"If you knew it all then, would you do it again?"

10 – 11 Července 2017

Byli to dva dny od posledního útoku a všichni sbírali své síly, protože věděli že brzo přijde další boj. Ellie se bála o Rose, od včerejšího rána se chovala podivně a stále se dívala do strany, byla si jistá že se dívá na Zayna ale netušila co přesně tak šokujícího se mohlo stát. Věděla ale že pokud jim ještě nic neřekla, tak to bylo zatím v pořádku. Všichni z nich se odmítli zeptat se Andyho jestli je někdo na seznamu, všichni se shodli na tom že to bude pro všechny i pro Andyho jednodušší. Andy jim za to byl docela vděčný, stále ještě nebyl přesvědčený o všem.

Vzhledem ke všemu co se dělo se všichni pokusili chovat normálně než přijde další útok. Nebo alespoň tak normálně jak mohli. Audrey a Lucifer mluvili ze všemi z pekla. Andy učil Izabelle bojové formy. David a Kate se hádali jako starý manželský pár. Alex, Raph, Emma a Jason sledovali animáky. Melione se hádala s Hádesem. Enzo vyplňoval Caitlin do všeho co v moderním světě zmeškala. Vlad a Ellie trénovali. „Výpad Ellie" rozkázal Vlad. Ellie zaúpěla když jí praštil. „Řekl jsem výpad" Vlad se na ní podíval a ona si povzdechla.

„Nejde to!" vykřikla Ellie a sáhla si na pomalu hojící se modřinu. „Jsi částí člověk Ellie, některé tvé faktory jako hojení se o trochu zpomalují" Vlad se na ní díval. „A tak musíš o to více vyniknout v boji, být silnější" Vlad mluvil dál. „Pořád jsem upír Vlade zvládnu to" bránila se Ellie. „Valak je silnější než si kdokoliv z nás dokáže představit, to co jsi zvládala a dokázala do teď, nebude stačit" namítal Vlad. Ellie ho sledovala. „Potkal jsi ho někdy?" ptala se. „Pokud vím tak ne, ale párkrát jsem o něm slyšel, nikdy nic dobrého" vysvětil a Ellie tiše přikývla.

„Myslíš že ho můžeme porazit?" zeptala se a posadila se na stůl který byl v pokoji. Ano Vlada nezajímalo jestli je v pokoji, kuchyni nebo obýváku trénovat musela stále. Vlad nad ní a jejím zvykem sedání si na stoly, obrátil oči v sloup. „Doufám že ano, ale k tomu musíme být silnější, už jsme ztratili dost lidí a dost přátel, nechceme ztratit další" souhlasil Vlad. „Můžu se tě na něco zeptat?" Ellie ho oslovila. „Jistě" Vlad přikývl. „Jakmile tohle skončí, zůstaneš tu s námi nebo odejdeš?" zeptala se Ellie a Vlad k ní překvapeně zvedl hlavu.

„Nechystám se nikam odcházet, alespoň zatím ne, jestli chceš... Chcete abych zůstal, zůstanu" Vlad se na ní usmál. „Dobře, protože chci abys zůstal" souhlasila Ellie tvář jí ozdobil úsměv. „Můžeš mi říct co přesně se s tebou děje?" zeptal se po chvíli ticha David. „Nejsem dost silná na to abych mohla bojovat. Jak mám velet armádě když nemohu bojovat?" zeptala se Ellie a Vlad se lehce usmál. „Ellie síla vládnout a velet se zakládá na tvé moudrosti ne na síle nebo tvojí magii a na tom kolik jí máš" Vlad to věděl moc dobře, vládnul za doby kdy to bylo normální a proto jí mohl pomoct.

