívala se přímo na Zayna. „Ránu ano, jed je prakticky neškodný ale bude pár hodin slabá a musí odeznít, to krev uzdravit nemůže" vysvětlil Zayn. Ellie se prudce kousla do ruky a nechala Rose napít se její krve.

„Postarejte se o zbytek těch kreténů je mi jedno jak dostaňte je pryč!" Ellie se podívala na ostatní. „Jdeme na to" souhlasil Enzo. Ellie vzala Rose do patra kde jí dostala do postele. „Za jak dlouho jí bude lépe?" zeptala se Ellie Zayna. „Maximálně do zítra" Zayn měl v očích starost. Ellie se podívala na Rose, nevěděla jestli mají tak dlouho. „Jenom doufám že máme tak dlouho" vydala ze sebe Rose. „Tím se netrap, pokud ne Kate okolo pokoje udělá kouzla nikdo tě neohrozí" ujistila jí Ellie a Rose se na svou kamarádku podívala.

„Dva pokusy o můj život během dvou dnů, ráda bych řekla že jsem nezažila nic šílenějšího ale lhala bych" pronesla Rose. „Ano naše situace v New Orleans byla šílenější" smála se Ellie. „Ano obzvlášť když jsem začala křičet na vzduch a i ty jsi se na mě dívala jako na blázna" souhlasila Rose. „Na mou obranu jsem si myslela že ti vážně hráblo" bránila se se smíchem Ellie. „Myslím že vy dva by jste si měli promluvit" oznámila Rose a pevně držela Ellie za ruku. Ellie se podívala na Zayna. „Už se nezlobím, když jsem měla šanci přemýšlet.

Když jsem měla šanci urovnat si svoje pocity zjistila jsem že ať už jsi umřel kvůli čemukoliv, nezlobím se, už ne. Jenom... Přála bych si abys s námi mluvil, abys nám dovolil mít šanci tě přemluvit, jenom jsem doufala že budeme mít šanci se s tebou rozloučit" Ellie se na něj lehce usmála. „Chtěl jsi opravdu zemřít?" zeptala se tiše Rose a Zayn se na ní podíval. „Byl můj čas" odpověděl Zayn. „To není odpověď" pronesla Ellie a Zayn si povzdechl. „Kdybych si mohl doopravdy vybrat ve víc možnostech, neodešel bych, alespoň ne bez rozloučení" souhlasil Zayn.

„Říkal jsi že to byla tvoje volba?" nechápala Rose. „Byla moje volba to jak zemřu, ne to kdy zemřu" souhlasil Zayn. „Chybíš nám" připustila nakonec tiše Ellie a Zayn se usmál. „Taky mi všichni chybíte" souhlasil Zayn. „Dobře, teď prosím odpočívej Rose" Ellie pustila ruku své kamarádky a s úsměvem odešla z pokoje. Ellie sešla schody aby viděla spoustu mrtvých těl. „Řekla jsem si o to" Ellie pokrčila rameny. „To je pravda" souhlasil Jason který měl od krve i vlasy. Emma se tomu zatím smála a snažila se z nich tu krev dostat.

„Je Rose v pořádku?" zeptala se Caitlin. „Je ale potřebuje odpočinek, co s Alecovým tělem?" zeptala se a podívala se na hromadu mrtvých těl. „Odstranila jsem ho bokem než jsme začali zabíjet, myslím že to je asi na Sar, Rose a Zaynovi" vysvětlila Melione. „Jsou všichni ostatní v pořádku?" zeptala se nakonec Ellie. „Ano nikdo není zraněný ani mrtvý" souhlasil Vlad a Ellie přikývla. „Dobře asi je čas abychom si šli všichni odpočinout" oznámila nakonec Alex. „S tím souhlasím, může přinést něco horšího" Lucifer se usmál a tak se všichni vydali do postelí.

9 Července 2017 ráno

Když Rose otevřela oči, cítila se mnohem lépe. „Jak ti je?" ozval se hlas. Rose se otočila a usmála se na Zayna. „Lépe, trochu otřeseně ale jsem v pořádku" Rose ho ujistila a postavila se na nohy. „Je mi líto toho co se včera stalo" pronesl Zayn. „Varoval jsi mě za to děkuji" Rose se usmála. „Měla by jsi jít dolů, ujistit ostatní že jsi v pořádku" poradil jí Zayn. „Ještě jsem se tě chtěla zeptat" oznámila Rose a Zayn kývl. „Zkusila jsem meditovat abych našla Jakea" začala Rose. „Jake došel poměrně rychle míru, podle toho co vím, a ještě není připravený tomuhle čelit.

Neboj časem se připraví a bude tady taky" ujistil jí Zayn a Rose přikývla. „Lituje že se pro mě obětoval?" vydechla tu otázku tiše Rose. „Nikdy by nemohl litovat a nelituje" uklidnil jí Zayn a Rose se lehce usmála. „Děkuji. Dobře jdu dolů za ostatními" pronesla Ellie a vydala se za svými přáteli do obýváku. Jakmile vešla do obýváku viděla tam ale neznámé lidi. „Kdo to je?" nechápala Rose. „Ro tohle je Morpheova sestra Faith alias Osud, je tu aby nám pomohla. Tohle je Sebastian dříve se jmenoval Klaus, toho znáš" představila je Ellie.

„Jsou tady aby nám pomohli s bojem. Sebastian přivedl dost svých upírů" dodal Raph a Rose přikývla. „Dobře, půjdu se najíst" pronesla Rose. „Uvařil jsem vajíčka se slaninou" pronesl k ní David a starostlivě se na ní usmál. „Přestaňte se na mě tak dívat, jsem v pořádku slibuji" ujistila je Rose. „Podle nich jsi byla otrávená" namítal Sebastian. „A taky uzdravená" Rose se na něj lehce usmála. Rose se vydala do kuchyně kde se na ní Zayn díval. „Neflirtuju s ním Zayne, ani se mi nelíbí blondýnky" Rose ho propálila pohledem.

„Vážně? Tak co je tvůj typ?" zeptal se posměšně Zayn. Rose obrátila oči v sloup. „Vysoký, tmavé vlasy, tmavé oči" Rose pokrčila rameny. Rose si nandala na talíř jídlo a nalila si do hrnku ranní kávu. „Navíc si myslím že po včerejšku nebudu randit ještě hodně dlouhou dobu" dodala nakonec Rose a posadila se ke stolu. „Nezanevři na muže kvůli mému bratrovi" pronesl Zayn a posadil se. „Jenom pokud ty konečně přestaneš strašit lovce, už jim to jde na mozek" utrousila Rose a Zayn se rozesmál. „Musí být připravení na cokoliv" namítal Zayn.

„Jo stejně tak jako na šíleného ducha který je náhodou jejich bývalým vůdcem" smála se Rose. Rose si povzdechla. „Chci se omluvit" pronesla tiše a Zayn se na ní podíval. „Za to jak jsem na tebe křičela, že jsem tě obviňovala a řekla ti že tě nenávidím, protože nic z toho není pravda, omlouvám se Zayne" vysvětlila Rose. „To je v pořádku, vím že jsi to tak nemyslela, nezlobím se na tebe, byla jsi otřesená" ujistil jí Zayn a lehce se na ní usmál. „Děkuji hodně to pro mě znamená" pronesla Rose. Zayn se zasmál a natáhl se k ní aby jí obejmul.

„To nefunguje vzpomínáš" Rose se smála ale potom ucítila ruce okolo svého těla a ona se ho dokázala dotknout. Rose zalapala po dechu a uskočila. „Jak... Jak je to možní?" zeptala se šokovaně. Zayn měl ve tváři stejný šok. „Tím si nejsem jistý" připustil Zayn a díval se na svoje ruce. „Vše v pořádku?" Ady nakoukla do kuchyně. Rose se podívala na Zayna který kývl. „Ano v pořádku, jen mluvíme" ujistila jí Rose. „Dobře" souhlasila Audrey a odešla. Rose a Zayn se na sebe znovu podívali a ve tvářích měli stále ten stejný šok.