„A chceš něco vědět Ellie?" zeptal se jí Vlad s úsměvem a ona přikývla „Jsi ten nejsilnější člověk kterého jsem kdy potkal" přiznal se jí Vlad. „Vždyť neustále pláču a jsem zlomená" vydechla tiše Ellie nechápavě a Vlad se zasmál. „To že dokážeš plakat a ukazovat své emoce a slabost i v tom je síla Ellie. Vidím ti v očích sílu, hrdost ale taky bolest a smutek. To všechno jsi získala tím že jsi se zlomila. Že jsi truchlila, a že jsi možná prohrála to nejcennější. Ale každý pád následuje něco úžasného. Z pádu se tvoří síla díky které se znovu zvedáš na nohy" začal Vlad ale ona věděla že neskončil.

„Ellie vždy jsi byla vítěz protože vítězství znamená jít dál i přes bolest. Vítěze a prohraného nepoznáš v boji ale podle toho co je v nich. Ty jsi možná teď jen lovec ale tady v tvém srdci jsi nejen lovec, jsi upír, jsi čarodějka. Jsi silná žena, jsi nejsilnější osoba. Jsi zlomená a zrazená a přes to jsi silná osobnost. V tvém srdci se skrývá lvice, která je královnou všech, která vede lov, a která se pere až do morků kostí" usmál se na ní Vlad a ona se zasmála. Ellie ho tiše sledovala a potom jí něco napadlo, něco na co se dlouhou dobu chtěla zeptat.

„Kdyby jsi tenkrát věděl všechno to co se stane proměnil by jsi mě na tom hřbitově?" zeptala se na tu otázku Ellie a Vlad si povzdechl. „Potkal jsem díky tomu někoho kdo vypadá stejně jako žena kterou jsem miloval, někoho kdo se stal mou kamarádkou, člověkem kterému mohu ze všeho nejvíc věřit, a člověka kterého část ze mě miluje. Takže ano proměnil bych tě" odsouhlasil Vlad a Ellie se lehce pousmála. „Nejde zvrátit to všechno co jsme spolu prožili" dodal tiše Vlad. „Děkuji ti, za všechno" pronesla Ellie a pevně ho obejmula.

Oba dva z patra zaslechli hluk. „Znovu na nás útočí!" ozval se křik. Vlad i Ellie sebou cukli. „Je to tady Ellie, myslíš že jsi silnější než si myslíš?" zeptal se jí Vlad. „To nevím, ale myslím že je čas abychom to zjistili" souhlasila Ellie, Vlad se na ni tiše usmál, věděl že to dokáže, že jenom potřebovala trochu postrčit. Věděl že si jenom potřebovala dodat sebevědomí a odhodlání v to znovu bojovat. Společně se vydali do patra kde už byli všichni shromáždění. David jí uhnul stranou aby mohla mluvit a ona se na všechny podívala.

„Děkuji, že jste tady a pomáháte v boji, ať už jste upíři, čarodějky, bohové, démoni, andělé, azachielovci, lovci nebo vlkodlaci. Nikomu z vás nemohu slíbit že vyhrajeme, jediné co mohu slíbit je že se nevzdáme dokud nebude konec. Nevzdáme se dokud nezbude nikdo z nás. Nevzdáme se do našich posledních sil které nám zbývají. Budeme bojovat za naše i vaše životy, a za to abychom se tu znovu všichni sešli, až tohle všechno skončí. Věřím v nás a věřím ve vás, věřím že pokud si budeme krát záda, můžeme to dokázat.

Kdysi, před lety mnozí z nás neměli nic, ale potom jsme získali tohle, tuhle rodinu, a pokud to nevyhrajeme, ti co zbydou, se budou každý den snažit být těmi nejlepšími z nich, pro nás, pro ty padlé. Součástí každé cesty je i konec ale tohle je boj našich životů. Tohle je boj o naše životy a my tuhle bitvu vyhrajeme ať se stane cokoliv i kdyby zem měla zůstat od krve! Naše cesta se blíží ke konci, nejsme sami, dobří lidé budou bojovat pokud je povedeme. A ty koho jsme ztratili budou vždycky s námi protože nikdo není nikdy úplně pryč.

A ano některé věci jsou silnější než krev ale nic není silnější než svoboda. Stojíme tu spolu bok po boku a pokud bude potřeba tak spolu také zemřeme. Dnes tu stojíme možná v naší poslední válce, možná na posledním místě kde kdy budeme stát ale my všichni budeme bojovat až do konce. Za lidi které jsme museli ztratit, za lidi které v nás věřili, a za svobodu" dokončila Ellie a všichni zajásali. Ellie se ještě podívala na své přátelé. „Ať se dneska stane cokoliv chci aby jste věděli že vás mám ráda, že jste to nejdůležitější co se mi v životě stalo.

Děkuji bohovi a klidně i Satanovi" Ellie se zastavila a podívala se na Lucifera „Děkuji za to že jsem vás mohla potkat" promluvila Ellie se slzami v očích a všichni se automaticky začali smát, když domluvila. „Ale teď musíme do boje" dodala rychle Ellie. Všichni přikývli ale než odešli všichni z nich i s Benem a Jedem se seskupili v hromadném objetí. „Melione" Ellie se podívala na dívku. „Jdi získat Thomase" rozkázala jí. Melione se rozesmála, přikývla a odešla od svých přátel pryč. Společně se všichni dostali do boje proti Valakovi a démonům

Elizabeth se vrhla do boje aby pomohla a dala náznak upírům a vlkodlakům náznak že mají chránit lovce a čarodějky aby se nezranili. Někomu vytrhla srdce, nevěděla komu a jak, dělala to prostě automaticky i bez upíří síly. Ellie se otočila okolo své osy aby našla Sar ale v její nepozornosti jí démon bodl do ramene a ona zaúpěla. „Jdi do hajzlu a zdechni démone" vykřikla Ellie a probodla ho. „Díky" vydechla Sarah a lehce se na svou kamarádku usmála. Ellie se rozhlédla, pohledem oskenovala všechny své přátelé, vypadali v pořádku.

Melione konečně našla Thomase. „Tome" vydechla ale on jí ignoroval, bylo to jako by jí ani nepoznával. „Melione kryjeme tě" pronesla Caitlin po boku s Enzem, Jasonem a Emmou. „Děkuji" Melione vydechla a lehce se na ně usmála. „Tome prosím, potřebuji abys se probudil, abys s tím bojoval, vím že to dokážeš" žádala ho Melione a vyhýbala se jeho ranám. „Melione hlouběji" poučila jí Caitlin. Melione vykřikla dostali se přes ně, bylo jich tam až moc. Musela bojovat s Thomasem i s Valakovými démony. Potom jí něco napadlo.

Melione popadla Thomase za jeho znamení jejího jména a oba dva začali zářit. „Miluji tě Thomasi a musím vědět že mě nebodneš a to nemůžu když tě ovládá" vysvětlovala Melione. Oba dva obklopilo bílé světlo které nakonec ustalo. Thomas zrychleně dýchal a podíval se na svou hruď kde Valakovo znamení zmizelo. Melione se usmála a pevně ho obejmula. „Dobře vy dvě hrdličky ale pořád tu máme démony!" okřikla je Emma. Melione se rychle odtáhla jen aby se Thomas rozhlédl. „Sakra" zaklel Tom a všichni se společně vydali do boje.

„Máme Thomase" zahlásila Kate když se všichni společně měli čas shluknout se. „Musíme tohle skončit" pronesla Alex. „Ale jak?" Audrey se na svou sestru podívala. „Když se dostaneme k Valakovi a zabijeme ho, skončíme to" vysvětlil Tom. „Ale kdo se k němu dostane?" Enzo se po všech rozhlédl. „Jenom jeden z nás to sám nedokáže, musíme jít společně" zamítla to Melione. Ellie chtěla něco říct ale něco jí zasáhlo. Ellie odletěla do stěny kde začala krvácet. Svět se jí rozmazával před očima a klekla si na kolena. „Ellie!" zaslechla několik výkřiků.

Na kachličky začali dopadávat kapičky její krve. Před ní se objevily boty a někdo jí kopl do břicha. Začala kašlat krev a zůstala ležet na zádech. „Valak jde po ní" došlo Caitlin. Nad Ellie se někdo objevil z dřevěnou holí kterou jí zarazil do hrudníku a ona hlasitě a bolestivě vykřikla. Ellie zaklela a vytáhla dřevěnou hůl z její hrudi a postavila se na nohy. Vrhla se proti démonovi, tentokrát se rozhodla být silnější a nakopla ho do břicha, čímž ho odhodila. Démon se ale objevil hned za ní a praštil její hlavou o zeď, nechápala jak se mohl tak rychle dostat za ní, Ellie se otočila a snažila se mu vykloubit ruku.

„Musíme jí pomoct!" vykřikl Tom. Všichni na sebe přikývli a vydali se do boje proti Valakovi. Všechny ale úspěšně odrážel. „Je silnější než jsme mysleli" vydechl Vlad. Valak zabořil ruku do hrudníku Ellie která vykřikla bolestí. „Ellie!" Audrey vykřikla a podívala se na své přátelé. „Jste v pořádku?" zeptala se. „Snažíme se" souhlasila Kate. „Rozchoďte to!" zaznělo od Emmy. „Jdi do prdele!" zvolala Melione. Alex chtěla zaútočit na Valaka ale jeden démon jí zastavil tím že jí pevně popadl nohu ve vzduchu kterou vykopla a držel jí na místě.

Alex vykřikla. „Pusť nebo mi zlomíš nohu" ne nedošlo ní že přesně o to se snažil. „Pusť" a ani jí nedošlo že na něj volá jako na psa. „Alex je to démon ne pes!" okřikl jí David když démona zabil. Tom sledoval Valaka a něco ho napadlo. „Zabavte Valaka" vyhrkl Tom. Nikdo nezpochybňoval co říkal a vydali se proti Valakovi. Když spolu bojovali Tom popadl jeho hůl. Pálilo to a s výkřikem cítil jak to bolí. Bolest se ale zmenšila. Tom se otočil aby viděl Melione a zakrvácenou Ellie kteří mu pomáhají hůl držet pevně v rukou.

Všichni tři vyvinuli co největší sílu a hůl vrazili do Valakovy hrudi. Bolest se kvůli tomu do nich do všech rozšířila. Jejich přátelé to viděli, a nechystali se to nechat jen tak. Všichni společně popadli hůl a bolest se rozdělila do nich do všech i s Benem, Jedem, Faith a Sebastianem. „Zabije tě to" vykřikl Valak a díval se na Thomase. „Pokud tě do pekla stáhnu sebou nevadí mi to" odsekl Thomas. Thomas ho povalil na zem, když mu hůl konečně všechnu jeho moc, a vytrhl mu srdce z hrudi. Krev vytryskla na jeho obličej a on rozdrtil jeho srdce na prach.

„Tome?" Melione ho oslovila a on se na ní otočil. Jeho oči byli černé, byl celá od krve, a magie ho obklopovala. „Jsi v pořádku?" zeptal se David. „Jsem v pořádku, ale tu hůl musíme zničit" pronesl Tom. „Vrátím jí do podsvětí, táta bude vědět co s tím" souhlasil Lucifer. Melione přistoupila k Tomovi a pevně ho obejmula. Jejich přátelé si vyměnili pohledy a tiše se rozprchli vyřešit všechno ostatní. „Myslela jsi to vážně? Nebo jsi to řekla jen abys mě probudila?" zeptal se jí tiše Tom. Melione se od něj odtáhla a podívala se na něj.

„Myslela jsem vážně každé slovo" souhlasila Melione. „Miluji tě Tome" dodala s úsměvem a za límeček jeho trika si ho přitáhla do polibku. Thomas se zasmál, dal jí ruce na pas a polibek jí oplatil. „Měli bychom za ostatními" vydechla Melione když se od něj odtáhla. Thomas s úsměvem přikývl a společně se vydali za jejich přáteli. „Ještě vás musím dostat k Héře a Zeusovi" pronesl Tom. „Půjdeme pro ně" souhlasila Sarah. Melione se podívala ven, bylo ráno, znovu, a ona přemýšlela kdy naposledy dobře spala, možná že po dnešku to konečně půjde.